Deux hommes dans la ville
Due contro la città
Dvaja muži v meste
Two Men in Town
Režie:
José GiovanniScénář:
José GiovanniKamera:
Jean-Jacques TarbèsHudba:
Philippe SardeHrají:
Jean Gabin, Alain Delon, Mimsy Farmer, Victor Lanoux, Cécile Vassort, Ilaria Occhini, Guido Alberti, Malka Ribowska, Christine Fabréga, Gérard Depardieu (více)Obsahy(1)
Tolik chtěl žít, milovat a mít své přátele, ale minulost byla stejně neúprosná jako gilotina... Bankovní lupič Gino Strabliggi strávil deset let ve vězení, kde měl spoustu času k úvahám. Když prošel branou věznice, doufal, že může udělat tečku za svou minulostí. Za jeho předčasné podmínečné propuštění se přimluvil kurátor Cazeneuve, který po mnoha letech práce s vězni poznal, že to Gino s nápravou myslí vážně. Dokonce se spolu spřátelí natolik, že Gino začne ke Cazeneuveovi chodit na návštěvu a tráví s jeho rodinou volný čas. Najde si práci v tiskárně, majitel si ho váží, a Gino se vážně zamiluje. Minulost ho však dohání na každém kroku. Je pronásledován nejen svými bývalými kumpány, ale i umanutým policejním inspektorem. Ten je přesvědčen, že se lidé nemohou od základu změnit, a špehuje Gina na každém kroku… (Česká televize)
(více)Recenze (351)
Neuznávam zatrpknutých tvrdohlavých ľudí, či už to bol v tomto filme policajný inšpektor alebo hlavná postava tohto filmu. Tracha ma mrzí, že v mnohých filmoch odmietajú poslednú spoveď pred smrťou, že sa ešte vykonávajú tresty smrti, najmä tu tým hrozným spôsobom gilotínou, tiež, že sa niekto nedokáže ovládnuť. Film ako taký ma ničím veľmi nezaujal, konverzačka, behačka, akurát ten vzťah postáv, ktoré hrali Delon a Gabin mal nejakú iskru, no zvyšok bol len taký jemný kriminalistický dej. ()
Pod vlivem filmu V plném slunci jsem se vrátila k tomuto snímku a opětovně se mi potvrdilo, že opáčko se vyplatí. Pro mě osobně byli v tom městě muži tři. Gino, který se zoufale snaží vymanit ze své minulosti, vychovatel, jenž beze zbytku naplňuje mou představu o druhé šanci a odporný komisař, co mi pil krev neuvěřitelným způsobem. Herecký trojlístek - Jean Gabin, Alain Delon a Michel Bouquet - podal strhující výkon. A neb mé oko nezůstalo suché, měním hodnocení do plných. ()
Tak nejako som v tomto filme nenašiel tie všetky spomínané vynikajúce aspekty, ktoré tu vyzdvihujú užívatelia ČSFD. Pomalé, málo nápadité, vcelku nudné. Až záverečné minúty dosiahnu výšin snímku, ktorý som očakával. ()
Aneb k čemu může vést pomílená, ale zcela cílená manipulace a neůnosný nátlak jednoho paranoidního muže zákona. Začátek vlažný, ale konec s pachutí naprosté bezmocnosti je odrovnávající a oprvadu jsem měl sucho v krku. 70. léta spolu s Delonem a Gabinem v nejlepší formě. Tohle působí neuvěřitelně reálně. ()
,,MYSLÍM SI, ŽE KEĎ UŽ ZLOČIN EXISTUJE, JE NUTNÉ ZAMERAŤ SA NA PRÍČINY ZLOČINU, NIE IBA NA ZLOČINCOV.“ __ Tento film musel urobiť riadne rošambo vo francúzskej spoločnosti. Kritika zriadenia v pohľade na 10 rokov väzneného recidivistu snažiaceho sa o nápravu a opätovnú snahu žiť usporiadaným životom, v čom mu bráni policajný aparát vidiaceho v ňom rodeného zločinca načisto vyčiarknutého zo spoločnosti. Jednotlivec ako obeť systému zneužívajúcej svoju moc myslím za obdobia totality a normalizácie mal čo povedať aj československým divákom, o to viac sa v ňom objavujúce motívy budovaného strachu z polície, udavačstvo prípadne návrhy na opustenie (čiže emigráciu) z krajiny. Nerozumiem komentárom, ktoré si viacej všímajú Depardieua ako posolstvo filmu a ešte viacej tým, ktorí dej prirovnávajú k Bedárom. Celému filmu jasne dominuje trojica mužov – odporný policajný inšpektor (,,To je posadnutosť?“ ,,Nie, presvedčenie.“) – jedna z najnechutnejších filmových postáv akú som mal možnosť vidieť, Jean Gabin neústupčivo bojujúci proti tvrdej legislatíve (,,Ich úlohou nie je odpúšťať.“) a Delon, pre ktorého predstavuje jeho úloha zásadný bod v kariére (,,Viete na čo myslím ja?“ ,,Áno, na moju smrť, som nato zvyknutý.“). Melancholická Sardeho hudba je napokon tiež úplne umlčaná, aby dodala na tiesnivosti surovému záveru. Aj mne pri pohľade na gilotínu vtedy prešiel mráz po chrbte. Toto všetko vyvažuje negatíva v očiach ostatných - agitáciu proti zrušeniu trestu smrti a z toho plynúce Gabinove zaujaté vyrozprávanie. __ ,,A TAK SOM VLASTNE PRVÝ KRÁT UVIDEL ONÚ VEC – SMRTIACI STROJ.“ (5769. hodnotenie, 293. komentár k filmu) ()
Film se mi zdál trochu zvětralý a bohužel mě neoslovil tolik, jako ostatní. Jean Gabin i Alain Delon samostatně výborní, ale děj docela slabý. V některých fázích docela málo uvěřitelný film. ()
Výborný film, ktorý dopredu posúvajú nie len vynikajúce a veľmi prirodzené herecké výkony dvoch hlavných protagonistov, ale najmä zmysluplné a vnímavé dialógy, ktoré majú mimo niekoľkých veľmi trefných hlášok aj obrovský morálny presah - a presne tento typ filmu si vždycky veľmi rád užijem - hlavne ak má silné zakončenie. :-) Dozadu to však paradoxne tiahne nie veľmi akčný dej, ktorý drvivú väčšinu času stojí na jednom mieste, vďaka čomu sa v priebehu filmu môže párkrát dostaviť pocit nudy. Čo však zas až tak de facto nevadí - tie štyri hviezdy sú veľmi fér a pokiaľ máte radi hlboké a dumavé filmy s koncom plným smútku a beznádeje, Dvoch mužoch v meste môžem len a len doporučiť. ()
Tento film jsem si postupně nehorázně oblíbil. Při prvním zhlédnutí jsem byl spokojen, pak jsem si později film zakoupil na DVD a každým novým zhlédnutím ho čím dál víc obdivuji. Pro genialitu tady toho filmu se my těžko hledají slova. Pro herecké výkony Gábina,Bouqeta, Delona taky. Další tak dojemný film, který tak pravdivě poukazuje na bezpráví a nespravedlnost a takový na kterém při každém sledování jenom visíte snad ani dneska neexistuje. Ten film je tak přitažlívý, tak přesvědčivý, tak pravdivý. A má tak mrazivou atmostféru, podkreslenou nejlepší hudebním soundtrackem v dějinách filmové hudby. Závěrečná scéna je pro mě snad nejsilnější v dějinách kinematografie. Čest tomuto filmu a jeho třem hlavním představitelům. Toto je prostě naprostá dokonalost a nejlepší francouzské drama, co jsem kdy viděl.:-) A možná (anebo spíš určitě) nejlepší film vůbec. 100 %, 100 %, nekonečno %. ()
Nejprve budu negativní - první polovina je (ač ne nesnesitelně) nudná, v té druhé z nás pro změnu dělá blbce zcela zbytečný hlas vypravěče a některé až příliš vyhrocené drobnosti, které v mých očích ničí věrohodnost snímku. Plus mi zde moc neseděla ani Giovanniho režie, ani Tarbèsova kamera, což jsou ale hodně subjektivní výtky. Proto jsem chtěl tuhle klasiku "sesmažit" pouze známkou 3. Jenže on se mi celý ten příběh (ne)jednoho zmařeného života tak nějak rozležel v hlavě. A přestože moje prvotní kritika zůstává, výsledným hodnocením už si nejsem zdaleka tak jist. Nakonec dávám 3*, ale kdo ví, jak na celou věc budu nahlížet zítra, za týden, po druhém zhlédnutí, ... ()
Tak tady jsou 2 legendy, takže není co řešiti. ;-) Delona jsem nikdy moc nemusel, ale nic proti němu, ale Gabin mi vždy příjde tak nějak fascinující. Už jen tou svou postavou. Pivec...hadr.:) ()
Vynikající francouzská kriminálka s Alainem Delonem a ještě lepším Jeanem Gabinem, která je zároveň psychologickým příběhem.. Tak výtečný film s neuvěřitelně smutným závěrem se vidí velmi málo.. ()
Nevzpomínám si, že bych viděla lepší psychologickou kriminálku, než je tato. Buď ji udělala přítomnost dvou velkých hvězd Jeana GABINA a Alaina DELONA anebo byl tak úchvatný scénář. Znovu jsem se zamyslela, zda je správné, že jsme zrušili trest smrti. Myslím si, že to bylo správné, ale já bych udělala vyjímku : kdo zavraždí DÍTĚ, ( a to jakýmkoliv způsobem), ať obdrží "konečný trest" = provaz. Zde se jednalo o vraždu v afektu a navíc byla spáchána na člověku, který se ve své služební horlivosti bavil tím, že otravoval život druhým lidem, pod rouškou, že chrání společnost. Michel BOUQUET byl k vůli své fyziognomii na takové role zvyklý, proto je uměl zahrát tak převědčivě. ()
Co k tomuhle filmu dodat? Nesmírně silné drama o tom, jak to také může s člověkem dopadnout, když udělá jednu chybu, a pak má prostě smůlu. Má člověk dostat druhou šanci? Zaslouží si ji? A jak špatný je ve srovnání s těmi, kteří po něm pasou právě jen kvůli té jedné chybě? Gabin a Delon jsou zde skvělí. ()
Absolutní filmová lahůdka. Jean Gabin a Alain Delon se k sobě perfektně hodili. Viděla jsem film několikrát a pokaždé mě rozseká na kousky. Ginovi jsem věřila a fandila. Bohužel se všechno tak pitomě zvrtlo. ()
Totálně falešné pojetí dobra a zla, viny a trestu, a také svobody a spravedlnosti. Agitka proti trestu smrti, to tenkrát hýbalo Francií. Pokud jde o to poslední, to mně nevadí, nemám v té věci vyhrocený názor. Ale rozčiluje mě, jak uniká pozornosti, že zlým není jeden zaujatý úředník, nýbrž dohlížitelský charakter francouzského státu. Francouzi - tak jako i my a mnozí jiní - chtějí humanismus v nesvobodě. Takový nesmysl!! --- A ovšem ta dojemná linie... Bankovní lupič propuštěný na podmínku zavraždí policistu. Že ten policista byl protivný chlap, to je snad omluva? "Pane soudce, moje sousedka byla kráva a hnusná drbna a furt mě otravovala, tak jsem se nervnul a umlátil ji žehličkou. Snad uznáte, že jsem jinak slušný chlap a zasloužím shovívavost a porozumění." Tomu říkáte humanismus? ()
Musím říci, že posledních dvacet minut jsem téměř nedýchal a byl jsem totálně zažranej do toho, jak to nakonec dopadne. Fakt hodně silnej příběh, korunovaný zdrcujícím finišem. Obsazení zbytečno komentovat, Gabin a Delon byli mistři a nejen oni. Michel Bouquet v roli policajta co jde Delonovi po krku, zahrál neskutečně hovadskou bestii! Bezkonkurenční je též brněnský dabing z roku 1975. Jean Gabin - Arnošt Navrátil, Alain Delon - Ladislav Lakomý. V dalších rolích zazněly hlasy herců, např. Sylvie Nitrová, Otakar Dadák, Václav Kyzlink (můj prastrýc), Svatopluk Skopal, Oldřich Slavík, Stanislav Zindulka, Ladislav Suchánek a dalších. A hlavně to je naprosto přirozené, dialogy dokonale zapadají do úst a vůbec bych nepoznal, že tohle nebylo originální znění. Absolutně s dneškem nesrovnatelné. ()
Výborná krimi, jedna z nejlepších té doby. Fenomenální Gabin, zapálený Delon... nestárnoucí lahůdka. ()
Film jsem viděla už tolikrát a pokaždé mne dokáže totálně rozmetat, že se ještě dlouho vzpamatovávám a ta působivá hudba k tomu mi pak ještě moc dlouho straší v hlavě a často se vrací. Tak reálně mrazivý a silně dojemný obraz života, až člověk dostává vztek nad svou bezmocností a chce se mu brečet. A brečí. Tak silný příval emocí, že to sotva jde vyjádřit slovy, takže se dál radši ani vyjadřovat nepokouším. Herecké výkony snad ani není třeba komentovat. Zkrátka jeden z největších filmových klenotů. Tečka a osm hvězdiček. ()
5/10 Kdysi davno se mi to libilo mnohem vic nez ted, a prestoze to neni spatne ten prvoplanovy shoking uz to nebyl ale spis tahla nuda, kterou ani "mrazive" situace nedokazaly posunout o kus vys. Chapu fandeni polepsenemu darebakovi, ale na druhou stranu jsou mi pochopitelne i pohnutky komisarovi, ktery je tedy slizak par excelance a svym vykonem nechava dve hlavni hvezdy za sebou o dve konske delky... ()
V tomto komentáři se nevyhýbám spoilerům, pakliže jste film neviděli, radši jej nečtěte. Včera viděno podruhé; nakonec jsem se tedy rozhodl ponechat tři hvězdičky. Na tyhle filmy, co mají cca těch 85% a pohybují se tak v žebříčku nejlepších filmů, totiž člověk musí být přísnější (kolik bych asi odebral hvězdiček, kdybych si udělal tour top 300?). ___ Překvapilo mě, že jsem si nepamatoval, kterak film končí/skončil (a to jsem ho viděl maximálně pouhé tři roky zpět; chtěl bych věřit, že nemám zas tak děravou paměť... občas si vzpomenu na fragmenty filmů, které jsem viděl i deset let, takže to snad nebude tak hrozné), přitom - dovolím si tvrdit, a můžete být vůči mně polemičtí - "Dva muži ve městě" jsou tím typem filmu, který zaháčkne až od jisté události (zde přepadení banky Ginovou bývalou zločineckou bandou; pro mě je to stěžejní událost, jelikož za těchto okolností komisaři musí být jasno, že Gino v ničem nejede, že by se mohl i mýlit, přesto ho nepřestává buzerovat; při troše dobré vůle by jeho chování do té doby bylo možno číst jako víceméně pochopitelnou prevenci). Do onoho děj-překlopujícího-momentu se ve filmu vlastně nic tak zajímavého neděje, respektive neděje se nic, s čím by se dalo zladit. Gabinovo vzpomínání (jako rámec, do kterého byl film zaobalen) totiž podkopává veškerou dramatičnost, míjí se Ginovou přítomností. Divák tak je v situaci (tedy alespoň já byl), kdy ví, že se něco posere, a tak si nemůže s Ginem příliš užívat života (jelikož by mu ho pak bylo líto; a je vůbec co si užívat?), potažmo nenávidět paranoiu toho otravného komisaře (k ničemu by to fakticky nevedlo; rétoricky je to už od začátku nastaveno tak, že Gino nemůže vyhrát), tak nezbývá než čekat, až nevyhnutelné tragičnosti bude učiněno zadost... Když nad tím přemýšlím, byl bych radši, kdyby tenhle film byl vyprávěn retrospektivně, odvíjel by se od soudu, na začátku by byla skutečnost zabití a obviněný Gino, načež by se diváku rozplétaly příčiny, přelévaly by se sympatie, docházelo by ke konfrontacím. Takhle to pro mě prostě bylo bez tajemství a příliš "centristické". ___ Musím přiznat, že mně přišlo dost otravné, jak byl Gino vykreslen, to jeho delonovské charisma mně přišlo nadmíru vlezlé, až citově vydírající. Je zřejmě mým největším problémem, který s tímhle filmem mám - čert vem to, že první polovina filmu mně víceméně přišla jako vata, že bych před chronologií upřednostňoval retrospektivu, to jsou detaily! Co nemám rád, co opravdu nemám rád, tak to jsou modely v sociálně kritických filmech (není to pouhopouhá kriminálka; docela dost to tepe soudobou francouzskou justici). Gino byl až moc sympatický, až moc si nezasloužil dopadnout, jak dopadl. Ex-vězeň, na kterého deset let čeká žena, která však následně ve chvílích největšího štěstí tragicky zemře, zamiluje si jej vězeňský vychovatel plus celá jeho rodina, zaměstnavatel, z něj chce kvůli jeho příkladné píli udělat společníka, ex-vězeň, který chce zůstat rovný chlap, a tak se neočistí, když může, ex-vězeň, jehož milence nevadí, že byl ve vězení a že jí o tom neřekl, to je pro mě zkrátka kalkul, nic reálného nereprezentuje. Ta postava mně nedemonstruje to, že by v systému mohla být chyba, že se člověk může změnit, atd., je tu zkrátka pro to, aby jeden lkal, jak je život (nebo svět) strašně nespravedlivý. Stavět systémovou kritiku na charismatu jedince mně jednoduše řečeno přijde neplodné! () (méně) (více)