poster

Hvězdy

  • německý

    Sterne

  • bulharský

    Звезди

  • anglický

    Stars

Válečný / Drama

Východní Německo / Bulharsko, 1959, 92 min

Režie:

Konrad Wolf

Kamera:

Werner Bergmann
(další profese)
  • Volodimir2
    *****

    Aj východná socialistická Európa neostalo bokom od zobrazovania protižidovského prenasledovania. K tejto otázke sa pripojilo aj Nemecko, ale len východné (bývala NDR) v koprodukcii s Bulharskom. Išlo o ich prvý spoločný film a hneď veľmi úspešný. Tento film sa v západnom svete takmer vôbec nepremietal. Ide v ňom o zobrazovanie historickej udalosti, ktorá sa stala a ktorej svedkom bol bulharský spisovateľ Žid Anzhel Wagenstein, ktorý bol nasadený na nútené práce pri stavbe železnice v Pirinskej Macedónii (Bulharsko) a bol svedkom židovských transportov zo severného Grécka do Poľského Osvienčimu (Auschwitz). Opisuje príbeh o nemožnej láske medzi nemeckým poddôstojníkom (unteroffizierom) a gréckou židovkou. Tá bola zadržaná spoločne s ďalšími Židmi v Bulharmi okupovanej Západnej Tracii v bulharskom zajateckom tábore, kde čakajú na prevoz do poľského koncentračného tábora. Úžasné je, že vo filme celé utrpenie Židov v záchytnom tábore je primárne zobrazované v jedinej ženskej postave židovskej učiteľke Ruth. Celkovo ma film tri hlavné postavy. Walter, maliar, vo vojne sa stal nemeckým poddôstojníkom. Kurt, jeho veliteľ a priateľ, kapitán, predstavuje sebeckého a bezcitného nemeckého fašistu a nakoniec Ruth. Film je výrazne antifašistický a Walter v tomto celom procese prechádza transformáciou a keď jeho pokus o záchranu Ruth stroskotá, ponúka svoje služby bulharskému partizánskemu hnutiu. (Len pre zaujímavosť v roku 1943 nacisti deportovali z Grécka do vyhladzovacích táborov v Poľsku 58 585 Židov, ktorí si museli kúpiť lístky na vlak do Osvienčimu a účet, ktorý Gréci za týchto Židov zaplatili presiahol sumu 2 milióny ríšskych mariek, v prepočte je to 25 miliónov eur). Veľmi pekný film.(28.12.2017)

  • radektejkal
    *****

    Njedříve díky rarohovi***** za cennou informaci o bundistovi Mordechaji Gebirtigovi (*1942 v Krakovském ghettu), jehož písnička "Es Brent" (Es brennt - hoří): "unser städtl brent" je opravdu varovná. Že je zpívaná v jidiš (židovsky), které/á (německy střední rod, česky nevím) je v jazykové pospolitosti filmu cizí, vůbec nevadí, dnes se taky nechávají texty písní v jazyce, ve kterém byly složeny (jak to bylo tenkrát, by bylo rovněž zajímavé vědět). Také ladino (nebo ladinsky) jsem slyšel poprvé, dá se mu skoro lépe rozumět než jidiš.... Často si stěžuji na novější německé filmy, že přepisují dějiny (opakuji: i Němci vyhráli válku, protože porazili fašisty). Tento film, přestože reflektuje lásku (víc než sympatie) německého poddůstojníka (Herr Unter, jak ho tam jeden Bulhar oslovuje) k Židovce, tak vůbec nepůsobí. Je to jedinec, jeden člověk, a víme, že jeden se chová principiálně jinak než masa. Jeden, to je spíš NIKDO než KAŽDÝ....(22.8.2019)

  • raroh
    *****

    Třebaže snímek zobrazuje příběh řeckých židů (kteří jidiš vůbec neznali, hovořili hlavně středověkou španělštinou zvanou ladino - a to také slyšíme (vedle řečtiny), když spolu ve filmu hovoří), že je rámován jidiš písní krakovského bundisty Mordechaje Gebirtiga Brent. Tento renonc je ospraveditelný, jednak fascinující syrovou interpretací písně (která by dnes takto stroze do žádného filmu nikým dána nebyla), tak blízkostí jidiš a němčiny (ve východoněmecké produkci film vznikal).(10.12.2013)

  • Houdini

    Zlatá Palma - výběr(25.8.2006)

  • Martin741
    ***

    Prvy nemecky film o holokauste - zivy, bolestivy. len co ma serie, je ze zas Romsky holokauste tu nejestvuje, ani slovo o sovietskych vojnovych zajatcoch , politickych odporcoch rezimu ....... takto ked je v popredi len 1 holokaust -- ktory nijak nespochybnujem, len tvrdim, ze ich bolo viac - tak mmusim dat slaby sivy, sedivy priemer : 60 %(7.1.2020)