Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Malarkey
    *****

    Francie je moje únikovka, když jsem smutný. Tedy co se týče komedií. Ty totiž okamžitě zvednou náladu a potěší každou další scénou z nich. Nicméně mě nenapadlo, když mám naopak dobrou náladu, pustit si nějakou jejich klasickou kriminálku ze staré školy, která je pokaždé především smutná...ale pravdivá. Nevím proč, prostě jsem se jim vyhýbal. A teď už s čistým štítem můžu říct, že jsem dělal obrovskou chybu. Protože kromě naprosto úžasných, a před plátnem naprosto přirozených herců, se pokaždé jedná o velice silné příběhy, které jsem musel sledovat se slinou prahnoucí minutu po minutě dále se rozvětvujícího příběhu. Nádhera. Nemám slov. Yves Montand a Catherine Deneuve hráli tak nádherně, každá vážná scéna byla s takovou grácií. Věřil jsem jim naprosto všechno. Dokonce jsem jim věřil i to, že v tomto filmu lidskost přebila nenávist. Gérard Depardieu totiž svojí rolí nastavil tak neuvěřitelnou laťku, že nejde věřit ničemu jinému. Volba zbraní pro mě tak zůstává přímým vstupem do francouzských kriminálek a nesmírně mě mrzí, že ho zde hodnotilo tak málo lidí.(8.1.2012)

  • /Pablo
    ****

    Možná poněkud zdlouhavá, ale jinak stará dobrá francouzská kriminálka příběhově založená na "prvku osudovosti" se zuřivě impulzivním Depardieurem ve vedlejší roli. Upoutal mě kontrast průměrnosti až chudoby v podobě šedivých a neosobních paneláků s venkovským sídlem monsieura Montanda. Krásná ústřední skladba Philippa Sarda.(4.11.2013)

  • Anderton
    ***

    Stará dobrá drsná gangsterská francúzska škola. Bohužiaľ mi pri jej x-tej variácii bolo minimálne polovicu filmu jedno, čo sa deje, prečo sa to deje, komu o čo ide, kto koho miluje a kto koho zabil. Corneau sa nám snaží vsugerovať, že starí a aj mladší gangsteri sú celkom fajn chlapíci, ktorí občas niekoho zastrelia, ale napriek tomu nám nebráni si k nim vypestovať počas trochu neprimerane dlhých 135 minútach pozitívny vzťah. To ide ľahšie, keď je jeden z policajtov vykreslený ako úplný blb a jeho šéf zakazuje podriadeným po gangstroch strieľať, pretože on vie o ich kóde cti svoje. Postupne sa príbeh vyvíja smerom k divákovi, dostáva srdce a vstupom malého dievčatka na scénu dostane aj posledných váhavcov. Prostredie filmu je šedivé, nevľúdne a ukazuje Francúzsko vo farbách, na aké nie sme z tamojšieho mainstreamu zvyknutí. Slušný film, ktorý môže nadchnúť, pre vačšinu však bude priemerný, ale vyložene nesklame vďaka hereckej elite nikoho.(5.10.2013)

  • gudaulin
    ***

    Ve filmu se sešly hned tři hvězdy francouzské kinematografie a z celého snímku jsou cítit ambice natočit působivý kriminální thriller v duchu těch nejlepších tradic francouzské filmové kriminálky. Úvod spojený s nástupem nevypočitatelného uprchlého zločince Mickeyho v podání živočišně hrajícího Gérarda Depardieu jakožto příslušníka nové generace galerky nespojené s pravidly starého podsvětí (jsme svědky zbytečné brutální vraždy dvou policistů) je nadějný a vypadá to na návrat k drsné škole 70. let. Jenže brzy se do filmu vloudí falešné tóny sentimentu, podivná psychologie postav a nepřesvědčivá společenská kritika v podání ambiciózního policejního důstojníka a dobrý dojem je ten tam. O chování některých filmových postav mohu prohlásit, že s ním nesouhlasím, tady finálnímu konání Montanda s Depardiem spíš lidsky nerozumím... Celkový dojem: 55 %.(18.11.2013)

  • Radko
    ***

    Konanie veľmi často spočíva v neoverených domnienkach. Vytvorených v hlave konajúceho. Vďaka tomu sa celá situácia často mimoriadne skomplikuje. Pretože sa nevysvteľuje, ale koná. Najlepšie neuvážene, impulzívne, citovo. Ilustráciou tejto skutočnosti je Voľba zbraní. Čo by bolo v poriadku, spolu s výrazom starej dobrej francúzskej krimi, ale nájde sa aj niekoľko "ale". Predovšetkým: nijako ma nedojali materské a manželské pudy zločincov a hneď za prvú, impulzívnu vraždu policajta, by som poslal okažite Mickeyho (Depardieu) do horúcich pekiel. Ďalej sa tu vytvára povedomie o tom, že bývalí zločinci dokážu žiť úctyhodným, krajinu zveľaďujúcim spôsobom a pokiaľ sa do ničoho nezapletú, treba ich nechať na pokoji. No a do tretice, chémia medzi Denevueovou a Montandom bola asi ako spojenie ananásu s cibuľou do jedného šalátu.(20.3.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace