Reklama

Reklama

Backbeat

Obsahy(1)

Svět popmusic byl pro filmaře odjakživa lákadlem; je vlastně kupodivu, že slavní Beatles se stali v této oblasti středem pozornosti až nyní. Třicet let po legendární show Eda Sullivana, díky níž proslulá britská skupina dobyla Spojené státy, byl natočen snímek Backbeat, zabývající se začátky Beatles (1960-62). Zakládajících členů kapely bylo pět: vedle Johna Lennona, Paula McCartneyho a George Harrisona s Beatles hráli bubeník Pete Best a Lennonův kamarád z malířské školy, baskytarista Stuart Sutcliffe. Hamburské turné, jež začínající skupině sjednal Allan Williams od srpna 1960, znamenalo zásadní obrat v historii dosud neznámé kapely. Dnes legendární účinkování v klubu Kaiserkeller stmelilo hudební styl Beatles, přestože tehdy hráli většinou převzaté rockové skladby. Vliv na mladé Brity měla hamburská módní fotografka Astrid Kirchherrová, kterou na ně upozornil její přítel Klaus Voorman; oba mladí Němci přivedli do klubu své existenciálně laděné intelektuálské přátele. Astrid je autorkou fotografií, jež dodnes patří k vůbec nejlepším svědectvím o Beatles; ovlivnila také vizuální podobu skupiny pro příští roky (je např. "autorkou" jejich účesů).

Film režiséra Iaina Softleyho se pokouší zmapovat hamburskou epizodu Beatles v souladu se známými fakty. Hlavní osou vyprávění je trojúhelník Lennon-Kirchherrová-Sutcliffe. Důvodem Stuova postupného odcizování kolegům bylo přátelství s Astrid i konflikty ne zcela disponovaného hudebníka s přáteli. Zakládající člen skupiny, prudce stoupající k popularitě, zvolil raději malířskou kariéru. Vytvořil několik pozoruhodných obrazů, ale v dubnu 1962 náhle zemřel na krvácení do mozku. Vedle snahy postihnout atmosféru vzrůstající beatlemánie, jež na počátku 60. let zachvátila svět, se autoři filmu spolehli na postižení napětí mezi třemi hlavními aktéry; ostatní členové slavné skupiny jsou odsouzeni do rolí pouhých přihrávačů. Ve filmu se naznačuje i Lennonova tajná slabost pro půvabnou fotografku a citové vazby ke Stuovi. Na rozdíl od pouze krásné Sheryl Leeové (Astrid) a od konvenčně "rozhněvaného" Stua v podání Stephena Dorffa je právě ambiciózní sršatý John v zajímavé, byť poněkud sporné interpretaci Iana Harta motorem příběhu. V očividné snaze postihnout tep doby vycházejí tvůrci filmů z poněkud uměle evokované atmosféry pop-artu, z fotografií Kirchherrové a částečně i z filmu Richarda Lestera Perný den. Ve filmu nezazní ani jedna píseň Beatles. Hrají se zde jen písničky jiných autorů, jež měla skupina tehdy na repertoáru. Pro snímek je natočila skupina The Backbeat Band. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Recenze (33)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jelikož fenomén zřejmě nejslavnější kapely světa je až příliš rozsáhlý a komprese do řádově dvou hodin formátu celovečerního filmu by mnohé věci až příliš zploštila, byl od tvůrců snímku Backbeat hodně chytrý tah věnovat se jen výseku historie éry slavných brouků. Debutující režisér Iain Softley zaměřil svůj rastr na samou prehistorii Beatles, konkrétně na jejich legendární začátky v hamburské vykřičené čtvrti. K originalitě snímku navíc přispívá též výběr hlavních postav, jelikož k divákovi se nedostane tradiční obraz čtyř sympatických hochů z Liverpoolu, ale najde tu poněkud jiné složení slavné kapely, přičemž prim hrají především v obecném povědomí již trochu pozapomenutí zakládající členové - bubeník Pete Best a baskytarista Stuart Sutcliffe. Primárně pak je dějová kostra filmu věnována vztahu Stuarta Sutcliffea a Johna Lennona a zároveň Sutcliffovy německé přítelkyně fotografky Astrid Kirchherr, přičemž jde vlastně o jakýsi milostný trojúhelník. Softley natočil výborný biografický celovečerní film o prehistorii slavných The Beatles, jehož nejsilnějším avízem je pak hudební stránka, neboť speciálně pro tenhle film byla tehdy vytvořena ,,superskupina" pojmenovaná Backbeat Band, která se skládala z legend americké rockové scény konce 20. století - zpěváci Dave Pirner ze Soul Asylum a Greg Dulli z The Afghan Whigs, kytaristé Thurston Moore ze Sonic Youth a Don Fleming z Gumball, basový kytarista Mike Mills z R.E.M. a za bicími seděl Dave Grohl z Nirvany. Tihle pánové pak pro potřeby filmu znovunahráli písně Beatles (zajímavé je, že šlo ve všech případech o předělávky písní jiných autorů, původní píseň Beatles tu nezazní ani jedna) a já tohle CDčko pak dlouho nevyndával ze svého CD přehrávače. Strhující hudební projekt... ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

4,5 Hodně luxusní záležitost. Už jsem kdysi viděl nějakou jinou filmovou verzi stejného příběhu (asi Birth of Beatles), ale tohle bylo mnohem lépe natočené a zajímavější, pokud mi to těch několik let dovolí posoudit :-) Trošku byla škoda, že nezazněly žádné původní písničky, ale zase tolik to nevadilo. Hudební stránka se totiž i tak povedla na jedničku a příběhová jakbysmet. Doufám, že někdy bude natočen i film mapující naopak rozpad Beatles, což by taky mohlo být hodně zajímavý. ()

Reklama

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Víte ... z mého pohledu to není O NICH ... a o jejich začátcích ... ještě předtím, nežli se jejich sláva dotkla hvězd. Je to O NĚM - o chlápkovi, který se vzdal neurčitého, mlhavého příslibu oné budoucí pomíjivé světské slávy na poli hudebním a pokorně i vzdorně šel za láskou ... a za malováním, neboť obé ho naplňovalo víc. Ten příběh sice disponuje zvláštní avantgardní atmosférou, ale taky je vnitřně rozpolcený - a zároveň i trochu odtažitý. Jakoby mu scházelo cosi osobního, jakoby se bál dát vsázku své srdce, třebaže jeho hlavní protagonista to udělal. Přesto si 4* zaslouží, snad za upřímnou snahu o věrné vyobrazení dráhy létavice, která naplno a jasně zazáří, nežli definitivně pohasne ... s netečnou hloubkou noční oblohy za zády. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Napodobeniny beatlesáckých kluků se tvůrcům celkem povedly, takže to je jedno plus a druhé plus je fakt, že ti kluci to řezali jak se dalo, volume jsem měla na nejnižším stupni a i tak to byla síla. Chtěla bych vědět, jak to bylo v reálu i když film Perný den a další filmy s Beatles napoví mnohem víc. Tohle bylo z malinko jiného úhlu, ale mně to vůbec nevadilo. Dokonce jsem postřehla, že jsem na nějaké hity zapomněla v proudu času. Jo, kluci, bylo to prima ♫ ()

Pítrs85 

všechny recenze uživatele

Přestože i nefanoušci Brouků znají nejen jejich nejslavnější roky, ale i jejich začátky v zaplivaných hamburských strip klubech, byl to dobrý nápad, vložit děj filmu Backbeat do raných let, konkrétně do roku 1960, kdy se Beatles ještě nejmenovali Beatles, za bicími neseděl Ringo Starr (ale Pete Best) a kapela nebyla čtyřčlenná, nýbrž pětičlenná, kdy tu na baskytaru hrál Stuart Sutcliffe. A právě hlavně o něm je Backbeat, o něm, o jeho vztahu k umění, vztahu k jeho přítelkyni Astrid Kirchherrové a samozřejmě hlavně o jeho vztahu k Johnu Lennonovi. Přestože film není ničím strhující nebo extra zapamatovatelný, jsem rád, že jsem ho, jakožto velkej fanoušek Brouků, konečně viděl, když už nic jiného, tak výběr hlavních herců se povedl na výbornou, Ian Hart se sice Johnu Lennonovi moc nepodobá, ale když zavřete oči, zní až neskutečně stejně jako Lennon. No a samozřejmě TY písničky (o nichž se, o tom, kdo je nahrál a nazpíval, rozepsal ve svém dobrém komentáři Radek99). ()

Galerie (59)

Zajímavosti (6)

  • Některé z obrazů, které Stu v průběhu filmu vytváří, jsou reprodukce skutečných děl Stuarta Sutcliffa. (Morien)
  • Stephen Dorff (Stuart Sutcliffe) byl jediný z herců, který skutečně uměl hrát na nástroj jeho filmové postavy (je totiž ve skutečném životě profesionálním muzikantem). Ironií je, že skutečný Stuart zase tak moc dobře na basovou kytaru hrát neuměl, což byl podle pozdějších slov Paula McCartneyho jeden z hlavních důvodů, proč ho chtěl pryč z kapely. (Morien)
  • Pro nahrání soundtracku pro tento film byly použity techniky muzikantů punk-rocku devadesátých let namísto přesného napodobování let šedesátých. Mělo to lépe ilustrovat, jaký dojem dělala raná hudba Beatles na své publikum; "byl to punk své doby".  (Morien)

Reklama

Reklama