Fourth of July
Režie:
Louis C.K.Kamera:
Christopher RaymondHudba:
Matt KilmerHrají:
Joe List, Louis C.K., Robert Kelly, Nick Di Paolo, Robert Walsh, Allan Havey, Paula Plum, Lynne KoplitzVOD (1)
Videa (1)
Recenze (5)
Z osobnich duvodu pro me byl tento film docela katarznim zazitkem, u ktereho na me finale fungovalo na vybornou. Komedie to moc neni, spise rodinne drama, ktere obcas prejde do nefalsovaneho hororu. Ale to hodne zavisi na vasich vlastnich rodinnych vztazich (mrk, mrk). ()
Ačkoliv hodnotím 3 hvězdičkami, už jen to, že tenhle film dostal CKje k Roganovi, na což jeho fanoušci čekali několik let, je skvělé a určitě si ten podcast dejte. Teď k filmu. Je to pomalý indie film. Na premiérách se prý diváci hodně smáli, doma to jako komedie úplně nefunguje, je to spíše rodinné drama. Pokud se chcete smát, dejte si raději stand-up. Film není zklamáním a těžko pro mě může být, znám všechna Louisova díla, baví mě jeho přemýšlení a styl vyprávění. Louis má Woody Allena hodně rád, to je zřejmé, však spolu také pracovali, a tohle Allenovku dost připomíná. Máme tu křehkého muže, který je úzkostlivý a přijíždí mezi "opravdové chlapy". Chybí tu ale zásadnější konflikt. Ano, je tu konfrontace s rodinou, kvůli které hrdina přijíždí. Ale to je málo a hlavně dopředu víme, že se to stane. Přitom ve svých standupech umí CK výborně překvapit, ve svém scénáři to záměrně (jak jsem si vyslechl) nedělá a drží se běžné zápletky. Myslím si, že CK má i lepší věci (Louie, Horace and Pete i jeho první film I Love You, Daddy). Snímek je to jen příjemný, nic víc. Uvidíme samozřejmě, jak moc bude CK zvládat nezávislou tvorbu, když jako "canceled" guy nemá přístup do Hollywoodu. Moc bych mu přál, aby ve filmové tvorbě pokračoval. Jak nedávno zaznělo v jednom podcastu: Nepřestaneš používat Pythagorovu větu jen proto, že možná Pythagoras prznil mladé hochy. Odděluji osobnost autora a jeho tvorbu. ()
Nebylo to vůbec špatné. Spousta bizarních postav a děj směřující k trochu neuspokjivému konci. ()
Řemeslně je tu všechno v pořádku, film má dobrou stavbu a baví. Čím ve mě zanechal nelahodnou chuť je rozuzlení konfliktu. I když ono na zvoleném závěru ani není nic špatně, spíš mě sere že to takhle v životě/v rodině je. Nikdy se nestane že přednesete svoje sebevíc oprávněné námitky a druhá strana si řekne ’nojo on má pravdu’ a změní se a začne na vaše důvody a city brát ohled. Zvlášť starší ročníky už mají tak hluboko vyjeté koleje, že nelze doufat v racionální odezvu. Zrovna tak si ale nemyslím že by bylo řešením přijmout je takové jací jsou, s jejich dogmatismem a ignorantstvím, což zde hlavnímu protagonistovi přineslo jakýsi mír do osobního života, a jakési rozhřešení, ale zároveň nevyřčenou rezignaci na opravdové řešení (spočívající ve vzájemném pochopení), jehož jiskřičku tu představuje postava otce - jediného ’napravitelného’, reflektujícího. Film tvrdí že zralost spočívá v přijetí toho, že věci lepší nebudou, a já s ním nesouhlasím. /// 3,5* ()
Víceméně dost hořká meditace nad tím, jak partnerství, rodina, vztahy, často kráčí na úkor praktičnosti a "tradice" a všech těch nucených politických sraček, co je "normální" a co je vlastně "doopravdy". Nikdo nikoho nikdy doopravdy nechápe, protože to prostě vlastně ani nejde (museli byste přesně vědět, co se komu honí v palici) a všichni bychom se měli nadechnout a všem říct "fuck you, fuck you, all of you" (úžasná scéna), ale taky pravdivá, to prázdno, neporozumění a předstírání, to úmorné předstírání... i když spolu držíte roky pohromadě, vlastně se můžete jen odcizovat, i když si myslíte, že trávit s někým čas nutně znamená, vždycky se hlouběji poznávat. Můžete mít hlavu zamotanou tím, co vám společnost tvrdí, můžete mít hlavu zamotanou tím, co vám kdokoliv tvrdí, že máte dělat, že je vaše povinnost, že je vaše zodpovědnost, že na tom lpíte, ze strachu o to, že byste o to přišli, namísto pravdy, "fuck you"... ale myslet sám za sebe, pro sebe, pro to, co je skutečné a co je skutečně pravdivé, pro vás, jako jedince, to není snadné a ještě méně je snadné to říct nahlas, rodině, společnosti. Všichni jsou jen kopie. Kopie chování, protože nechtějí vyčnívat. Kopie osobnosti, protože nemají vlastní. Tři roky střízlivý hlavní hrdina má záchvaty úzkosti a na 4. července se vrací, aby oslavil s rodinou v chatě u jezera Den nezávislosti, ale tentokrát rozhodnutý je konfrontovat. Nenápadné indie drama (Joe List a Louis C.K. team up) k zamyšlení. ()
Reklama