Krysy z temnot

Já si užívala už jenom tu báječnou slezinu známých herců ve svých nejlepších filmových letech. Ano, je to ztřeštěná komedie, ale má myšlenku a to se cení. Já tady viděla Dennera zase v trochu jiné, ale taky ne zrovna v záviděníhodné roli ministra i když je to pořád lepší, než v roli masového vraha žen a můžu s jistotou říct, že je to další můj nový objev na francouzském filmovém poli, kterého si musím trochu víc proklepnout. I tady hrál skvostně a byl na zabití :-) A mezi těmi ostatními vyzdvihnu ještě svého vždy roztomilého Michela Galabra, kterého můžu vidět v čemkoliv a kdykoliv, protože pokaždé vyloudí na mé tváři úsměv. Nevšední, netradiční, ale tak pravdivé jsou ty Krysy z temnot. (02.04.2014)

Z mládí jsem měl snímek zafixován jako ohromou srandu, české televize ji nedávaly snad dvacet let... Vtipné to je, nápad královský, Paříž hraje, ale hluchá místa se najdou a hlavně - ta satira z toho čouhá občas moc křiklavě. (18.01.2010)

Revolta a rebelství na špičkový úrovni aneb srandou a pohodou naseru mocipány víc než molotovejma koktejlíčkama. Takhle na ně, na arogantní šmejdy, co serou na lidi. Pojdte lidi, zalezeme do kanálů a nakopeme jim ty jejich prachama narvaný prdele a budeme se přitom ohromně bavit. Genialita si tu podala ruku s bláznovstvím a tomu já prostě nedokážu odolat. Stejně tak, jako nikdy neodolám hereckému mistrovství panů Serraultyho, Noireta, Galabra a Depardieho. (10.06.2008)

Já nechápu, že jsem tenhle film v dětství neviděl. Tenkrát jsem si totiž myslel, že jsem viděl snad skoro všecky francouzský komedie od četníků počínaje, Stepující stonožkou konče. Krysy z temnot mi ale vytrhli trn z paty a ukázali mi, jak úspěšně mám započít nový rok 2015. Zapnul jsem totiž televizi a hned tam na mě vyskočili. V tu chvíli jsem se atmosférou, herci a vtipem vrátil do dětských let a okamžitě mi bylo neuvěřitelně pěkně. Asi si to brzo zopakuju a přidám pátou hvězdičku. Uvidíme, co s tím udělá nostalgie... (01.01.2015)

Geniální film, skvělá komedie. A ze všeho nejvíc se mi líbil ten psychopat, co chtěl udělat z Paříže město věží a mrakodrapů. Škoda, že ho nedávají, ten film stojí za to vidět znovu... a znovu... a zase znovu........ (23.02.2004)

Nářez jak sviňa:) Jedna z nejlepších a nejoriginálnějších komedií, jaké jsem viděla. Luxusní obsazení francouzské herecké elity, v čele s komisařem Michelem Galabru. Ten chlap kraluje všem scénám, kde se ocitne:) Gérard Depardieu coby pošťák nedostal sice mnoho "screen time", ale to vůbec nevadí, protože má charismatu na rozdávání i na malém prostoru. Stačí ho jen sledovat, ve svých mladých letech byl k sežrání (bože, ty jeho vlasy! 😍) Scény s ministrem by se daly úplně v pohodě aplikovat na kteroukoliv dobu. Člověk by si mohl v klidu představit třeba nějakého našeho "vysoce postaveného člena vlády." Scéna s "nakloněnou" budovou ministerstva je naprosto geniální a zcela unikátní. Názorná ukázka toho, že nikdo si ze sebe nedokáže udělat takovou srandu, jako Francouzi. A dokonce i v politických sférách:) Podzemí měli tedy vybavené dokonale. Mýdlové bublinky jsou boží. "Člověk nikdy neví, co se může stát." - "Když mám přilbu, nerozumím tomu, co říkáte." - "V té přilbě nerozumím tomu, co říkáte." - "Já jsem nerozuměl, co jste říkal, pane ministře." - "Říkal jsem, že jsem nerozuměl tomu, co jste mi říkal." - "To jsem právě říkal, pane ministře."😂 (27.07.2017)

Není to žádná ha ha komedie, ale milá a krásná pohodovka, která vykouzlí na rtech úsměv ať už člověk chce nebo ne. Není dobré nad tím vším moc přemýšlet, jinak bychom si ten jemný, francouzský humor neužili. V tomto příběhu osud Paříže závisí na jediném muži - ministru práce. Je tu však skupina lidí, která se nesmíří s tím, že se všude všechno rozkope a zničí. Ze začátku mi to přišlo velmi tajuplné a záhadné a cesta do podzemí za ztraceným dítětem působila dobrodružně. Kdo by čekal, že se tam dole skrývá nový svět :-) (22.05.2016)

Paríž sa masívne prebudováva. Nostalgia minulých čias ustupuje predstavám súčasných architektov. Všetko pod staviteľskou taktovkou ministra s vodcovskými sklonmi, ktorý nepripúšťa výnimku z jeho megalomanských staviteľských predstáv. Po úvodnom rozjazde nasleduje sympaticky pôsobiace upozornenie na potrebu vzdoru voči podobným šialeným plánom. Samotné spracovanie revolty už príliš humorné nie je, patrí k komediálnemu priemeru francúzskych filmov so sociálno-kritickým podtextom. Vtipné sú úvodné titulky a záver v znamení vytvorenia si súkromnej dočasnej autonómnej zóny ticha, pohody a hudby. Verejný priestor podzemnej revolty zabral mainstream, ako temer vždy. Tu má podobu stavebných mechanizmov, patriacich vládou dotovaným firmám. Pozn.: Obdobná situácia, ktorú neveselo predpovedá úvod filmu pre Paríž fakticky postihla Bratislavu v uplynulých desaťročiach. Množstvo technických a kultúrnych pamiatok bolo nenávratne zničených alebo necitlivo prerobených a tisícky stromov vyrúbaných. Zmizlo veľa zákutí tvoriacich génia loci (ducha miesta). Všetko v záujme vybudovania centier obchodu, administrácie a zábavy (hotely). Miesta kam môžu aj chudáci, či nižšie sociálne situovaní tak rapídne ubúdajú v prospech boháčov. Odpor je len slabučký a miestami zvláštne kompromisný (súhlas ochranárov s vyrúbaním stromov na nábreží Dunaja). (02.04.2014)

Francouzská komedie z dob, kdy byl Depardieu, ještě fešák! Mizející zelenina mi nadlouho uvízla v paměti, stejně jako elekřina vyráběná jízdou na kole. Skvostné od titulků až do konce!! (31.03.2014)

Zpočátku mi Krysy z temnot připadaly jako poměrně slušná oddechovka, ale postupně jsem si začal tento film užívat tak, že to jen tak nějaká oddechovka nedokáže. Místy hodně ztřeštěný film o marném boji podzemních obyvatel Paříže, vedenými Gaspardem de Montfermeil (P. Noiret), s urputným a samolibým ministrem veřejných prací (Ch. Denner), je hodně povedeným příkladem klasické francouzské komedie sedmdesátých let. V malinké roličce se tu objeví i mladý Depardieu, svou klasickou roli komisaře si opět střihl M. Galabru a tuto squadru výborně doplňuje M. Serrault jako neposedný historik Rodin. O čem tento snímeček vlastně je...? S mírnou nadsázkou by se dalo říct, že jde o geniální parodii na chování betonové lobby, která nám vnucuje názor, že parkoviště je lepší než park a Hypernova užitečnější než dětské hřiště...:-) (29.01.2007)

Perfektní kritický snímeček s nadnesenou komikou. (05.12.2009)

I když má trochu horrorový název, je to film, který má fantazii a humor, který má pravděpodobně i jeho knižní předloha, již jsem nečetl. Možná bohužel. Myšlenka druhého města pod Paříži a jeho prostředí doplněná o jisté rebelství je půvabná a provedení je poetické. (15.02.2024)

Velmi zdařilá komedie z nejlepší francouzské éry tohoto žánru. Noiret, Depardieu, Serrault..., všichni jsou zde krásně mlaďoučcí. Příjemné je, že základní myšlenka je o něčem víc, než že někdo někam spadne nebo se netradičně rozčiluje, i to, že se tvůrcům podařilo vyhnout trapnostem při všech těch originálních až zběsilých nápadech. (06.12.2009)

Denner zastínil svým výkonem všechny mnohem slavnější kolegy, jeho ministr je naprosto k sežrání. Faktem je, že na většině herců je vidět, že si tuhle práci užívali. Mimochodem, roztomilé jsou i titulky. (11.03.2012)

Nápad na film a možno aj reálny skutok to nie je vôbec zlý, len možno to mala byť skôr komédia trochu temnejšia, atmosférickejšia. Pár krát sa človek zasmeje, ale komediálny potenciál bol vyšší. Taktiež dej nie je primerane gradujúci, nakoniec máte pocit, že film mohol skončiť v ktoromkoľvek okamžiku a výsledok by nebol omnoho horší. Takže Tchernia aj so Serraultom a spol. zostali niekde na pol ceste, keď síce vedeli, čo chcú povedať a že humor je najlepšia kritika, realizácia je však kostrbatá ako rastlá nekontrolovateľná výstavba veľkomiest. Zaujímalo by ma, čo by povedali pamiatkári na tú plánovanú kolíziu nového a historického v podobe dvoch sklenených kociek z oboch strán Notre Dame :). (01.04.2014)

„Považte, lidé, kteří žijí v zemi... – to jsou pohádky pro děti.“ Tak tohle je pro změnu krásná, skoro až satirická pohádka vhodná bez potíží i pro dospělé! Pominu-li některé filmy s Funèsem viděné v dětství v rodinném kruhu, byly pak Krysy z temnot před necelými třemi roky mým prvním cíleným setkáním s francouzskou komedií (byť mi v rámci Challenge Tour tenkrát paradoxně reprezentovaly Belgii). Neznal jsem nikoho z tvůrců (dnes již pro mě hodně zvučných jmen), zaujala mě obrovská nápaditost, originalita, hravost i tematicky menší podobnost s československým filmem ze stejného roku Jak utopit doktora Mráčka či zajímavě skrytý politický podtext (dobová politická situace se mimochodem zajímavě odrazila na obou fantasy komediích ze dvou politicky rozdílných krajin). Dneska jsem „Krysy“ viděl potřetí a přihazuji jim defiinitivně pátou hvězdičku. S odstupem času jsem si ještě více užil krásně rozvrstvené gagy, nápady a několik skvěle propojených zápletek (v případě té „podzemní“ i pěkné historické či literární odkazy) a to od úvodních titulků přes tajuplné odhalování záhadných zmizení i objevování, až po krásné završení v závěru. Mým osobním TOP favoritem ve filmografii Tcherniy, Goscinnyho, Serraulta a Galabruho je sice o dva roky starší Doživotní renta, ale úžasní Gaspárové nebo-li Krysy podzemí mohou bez problémů hned za ní následovat. Dokonce jsem po čase přijal za svou i tu zápletku s odjezdem na dovolenou (jak si jí pan inspektor nemůže dopřát a jeho rodinka čeká neustále v autě), kterou jsem dříve vyhodnotil jako hodnou spíše průměrného rodinného filmu. Takže coby vzorný protestující se okamžitě pustím do práce a jdu šlapat a zpívat s cílem nabíjení elektřiny v podzemních prostorách! Nebo si alespoň půjdu zahrát v noci s komorní kapelou toho Schuberta. Když už nám chamtivý ministr vše vzal, alespoň ta hudba nám zůstala... :o) 95% (poprvé viděno v rámci Challenge Tour 2018: 30 dní se světovou kinematografií) (28.10.2020)

Svým způsobem vlastně smutný film, nádherně poetický, vonící létem a zároveň chladivý jak krasová jeskyně. Tak nějak cítím, že se z takhle skvělého námětu dalo vytřískat ještě víc, třeba ta pasáž kdy Gaspard provádí pana knikhupce po svém "skromném" apartmá tam být nemusela. Záměna plynu, vody a telefonu je ovšem geniální, stejně jako původní dabing (Filmové studio Barrandov dabing 1975, Petr Haničinec, Miroslav Moravec, Soběslav Sejk, Martin Růžek, Alfréd Strejček a další). (09.02.2012)

40 rokov stará francúzska komédia so žiarivými hviezdami vo výbere Galského kohúta,ktoré predvádzajú výkony,z ktorých padám na zem,ale nie z dôvodu totálneho popuku,i keď priznávam,že smiať som sa smial,ale po celý čas som sa čudoval,na čo sa pozerám,hlavnú pointu som ihneď pochopil,ale prevedenie je maximálne nereálne,že takto by to nikdy nemohlo v reále fungovať. Tu logika jasne chýba,ale divák,diváčka,ktorí sú zvyknutí pozerať kvanta činorodých snímkov sa v žiadnom prípade nemôžu uraziť,lebo takéto gagy sa nevidia vždy? (14.05.2014)

(Obnovená) ČESKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČT 2 = 31.3.2014, réžia českého znenia (ÚPF 1975) = K.M. WALLÓ (1.4.2014) (01.04.2014)

Velmi svérázná satirická komedie o přestavbě Paříže na super moderní město v kontrastu s některými obyvateli Paříže, kteří se rozhodnou s tímto stavebním běsněním bojovat svými prostředky. Současně je ve filmu cítit obviňování vlády a těch úředníků, kteří rozhodují o výstavbě, že zcela mění historický ráz města, ničí jeho dominanty a nahrazují je nevzhlednými betonovými škatulemi, likvidují poslední zbytky zeleně ve prospěch parkovišť a uskutečňují své megalomanské mocenské choutky. Myslím, že by pro pány na pražském magistrátu měl být tento film povinným výukovým materiálem… (07.07.2008)