Reklama

Reklama

Návrat Martina Guerra

  • Francie Le retour de Martin Guerre (více)

Obsahy(1)

Jižní Francie, polovina 16. století. V podhůří Pyrenejí v zapadlé vesnici Artigat dojde k nevídané události: Martin Guerre (Bernard-Pierre Donnadieu) tajně opouští svou ženu (Nathalie Baye), syna, rodiče a sourozence. Odchází do světa bez jakéhokoliv slova vysvětlení. Po několika letech do vsi přichází muž, jenž se prohlašuje za Martina Guerra (Gérard Depardieu). Poznává své příbuzné, zná jménem všechny obyvatele vesnice. Guerrovi Martinovi odpouští jeho mladistvou nerozvážnost. Martin se opět vrací k povinnostem rolníka, manžela a otce rodiny. Zdánlivou idylu naruší příchod a tvrzení jakéhosi bývalého vojáka...
Film byl natočen podle scénáře Jeana-Clauda Carrièra, na němž také spolupracovala jako konzultantka přední americká historička Natalie Zemon Davisová. Příběh vznikl na základě soudobých i pozdních (polo)literárních zpracování, které popisují skutečné události historických postav Martina Guerra, Bertrandy de Rols a Arnauda z Tilhu. (/Pablo)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (7)

Tanner 

všechny recenze uživatele

Přečtení historické knížky od N. Z. Davis mě přivedlo k tomuto zdařilému filmovému zpracování. Že se na scénáři Davis podílela, je zřejmé, protože film, jakkoliv z celkem pochopitelných důvodů vynechává některé podrobnosti, poměrně přesně vystihuje a kopíruje její (později ze stran jiných historiků napadané) interpretace pojednání soudce Corase, hlavního pramene, z něhož se v tomto vcelku známém (a již dříve párkrát zpracovaném) příběhu vychází. Filmový háv tomuto příběhu rozhodně sluší, obzvlášť, když je vyšperkován povedenými hereckými výkony. Určitě jde o dobrý snímek o takřka dechberoucím příběhu, kladoucím navíc otázky po pravdě a její dosažitelnosti (v tomto smyslu psal svůj spis i soudce Coras). ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Kvalitativne rovnky level ako Antonioniho Professione -reporter 1975. Akurat tu nie je Nicholson, ale Depardieu a cele je to zakomponovane do 16. storocia. Film ma kludne tempo, nikam sa neponahla, dialogy na urovni. Postupne ale stupa napatiua, to spozoruje kazdy, kto ma toho napozerane uz dostatok. Vyborne je zobrazena situacia, kedy sa idylicky stav veci vo francuzskej dedine meni na nepoznanie. Zaver je uz potom vyslovene depresivny. 95 % ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Návrat Martina Guerra je výborný historický film, který je navíc natočený podle skutečných událostí, odehrávajících se kdesi ve Francii v půlce 16. století. Martin Guerre (Gerard Depardieu) si jako ještě poměrně mladý vzal za ženu Bertrande de Rolsovou (Nathalie Baye), avšak k plnohodnotnému manželství jim musela dopomoct až černá magie. Přesto se Martin brzy po narození dítěte beze stopy ztratil a jakoby se po něm slehla zem. Vrátil se až po osmi letech a po vcelku vřelém přijetí pár klidných měsíců (let?) žil spokojeně se svojí ženou a brzy se jim narodila dcerka. Vše ale dopadlo jinak, než si to plánoval. Začalo se rozjíždět nelítostné kolo osudu... Nebudu prozrazovat, rozhodně stojí za to vidět! Depardieu hraje jako vždycky výborně a také za to zaslouženě dostal Cenu amerických filmových kritiků. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Po Antonioniho "Povolání reportér" jsem si v rámci "studia identity odskočil" k případu Martina Guerra. Zde se jedná o identitu ukradenou, neprávem přivlastněnou, vylákanou na někom jiném. V šestnáctém století se takový příklad řešil jednoznačně tak jak ukazuje sám film (snad jen ten soudní proces mi přišel na chudáka sedláka příliš velkolepý). V dnešní době (a myslím, že porovnání s "dnešní dobou" tomu dává ten správný šmrc), by to až tak jednoznačné - i přes prokázané skutečnosti - být nemuselo. (Martin Guerre na cestě k šibenici se vyznává: "Bože, odpusť mi. Znesvětil jsem manželský stav, krále a zákon." Dnes uvedené instance kromě "zákona" vypadávají zcela hry.) Dnes by Martin Guerre odešel od soudu jen s nějakou menší pokutou a bylo by mu doporučeno, aby věci uvedl na správnou míru, tj. aby si ponechal svojí dřívější (už dávno ne pravou) identitu nebo aby se přejmenoval. Prostě je to tak (a proč by nemělo): "Kdo obdělává delší dobu cizí pole, pak i když není jeho katastrálním vlastníkem, patří jemu." Další zajímavou plochou (nebo plošinou podle Deleuze), který film neukazuje, ale přesto naznačuje, je společné vojančení pravého a falšného Martina, jejich přátelství, které jde až do intimních dobrodružství. A samozřejmě také vztah Martinů "ke své ženě". ()

Galerie (12)

Zajímavosti (2)

  • Film vychází ze skutečného případu dvojnictví z roku 1560. Základní svědectví podal sám vrchní soudce Jean de Coras, který byl vedením nebývalého případu tak zaujat, že o něm krátce po vynesení rozsudku napsal knihu, jež se ve své době stala bestsellerem. (Přemek)

Reklama

Reklama