Záznam o japonském hmyzu

Záznam o japonském hmyzu je existenciální poezií a filmovou sondou japonské nové vlny na život ženy v kontextu dějin a společenských proměn od roku 1918 do počátku let šedesátých. Šóhei Imamura to s historií nepřehání, pozorně si všímá rozdílů doby i uspořádání společnosti, zdatně využívá fenomény i nerovnoprávné vzájemnosti potřeb mužů a žen, kde ten svět prvních využívá své dominance, byť samo zneužívání a ženská přizpůsobivost časem prochází evolučním vývojem. Nezapomíná na přestavbu hierarchie a majetku vesnického společenství, na politické proměny v důsledku prohrané války a okupace, na protesty a poválečný vzestup odborového hnutí, ani na buddhistickou sektu Čistá země, která v padesátých letech hrála zásadní roli v integraci osamělých a nově příchozích lidí v překotném nárůstu městské a příměstské populace obyvatelstva. Tradice, modernizace a všemu tu vládne úděl ženy, která sice touží po lásce, ale zároveň často slouží muži prací a k uspokojení toho základního lidského pudu. Hlavní postavou filmové poezie je Tome Macuki (pozoruhodná Sačiko Hidari), dcera prosté a chudé rolnické rodiny. Tradice ji předurčují životní zkušenosti, ze kterých není úniku, neboť loajalita byla základem mravní etiky. Nové období přináší jiné možnosti, přesto se podstata radikálně nemění a sexualita se stává tím zcela převažujícím prostředkem komunikace i živobytí. Důležitou postavou je Nobuko Macuki (velmi zajímavá Džicuko Jošimura), dcera Tome. Její dětství je již ovlivněno poválečným vývojem, díky tomu je mnohem lépe připravena na přímou konfrontaci s mužstvím, sexualita se zbavuje područí a stává se nebezpečnou zbraní. Hlavní mužskou postavou je Tadaši Macuki alias Čudži (zajímavý Kazuo Kitamura), otec Tome. Prostoduchost, dobromyslnost, nebiologické otcovství a lehce užitková svobodomyslnost manželky si pohrávají se skrytým tajemstvím intimity. Významnou postavou je Karasawa (velmi zajímavý Seizaburô Kawazu), úspěšný velkoobchodník a patron Tome v tokijských padesátých letech. Prokletí mužského chtíče tu využívá, propadá majetnickým vášním a střízliví z potrestání. Výraznou postavou je Kanie Suma (příjemná Tanie Kitabajaši), bordelmamá a dlouholetá přední členka sekty Čistá země. Přizpůsobivost mužskému chtíči se naučí využívat ženský potenciál, výhodnost zneužívaní lze napodobit. K výraznějším postavám patří také Midori Tani (zajímavá Masumi Harukawa), žena se slabostí pro cizince. I zde je možné vnímat ženu především jako živitelku rodiny, která ve jménu lásky a budoucnosti přijímá lepší životní vyhlídky, tak těsně spjaté s formou povolání. Z dalších rolí: prokurista přádelny hedvábí se strachem z Tomeina odborového nasazení Morio Macunami (Hirojuki Nagato), Tomeina chladnokrevně uvažující matka En Macuki (Sumie Sasaki), nekompromisní Tomeina babička Rin Macuki (Teruko Kiši), Tomeina vysmívající se švagrová Rui Macuki (Emiko Aizawa), či Tomein bývalý muž a třetí synek vesnického velkostatkáře Šunzo Honda (Šigeru Cujuguči). Záznam o japonském hmyzu je poetickou písní o tvrdším životním údělu žen. Využívání, zneužívání, lásky, touhy a chtíče, aneb nerovnoprávná sexualita, která navzdory tradicím prochází evolučním vývojem. Ačkoliv jsou kontury ženina života ovlivňovány historií a přelomovými událostmi, zůstává zároveň stát mimo ně a s instinktem hmyzu se v zájmu nejlepšího způsobu přežití dokonale přizpůsobuje všem změnám. Originální pohled na Japonsko a japonskou společnost! Ojedinělý filmový prožitek! (28.04.2020) (méně) (více)