poster

Všechna jitra světa

  • francouzský

    Tous les matins du monde

Drama / Romantický / Životopisný / Hudební

Francie, 1991, 115 min

Režie:

Alain Corneau

Předloha:

Pascal Quignard (kniha)

Kamera:

Yves Angelo

Hudba:

Jordi Savall (nepůvodní)

Producenti:

Jean-Louis Livi

Zvuk:

Pierre Gamet

Scénografie:

Bernard Vézat

Kostýmy:

Corinne Jorry
(další profese)
  • Pohrobek
    ****

    Film do sebe naštěstí nasál mnoho z výjimečně procítěné, oduševnělé, složité a přece tak krásné hudby, jakou produkoval Saint Colombe. Jedná se tady o prudký konflikt dvou stylů nazírání na hudbu, na lásku a vlastně i na život jako takový. Nemohu se rozhodnout, zda mě vyprávěčský Depardieův infantilní hlas iritoval, nebo uklidňoval, herecký výkon však podal slušný, avšak pojetí samotného Colombea, jakým se prezentoval Jean-Pierre Marielle ho zastínilo spolehlivě. Osoba Marina Maraise je tak hodnověrná i díky ve filmu nebývalé situaci, kdy se problém stárnutí filmového hrdiny vyřeší angažováním otce i syna. Kdyby to tak šlo vždy!(16.12.2004)

  • GREGOIRE
    ****

    Moc dobrý film, třebaže velmi smutný a depresivní. Bohužel ke konci je již na můj vkus až příliš natahovaný a zbytečně patetický. Taky je mi těžko uvěřit, že by Depardieu mohl tak skvostně hrát na violoncello. Sorry, ale jeho mírně přitroublý, kožený výraz a k tomu takováhle božská hudba – to opravdu nepasuje Naštěstí je po většinu filmu pouze vypravěčem v pozadí. Pro violoncellisty povinnost :-).(24.9.2005)

  • eileen
    **

    Nalákána vysokým hodnocením zde jsem si s nadšením koupila a pustila tento film, ale jsem trpce zklamána. Film plný neskutečných žvástů a tak rozvleklý a o ničem. Navíc se nedá koukat na to, jak "skuteční virtuosové" drží nástroj jak prase kost (Colombe odmítá učit mladého Maraise, jelikož prý není hudebníkem, přitom mladý Depardieu jako jediný mužský představitel tam opravdu předvádí, že umí hrát) - to je opravdu k nepřečkání. Proč je kamera za každou cenu zabírá v detailu, když je to tak okaté, že to nikdy pořádně nedrželi v rukou? Kéž by už filmoví tvůrci pochopili, že točí-li filmy o muzikantech, měli by také muzikanty angažovat, nebo alespoň herce, kteří na ten daný nástroj někdy skutečně hráli.(7.4.2012)

  • igi B.
    ****

    Vynikající historický životopisný >umělecký< film o barokním violistovi Marinu Maraisovi (1656-1728), jedné z nejvýraznějších osobností francouzské gambové školy, z jehož pomalého plynutí děje za teskných zvuků violy da gamba jako by prýštla ona barokní atmosféra... "Všechna jitra světa mizí v nenávratnu..." - tak jako sláva, vášeň, touhy a marné naděje, jeho hudba však zůstala nesmrtelnou... Řemeslně zručně natočený film možná postrádá trošku svižnější tempo, leč lze říci, že v tomto případě to filmu zase až tak není na škodu. Příjemně klidná, přesto však poutavá podívaná pro zralé a milovníky hudby, barokní obzvláště. - - - P.S. Škoda jen, že Česká televize tomuhle vynikajícímu filmu opět zbytečným dabingem ubrala na autenticitě...(6.5.2006)

  • mortak
    **

    Tak tento typ umění ironizuje Kundera v Nesnesitelné lehkosti bytí. Postavy mluví vždy vznešeně, obraz barevně vyvážený, tráva je super zelená, víno je super červené, city jsou vystupňované na maximum... Jen tu chybí SKUTEČNÝ život, protože Všechna jitra světa jsou kýč (viz třeba noční procházka Colombea se svou mrtvou ženou) přesně podle Kunderovy definice.(27.11.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace