Pipi Dlouhá punčocha

Z pohledu dítěte mi ta vychytralá potvůrka, a juniorská mistryně světa ve zvedání koňů, připadala naprosto senzační. Nyní v ní vidím nevychovanou zrzku, která vede mé děti velmi nebezpečným směrem. Jelikož však Pippi nebyla stvořená pro upjaté dospěláky bez fantazie, ale pro potěr s nekonečnou fantazií, tak dávám tři hvězdy a odcházím sundat děti ze střechy. (12.01.2015)

Ani jako dítěti, ani teď mi nepřirostl ten seriál k srdci. Nevím proč. Snad proto, že mi už tehdy přišlo, že se Pippi chová spíš jako idiot (zalévání zahrádky, když prší apod.), než že by šlo o nějakou dětskou romantiku a přirozenou naivitu oproti předpojatému světu dospěláků. Také akce mi přišlo na dětský film poměrně málo, a když už, tak spíše trapné (třeba mytí podlahy). (23.09.2013)

Kto by nepoznal Pipilotu Citóniu Cimprlínu Mucholapku Punčochatú, roztopašné červenovlasé dievčatko s vrkočmi, jednou dlhou punčochou, verným koňom a malou opičkou..? Báječné dobrodružstvá v malom mestečku prekročili všetky vekové kategórie a vďaka Astrid Lindgrenovej baví dodnes. V roku 1969 vznikol prvý film a po jeho úspechu okamžite nasledoval tento seriál, ktorý bol uvedený aj v Československej televízii v roku 1972. (31.05.2020)

Jak člověk postupem času stárne a přestává být dítětem,tak ani nepostřehne jaké byly pohádky v jeho dětství neskutečně idealistické.Když teď zhruba po 12 letech jsem měl možnost si koupit dvd s Pipi,tak jsem právě zjistil,jak je tento seriál jednoduchej a trikama nic moc udělanej,zkrátka mě to nebavilo.Ale když si vzpomenu jak mě v dětství ohromovala síla Pipi,její přesnost házení šipek,nebo věčné soupeření s dvěma zlodějíčky pro její poklad plný zlaťáku,tak hodnocení 4* dává mé mladší já z dětství,a tak je to v pořádku,protože je to pohádka pro děti. (13.12.2008)

Jako dítě jsem jsem tuto roztomilou rusovlásku s dvěma culíky neuvěřitelně žral, také jsem chtěl dělat různé skotačinky tak jako ona, nechodit do školy, mít pro sebe jen tak celou vilu Vilekulu, penízky po otci pirátovi mořském vlku, a především tu úžasnou medvědí sílu a bláznivé nápady. Švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová opravdu uměla pohladit na duši ,především dětské diváky, s kouzelnou fantazií napsal neuvěřitelně silnou knížku, která vyšla již v roce 1949 a prodává se dodnes. Filmové příběhy se jí myslím alespoň v tom zásadním na míru vyrovnají jsou přirozené a to je hlavní. Nevím jestli to zrovna bylo v tomto prvním celovečerním filmu o Pippi. Ale nejvíce se mě právě líbil ten díl s piráty, ale ten byl tuším buď samostatný a nebo právě v tomto seriálu. Jak říkám příběhy s Pippi byly poté zfilmovány ještě mnohokrát, ať už v úspěšnějších a nebov méně úspěšnějších pokračováních. Vždy ale se starými známými, a sice s Pipilotou Citónií Cimprlíny Mucholapky Punčochatý ( jak znělo officiálně její celé právé jméno), s opičkou panem Nilsonem (typicky švédské jméno), puntíkovaným koněm, s přáteli Tomem a Anikou a hlavně se slečnou Rosenblomovou která vždy tak trpěla rozpustilými ale jinak moc zábavnými kousky zlobivé Pippi. Slečna Ambersonová by totiž Pippi nejraději viděla v dětském domově a to hned od začátku!Ale to by nebylo ono že..? Takže nakonec abych to konečně už nějak uzavřel no dávám určitě za 4* je to přeci jenom kus mého dětství. Ať si každý říká co chce, a to neznámkuji s odstupem času.Nehledně nato že každé dítě přeci jednou mělo chuť vždy alespoň na okamžik jen tak někam utéct být sám na svobodě, prostě být samostatný. (15.10.2006)