poster

Všechna jitra světa

  • Francie

    Tous les matins du monde

Drama / Romantický / Životopisný / Hudební

Francie, 1991, 115 min

Režie:

Alain Corneau

Předloha:

Pascal Quignard (kniha)

Kamera:

Yves Angelo

Hudba:

Jordi Savall

Producenti:

Jean-Louis Livi

Zvuk:

Pierre Gamet

Scénografie:

Bernard Vézat

Kostýmy:

Corinne Jorry
(další profese)
  • Jehan
    ****

    Pěkný komorní film o hudební genialitě, která je většině smrtelníků odepřena, a bolestech a slastech s ní spojených. Hudební vizionář a jeho žák-nežák, který se "zaprodal" komerci. Ale, propána, jaké to komerci! Francouzská barokní hudba patří k tomu nejúžasnějšímu, co bylo kdy zkomponováno. Film má své tempo a pravidla hry, na které je třeba přistoupit. Jsou to barokní pravidla, kde má vše své místo - strojenost nejen v oblečení a líčení, ale i v činech a mluvě + dnes již těžko pochopitelné společenské normy a mezilidské vztahy. Tvůrci filmu k tomu všemu přistoupili s velkou empatií, které bychom měli být schopni i my. Protože odměna v podobě zážitku za to stojí.(19.2.2015)

  • pakobylka
    ***

    ----- "Každý tón na svém konci umírá." ----- Lehce melancholické - až těžce trudnomyslné ... jako život violisty Sainte Colombea - podivína, který se po smrti své ženy zcela poddal svému žalu, striktně se uzavřel před světem, upnul se ke své hudbě ... a jen tak mimoděk se mu přitom připletly pod nohy i jeho dvě dcerky. Děj posunuje kupředu hlas vypravěče, což je berlička, pro kterou zpravidla nemívám pochopení. Existují výjimky, ale "Všechna jitra světa" se mezi ně nedokážou zařadit - možná i proto, že jejich obsahem je viola ... viola ... viola ... viola ... viola ... viola ... viola ... viola ... viola ... VIOLA. Všechno ostatní jako by nemělo žádný význam ... myslím, že po opětovném absolvování tohoto kulturního zážitku bych trpěla doživotní alergií na všechny violy světa.(18.4.2014)

  • Ellmo
    ****

    Nádherný film pro ty, kteří hudbě rozumí nebo ji mají rádi. Genialita Saint Colomba je po vzoru Amadea akcentována vyprávěním a vzpomínkami žáka méně talentovaného a proti Colombovi V hudbě i v životě nicotného. Bohužel, k pochopení myšlenek ve filmu je potřeba znát hudbu a umět ji vnímat. Citově velmi barevná, úžasně hudbně náladová historie jednoho mezníku vážné hudby a navíc maximálně přesvědčivě zahrána (zkomponována).(18.12.2004)

  • mortak
    **

    Tak tento typ umění ironizuje Kundera v Nesnesitelné lehkosti bytí. Postavy mluví vždy vznešeně, obraz barevně vyvážený, tráva je super zelená, víno je super červené, city jsou vystupňované na maximum... Jen tu chybí SKUTEČNÝ život, protože Všechna jitra světa jsou kýč (viz třeba noční procházka Colombea se svou mrtvou ženou) přesně podle Kunderovy definice.(27.11.2011)

  • Vesecký
    **

    Film oceňovaný odborníky, obdařený řadou uznání. Byl však natolik umělecký, že pro běžného diváka kina byl nestravitelný, pokud zrovna neholduje barokní hudbě pochmurného založení. Životem skladatele Saint-Colomba (J.-P. Marielle) nás provází jeho žák Marin Marais (syn a posléze otec Depardieu). Příběh skladatele, který se po smti manželky uzavřel do svého nitra, do zahradní chaty, kde komponuje pouze pro sebe a své milované dcery. Který takto poznamenán odmítá jakékoliv muzicírování a ve skutečné hudbě nachází něco, co je mimo lidské chápání. I proto je odvržen Marin, který odchází i od skladatelovy starší dcery Madeleine, v níž náhle spatřujeme obraz jejího otce na rozdíl od její živočišnější sestry. Madeleine, která po porodu mrtvého syna těžce onemocní a pak se oběsí. Tady byl jeden scénáristický kolaps, když dívka, která se nemůže postavit na nohy, náhle můžer vystoupit na stoličku, aby si ji pod sebou podtrhla. Jediný herec, který v tomto filmu vynikl byl hlavní představitel Jean-Pierre Marielle, ostatní neměli moc co hrát... Dvě hvězdičky.(19.8.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace