Tristan uteče z domova, což není v šestnácti letech zas tak překvapivé, avšak přidá se k pochybné partě. Otec mladíka nedokáže nic podniknout, a tak se bezradná matka uchýlí k riskantní lsti: přesvědčí své dva někdejší přátele - rozcitlivělého smolaře Pignona a mužného sangvinického novináře Lucase, že oni jsou skutečnými otci ztraceného chlapce, a je tedy jejich povinností syna zachránit a vrátit do matčiny náruče. Oba otcové, kteří samozřejmě o sobě vzájemně nevědí, okamžitě podlehnou volání krve. K ctižádosti najít syna se připojí nevraživá ješitnost, co se otcovství týče. Četná úskalí a nebezpečí nutí oba soupeře vzájemně se ochraňovat a tak se mezi nimi postupně vytvoří až dojemně ohleduplné pouto, které mnohé překoná a je na celý život.(oficiální text distributora)
Pignon je vyhořelý učitel trpící depresemi, žije se svou matkou, momentálně je bez práce a věčně páchá sebevraždy, naštěstí bez úspěchu. Lucas je novinář, který žije vzrušující, ale nebezpečný život. Právě se snaží dostat zkorumpovaného politika a jde mu o krk. Oba muži jsou velmi rozdílní, jedno však mají společné: oba chodili s Christine, a dokonce ve stejnou dobu. Christine uteče dospívající syn Tristan, a když se její manžel Paul nemá k tomu, aby jej hledal, vyhledá oba své bývalé přítele a řekne jim, že chlapec je jejich. Muži neváhají a vydají se každý sám svého syna hledat. Nakonec se jejich cesty střetnou a oni zjistí, že matka vlastně neví, který za tří mužů je otec. I tak ale hledají Tristana dál. Cestu jim znepříjemní gangsteři, kteří se snaží umlčet Lucase, protože se chystá odhalit špínu na jistého politika. Tak se z cesty stane nebezpečné dobrodružství.(TV Prima)
Komédia o dvoch domnelých otcoch, hľadajúcich strateného syna. Keď šestnásťročný Tristan utečie z domova, jeho zúfalá matka sa uchýli k riskantnej lži. Presvedčí dvoch svojich bývalých priateľov, že práve oni sú skutočnými otcami strateného chlapca. Smoliar Pignon a mužný novinár Lucas, ktorí o sebe samozrejme nevedia, poslúchnu volanie krvi a rozhodnú sa chlapca zachrániť a vrátiť matke. K tomuto ich úsiliu sa čoskoro pridá aj urazená ješitnosť, aby však dosiahli svoj cieľ, musia sa navzájom ochraňovať...(STV)
Dva velikáni francouzské komedie ve velkém filmu Francise Vebera. Obzvláště Pierre Richard zde exceluje, což je v podstatě u něho běžný standard. Z komedií s duem Richard-Depardieu mi Otec a otec příjde jako jednoznačně nejslabší. Oproti takovému Kopytu je tu humoru opravdu jen poskromnu a často to spadá do linie nudné kriminálky.(11.6.2014)
V 70. a 80. letech se u nás hodně chodilo na Pierra Richarda. Člověk si tady připadal jako blázen, a tenhle každým coulem sympatický kudrnáč mu dodával uklidňující pocit, že i v daleké Francii je na tom někdo podobně. A k tomu ještě dokázal člověka slušně rozesmát, což se cení vždycky. Z jednoho i druhého důvodu vidím proto tyhle filmy jako nadčasové. Pamětník je zároveň taky rád lehce nadhodnotí, a to bez přílišných výčitek svědomí - nostalgie mu už takto velí. Otec a otec možná není úplně nejlepším filmem Velkého blondýna, ale já ho mám nejradši. Vzpomínka na skvělý rok 1986 (osmnáct je vám holt jen jednou), na návštěvu krnovského kina s přáteli (dávno zmizelými v propasti času), a konečně na samotný film (myslím, že je fakt dobrý) - to všechno dělá svoje. [Dokonce si dodnes pamatuju na předfilm: Byl o Haileyově kometě. Zpívali tam něco jako "blíží se kometa, bude konec světa". Moc pěkné představení to bylo léta onoho, jen co je pravda.](1.5.2007)
Tuhle dvojici našich oblíbených herců v jednom filmu jsme si nemohli nechat ujít a obzvlášť když to bylo v TV a žádná hloupost to nebyla. Nasmáli jsme se dost a už se těšíme na Uprchlíky, protože tento film je absolutní perla novějších francouzských komedii a na Uprchlíky nás prostě úplně nažhavil (doufám, že víte jak to myslíme:). Prostě skvělá komedie, kterou všem určitě doporučujeme. A scéna s roztrženým sakem je fakt výborná jedna z mnoha!!!! 75%(25.7.2018)
Zatímco Francois Pignon zůstal v následných Uprchlících stejným plačtivým smolařem, investigativní žurnalista Jean Lucas přešel na dráhu zločinu. Nejvíc mě zaráží, že se pak při přepadení banky oba tvářili, jako by se viděli poprvé v životě.. Teď vážně. Nemohu si pomoci, ale spolupráce Veber, Richard a Depardieu na mě působila o tři roky později právě v Les Fugitifs mnohem kompaktnějším a cílevědomějším dojmem. A nyní mě omluvte, jdu si dát na oběd Mc Tie Burgera s hořčicí..(18.12.2009)
Já budu zde stručný, mám rád především P. R. a na neobvyklé spojení s G. D. jsem se docela těšil. Naproti klasickým Richardovým filmům postrádá tento opravdový humor. Něco málo se tam nachází, ale spojení tvrďáka a blba prostě nefunguje. Celý děj je chabý a vidím to spíše jako pokus dát dva vynikající francouzské herce 80. let dohromady. A ono to úplně nešlape. Ve filmu se navíc objevují první náznaky toho, jak Francie vypadala a že to nebyl úplně hezký pohled. Zkrátka šlo o lepší průměr, který zachraňoval především Pierre Richard.(2.12.2017)
Pythonator
Dva velikáni francouzské komedie ve velkém filmu Francise Vebera. Obzvláště Pierre Richard zde exceluje, což je v podstatě u něho běžný standard. Z komedií s duem Richard-Depardieu mi Otec a otec příjde jako jednoznačně nejslabší. Oproti takovému Kopytu je tu humoru opravdu jen poskromnu a často to spadá do linie nudné kriminálky.(11.6.2014)
Mr.Apache
V 70. a 80. letech se u nás hodně chodilo na Pierra Richarda. Člověk si tady připadal jako blázen, a tenhle každým coulem sympatický kudrnáč mu dodával uklidňující pocit, že i v daleké Francii je na tom někdo podobně. A k tomu ještě dokázal člověka slušně rozesmát, což se cení vždycky. Z jednoho i druhého důvodu vidím proto tyhle filmy jako nadčasové. Pamětník je zároveň taky rád lehce nadhodnotí, a to bez přílišných výčitek svědomí - nostalgie mu už takto velí. Otec a otec možná není úplně nejlepším filmem Velkého blondýna, ale já ho mám nejradši. Vzpomínka na skvělý rok 1986 (osmnáct je vám holt jen jednou), na návštěvu krnovského kina s přáteli (dávno zmizelými v propasti času), a konečně na samotný film (myslím, že je fakt dobrý) - to všechno dělá svoje. [Dokonce si dodnes pamatuju na předfilm: Byl o Haileyově kometě. Zpívali tam něco jako "blíží se kometa, bude konec světa". Moc pěkné představení to bylo léta onoho, jen co je pravda.](1.5.2007)
PlayEasy
Tuhle dvojici našich oblíbených herců v jednom filmu jsme si nemohli nechat ujít a obzvlášť když to bylo v TV a žádná hloupost to nebyla. Nasmáli jsme se dost a už se těšíme na Uprchlíky, protože tento film je absolutní perla novějších francouzských komedii a na Uprchlíky nás prostě úplně nažhavil (doufám, že víte jak to myslíme:). Prostě skvělá komedie, kterou všem určitě doporučujeme. A scéna s roztrženým sakem je fakt výborná jedna z mnoha!!!! 75%(25.7.2018)
Gilmour93
Zatímco Francois Pignon zůstal v následných Uprchlících stejným plačtivým smolařem, investigativní žurnalista Jean Lucas přešel na dráhu zločinu. Nejvíc mě zaráží, že se pak při přepadení banky oba tvářili, jako by se viděli poprvé v životě.. Teď vážně. Nemohu si pomoci, ale spolupráce Veber, Richard a Depardieu na mě působila o tři roky později právě v Les Fugitifs mnohem kompaktnějším a cílevědomějším dojmem. A nyní mě omluvte, jdu si dát na oběd Mc Tie Burgera s hořčicí..(18.12.2009)
ostravak30
Já budu zde stručný, mám rád především P. R. a na neobvyklé spojení s G. D. jsem se docela těšil. Naproti klasickým Richardovým filmům postrádá tento opravdový humor. Něco málo se tam nachází, ale spojení tvrďáka a blba prostě nefunguje. Celý děj je chabý a vidím to spíše jako pokus dát dva vynikající francouzské herce 80. let dohromady. A ono to úplně nešlape. Ve filmu se navíc objevují první náznaky toho, jak Francie vypadala a že to nebyl úplně hezký pohled. Zkrátka šlo o lepší průměr, který zachraňoval především Pierre Richard.(2.12.2017)