poster

Všechna jitra světa

  • Francie

    Tous les matins du monde

Drama / Romantický / Životopisný / Hudební

Francie, 1991, 115 min

Režie:

Alain Corneau

Předloha:

Pascal Quignard (kniha)

Kamera:

Yves Angelo

Hudba:

Jordi Savall

Producenti:

Jean-Louis Livi

Zvuk:

Pierre Gamet

Scénografie:

Bernard Vézat

Kostýmy:

Corinne Jorry
(další profese)
  • mortak
    **

    Tak tento typ umění ironizuje Kundera v Nesnesitelné lehkosti bytí. Postavy mluví vždy vznešeně, obraz barevně vyvážený, tráva je super zelená, víno je super červené, city jsou vystupňované na maximum... Jen tu chybí SKUTEČNÝ život, protože Všechna jitra světa jsou kýč (viz třeba noční procházka Colombea se svou mrtvou ženou) přesně podle Kunderovy definice.(27.11.2011)

  • Lynn
    ****

    Hudba v tomto filmu je úchvatná, stejně jako jeho pomalý a melancholický příběh, který mě vzal za srdce. Myslím že tato věta vyjadřuje hrozně moc :"Hrajete dobře a jistě budete hudbu provozovat, nikdy se však nestanete hudebníkem." Scénárista přesně vystihl tu hranici, mnohdy velice tenkou, mezi skutečným uměním a jeho napodobováním. Role hudebního mistra Saint Colombea je zahrána skvěle a v mnohém jeho představitel zastiňuje hlavní hvězdu filmu Gérarda Depardieu.(26.2.2005)

  • Amarcord_1
    *****

    90% - Překrásný tón violy da gamby (jakostní soundtrack Jordiho Savalla), předchůdce moderního violoncella, se nese tímto snímkem, a stáva se jeho formou i obsahem. V něm je totiž obsaženo vše. To, co slova nedovedou vyjádřit, ale hudba ano. To, co pro člověka hudba může představovat, to, do jakých sfér mu pomůže nahlédnout, kam se s ní může vracet… Tous les matins du monde představuje hudbu takovou, jaká je. Hudbu, která obsahuje maximální spektrum barev a emocí, a její izolaci ve světě rychlého lukrativního, a pomíjivého úspěchu. Hudbu, při níž se otevírá nebe, ať jste věřící, ateista, nebo mimozemšťan. Hudbu s velkým H. Deset procent strhávám čistě z profesních důvodů. Velmi mě bohužel ruší, když herci (v tomto případě oba hlavní představitelé) při hře na nástroj nemají synchronizované pohyby s hudbou kterou "hrají". Film Všechna jitra světa je inteligentní popularizací (to slovo nemám moc rád) barokní instrumentální hudby, neboli jednoho z mnoha druhů a poddruhů celku, který se všeobecně nazývá vážná hudba, a naznačuje, v čem její "vážnost" může z části spočívat.(28.6.2007)

  • Pohrobek
    ****

    Film do sebe naštěstí nasál mnoho z výjimečně procítěné, oduševnělé, složité a přece tak krásné hudby, jakou produkoval Saint Colombe. Jedná se tady o prudký konflikt dvou stylů nazírání na hudbu, na lásku a vlastně i na život jako takový. Nemohu se rozhodnout, zda mě vyprávěčský Depardieův infantilní hlas iritoval, nebo uklidňoval, herecký výkon však podal slušný, avšak pojetí samotného Colombea, jakým se prezentoval Jean-Pierre Marielle ho zastínilo spolehlivě. Osoba Marina Maraise je tak hodnověrná i díky ve filmu nebývalé situaci, kdy se problém stárnutí filmového hrdiny vyřeší angažováním otce i syna. Kdyby to tak šlo vždy!(16.12.2004)

  • Jehan
    ****

    Pěkný komorní film o hudební genialitě, která je většině smrtelníků odepřena, a bolestech a slastech s ní spojených. Hudební vizionář a jeho žák-nežák, který se "zaprodal" komerci. Ale, propána, jaké to komerci! Francouzská barokní hudba patří k tomu nejúžasnějšímu, co bylo kdy zkomponováno. Film má své tempo a pravidla hry, na které je třeba přistoupit. Jsou to barokní pravidla, kde má vše své místo - strojenost nejen v oblečení a líčení, ale i v činech a mluvě + dnes již těžko pochopitelné společenské normy a mezilidské vztahy. Tvůrci filmu k tomu všemu přistoupili s velkou empatií, které bychom měli být schopni i my. Protože odměna v podobě zážitku za to stojí.(19.2.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace