Pravý břeh, levý břeh

Hustá atmosféra, Gérard jako sukničkář (ačkoliv okolnosti jeho chování jsou vykresleny pečlivě a divák tak chápe, že žije v nefungujícím vztahu, i když není jasné, kdo s nevěrou začal dřív), jeho krásná žena Carole Bouquet hraje pořádnou mrchu, o něco méně sympatická Nathalie Baye osudovou ženu. Ten odklon od profesionální advokátní etiky trochu násilný, ale jinak asi směřovat nešlo. Parádní dabing (nezvykle Viktor Preiss na GD) a samozřejmě také Karel Heřmánek jako druhý společník nejlepší advokátní kanceláře v Paříži a hlavně Ilja Prachař coby proradný president Pervillard (Bernard Fresson). Za mě palec nahoru, takových filmů je málo, a pochvala Cinemaxu, že nechali původní dabing. (31.05.2016)

Mladý a velmi úspěšný právník má doma nádhernou manželku, přesto se během jednoho setkání zamiluje do tuctové ženy. Ona však o pohledného a bohatého muže nejeví zájem, protože zastupuje klienty, kteří se neslučují s jejími morálními zásadami. Teprve, když Paul zahodí svoji slibně rozjetou kariéru zradou svého klienta, Saša nazná, že je to pravý muž pro ni a obratem se s ním vyspí. Tím pohádkový příběh nekončí, nezvoní zvonec a pár spolu nežije šťastně až do smrti, protože nejdříve se ještě musí vypořádat s hlavním padouchem. Labro nikdy nepatřil ke stěžejním autorům a režisérům francouzské kinematografie, ale tohle se skutečně hodně nepovedlo i na jeho skromné poměry. V osmdesátých letech francouzský film čekal na resuscitaci nebo eutanazii, Labro se pokusil o to druhé. (09.06.2019)

Pravý břeh, levý břeh je zajímavý film o střetu spravedlnosti s vypočitavým, mocným a všehoschopným průmyslníkem, který je obžalován z prodeje nákladu humanitární pomoci Africe. Jeho právník Paul Senanques (Depardieu) jej nejdřív úspěšně hájí, ale poté, co zjistí, co je jeho mandant zač, obrátí se proti němu a po emotivním televizním vystoupení se věci začnou nebezpečně roztáčet. Mimoto Senanques válčí na dvou frontách, protože do jeho osobního života vstoupí nová žena, přes což se jeho manželka neumí přenést. Film má velice dobrý příběh, vlastně je to taková ukázková bitva dobra se zlem. Nemůžu se však zbavit dojmu, že tomuto "politickému melodramatu" něco schází, snad trochu té filmařské originality. Nicméně atmosféra osmdesátých let snad lépe vystihnout nešla (zejména hudba tomu přispívá), k vidění jsou krásné záběry Paříže a i Gerard Depardieu je jako obvykle výborný. Po filmařské stránce sice nic objevného a převratného, ale obsah je ohromně zajímavý a naléhavý. 3 a 1/2 * (30.09.2006)

Je moc příjemné vidět Gérarda Depardieu v době, kdy z mnoha různých a často i bohulibých důvodů ještě nebral horečně vše, co se namane...v době, kdy producenti nevyužívali jeho hvězdného jména jen k zvýšení prodejnosti filmu, ale těžili z hercova talentu a zajímavosti. Film samotný je pak ukázkou francouzských dramat té doby: vedle dnešních rychlých, drsných a často smutně vyprázdněných podívaných působí až starosvětsky, přitom divákovi předkládá zásadní otázky o hranicích morálky a svědomí. Čas od času po tom filmu sáhnu, vždyť nejenom pro tu legendární scénu, v níž v přímém televizním přenosu politické debaty si Paul uvědomí veškerou ubohost té situace, stojí za vidění! Aneb: "Jsem sám hajzl, když obhajuji hajzla?" (06.11.2007)

Oba brehy pokladám za dosť nevýrazné a mám problém o filme niečo napísať. Depardieu patrí medzi mnou neobľúbených hercov, i keď je pravdou, že čím starší, tým horší, a v tomto filme bol ešte relatívne mladý. Nathalie Baye mi tiež pripadala trochu bábikovsky. Možno túto nevýraznú hereckú dvojicu mohol zachrániť kvalitný príbeh, ale otrepaná, schematicky poňatá téma toho veľa neumožnila. Akčné scény boli asi najväčšou slabinou, takže šťastím je, že ich nebolo viac. (02.11.2014)