poster

Arcana

Horor / Drama / Mysteriózní

Itálie, 1972, 102 min

Režie:

Giulio Questi

Kamera:

Dario Di Palma

Hudba:

Romolo Grano

Střih:

Franco Arcalli
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (10)

  • Karlos80
    ****

    Opravdu jak píše kolega, tohle byla neuvěřitelná zběsilost a fakt těžkej úlet, chvílemi jsem vůbec nechápal o co tu jde. Film měl sice nějaký děj, ale všechny ty rádobydrsné scény hrány spíše na efekt, se tu minuly tak trochu s účinkem. Neuvěřitelnej ponurej slepenec všeho možného i nemožného (ale velmi sugestivní), a ono to kupodivu zafungovalo, občas nuda, ale i tak jsem byl zvědavej co nám tu Questi ještě nabídne a jak tohle jemně surrealistické ale jinak velmi obskurní divadlo vůbec skončí. Ocenil bych perfektní minimalistický Pisaniho hudební doprovod, který uměl navodit hrůzu, to byla opravdu lahůdka a trefa do černého, a hlavní roli mladého syna (psychouše) sicilské vdovy, která si tu jako šarlatánka přivydělává na živobytí výkladem tarokových karet a čtením z ruky, ač k tomu ve skutečnosti nemá vůbec žádné kompetence a pravomoci. Jedna z nezapomenutelných scén, krom rituálního šamanského tance za zvuku houslového hudebního doprovodu, kdy herečka Bosé plive malé žabky z úst, jednu za druhou, létajících talířů a incestu (matka přivázaná na postely a její kluk s nožem dotýkající se jí na citlivých místech), je ta na náměstí, kdy si tam ten syn matky, sedne někde uprostřed a šťourá pinzetou do země, kde odebírá nějaký vzorek, prostě jen tak, lidi-nelidi, každopádně neuvěřitelné divadlo pro kolemjdoucí, kteří naprosto nechápou co tam hledá. Jedna z nejpodivnějších, nejvíce znepokujijících a nejdivočejších Itálii vůbec. Film který se rozleží v hlavě, člověka donutí přemýšlet a nakonec se i docela líbí. Škoda že toho Questi nenatočil víc, ale doporučuji všecky jeho divné filmy od roku '67 až do Arcany. Blízko to mělo k filmům od Luise Buñuela, Fellinimu "Satyriconu" nebo k další podivnosti "I cannibali" od Cavaniho, či později k Lynchovi atp.(19.11.2011)

  • Flipnic
    ***

    Vše podstatné ude již bylo uvedeno, hlavně KARLOS80 podal vyčerpávající komentář, který naprosto sedí. Je to naprosto divné, nemá to koherentní děj, bizardní, dekadentní, nepříjemné, ve své době chvílemi jistě šokující. Vyvrhnutí živých žab bez střihu byl asi nejsilnější záběr. To konkurovalo i zaklínačským hororům Asie počítku 80. let. ... Nepříjemní lidé, prostředí, děj, okultismus mi jako téma ve filmech nesedí, delší stopáž tké potrápila, ale prostě svoje silné body to má. Každopádně jsem viděl mraky "divočejších" Itálií (reaguji na Karlose 80) ... ;-)(5.1.2013)

  • darkrobyk
    ****

    Podivný, místy mysteriozní film proměňující se postupně v surrealistickou jízdu. Zpočátku jasný příběh ženy - čarodějnice (která ale využívá hlouposti svých klientů)- a jejího syna, kteří vydělávají na magických seancích. Později se ukáže, že s magií mají více společného, než se na počátku zdálo. Syn postupně přebírá otěže a nedbá varujících slov matky, že s pokračováním může přijít skutečné peklo. Druhá část snímku, zejména poslední třetina, je jakýmsi hromaděním symbolů a snových scén, jejichž odhalení by bylo na dlouhé povídání. Divákovy asociace mohou být různé tak, jako lze různě vykládat poezii. Dívka leží na stole, uvnitř sebe má nový život, kterého se chce zbavit - souběžně sledujeme podzemní tunel metra, kde uvíznou cestující, nemohou ven... Váhám mezi 3* a 4*, které nakonec dám za uhrančivou hudbu, jež je velmi důležitou složkou filmu.(15.1.2013)

  • Mariin
    **

    Spíše drama, nikoliv horor, ale zvrácené drama. Film, jehož děj je založen na praktikování spiritismu milánskou vdovou a jejím synem (zpočátku jen pro peníze), v podstatě ukazuje zvrhlost a oddanost zlu.Vše zamaskováno do surrealistického hávu, aby se stavělo na odiv "nezávislé umění" a předešlo se oprávněné cenzuře. Vztah mezi matkou-vdovou a synem je téměř incestní. K tomu levicové (neomarxistické) zabarvení scénáře je zcela zjevné. Fuj tajbl, i když umělecké prvky to nesporně má...(17.4.2017)

  • Campbell
    **

    Ne opravdu nevím o co ve filmu šlo. Bizarní film, který se nesoustředí moc na příběh ale spíše na obrázy který ve filmu jsou. Bohužel mě to moc nevzalo, asi tak po půlhodině jsem začal zívat. Pak mě něco nakoplo a já film dokoukal do kone ale bez větších emocí. Největší wtf filmu je podle mě posledních 15 minut kde hrajou housle a mi vidíme například: Vlak co zastaví a horníci začnou mlátit na okna, plyvání žab, divný pomalý tanec, osla taženého na střechu....atd. Nevím o co šlo, byl jsem zmaten, ale nic extra jsem nečekal silnější 2*.(31.3.2018)

  • Flego
    **

    Podivný snímok, hodne ujetý a v podstate úplne zbytočný. Príbeh šarlatánky, ktorá sa chváli, že jej matka bola dobrá čarodejnica, spolu so synom ťažia z hlúposti svojich klientov. Pozitívom bola znepokojujúca hudba Pisana.(18.10.2015)

  • Caelos
    ****

    Hm, hodně velká divnost, po skončení jsem si připadal jako by mi někdo do hlavy dvě hodiny vrtal vrtačkou. Ono to vygraduje do tak zběsilého finále, že vůbec nechápete co se to děje. Čistý horor to není, ale je to velmi originální, rozhodně jedna z lepších, méně známých Itálií.(2.1.2011)

  • pepua
    ****

    Na začátku je tu pro diváka tento vzkaz: „Tento film není příběh, ale karetní hra a proto jeho začátek i konec nejsou uvěřitelné. Vy jste hráči. Hrajte chytře a vyhrajete.“ Hru jsem rozehrál dobře; můj hlavní hrdina má dobré schopnosti, touží po větší moci a nebojí se si za tím jít. Jenže před koncem se něčeho zalekl, nebo já si vyložil špatnou kartu a všechno se zkomplikovalo, brutálně zamotalo. Škoda, snad budu mít příště trochu víc štěstí. Jo, a jsem opravdu zvědav, jak se povede vám.(2.10.2012)

  • kaylin
    ***

    Italský snímek „Arcana“ je velmi specifickým příspěvkem do hororového žánru, kdy děs zde není dějovými prvky, ale spíše určitou abstrakcím surreálností jednotlivých situací, které se před divákovým pohledem odehrávají. Není to vždy podívaná, která ohromuje, ale jedná se o podívanou zvláštní, jež vás dovede uhranout, protože něco podobného se prostě moc nevidí. Má to své specifické napětí.(10.12.2018)

  • kkarx
    ***

    Třetí a poslední z Questiho tří experimentálních surealistických filmů. Ani tentokrát nebude běžný divák plně schopen orientovat se v ději nebo jej přesně vyložit. Questi s námi hraje hru plnou symbolů a náznaků, které není jednoduché rozklíčovat. Dle mě byl film obrazem dopadu na rodinu při tragickém úmrtí její hlavy - otce. Tato událost naruší psychiku matky i syna a způsobí postupný rozklad jejich vztahů. Nejsem si tím úplně jistý, ale rozhodně mnoho scén napovídá, že tomu tak je. Na to poukazují jednak neútěšné reálné situace jako např. úzkostlivé vyzvedávání sociálních dávek na úřadě, depresivní cesty metrem kde otec zahynul, ne úplně normální práce matky,...atd. a ryze symbolické scény - jako např. vandrující funebrák hrající smutnou píseň na housle, nebo kombinace obojího - zlostí roztřískané (létající) talíře, pohřební hostina, naštvanost na matku, rozpor - žena chce život (dítěte) vzít, matka a syn by chtěli život (otce) zachránit a spousty dalších. Questi kouzlí zapamatovatelné záběry a působivě je podkládá sugestivní hudbou. Výsledek je dobrý, ale možná v některých ohledech až moc nejasný.(5.12.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace