Balada o sedmi oběšených

Je to překvaující, že vznikl televizní film takových kvalit. Přitom by si zasloužil velké plátno. Uvolnění šedesátých let dovolilo i experimentování, odklon od jasné dějové linky a důraz na detail. Jak je vidno, režisér se s tímtou úkolem popasoval velice dobře, ovšem u diváků už to může dopadnout zcela jinak. Podařilo se vytvořit velmi silný snímek s působivou atmosférou, ke které výrazně přispěla zajímavá kamera i citlivě pojatá hudba Zdeňka Lišky. V obsazení překvapil Gabo Zelenay. Vyvrcholení vnímám v okamžiku před samotnou popravou, kde je každý oproštěný od minulosti a stojí pod šibenicí sám za sebe. V tom okamžiku se z každého vyloupne jeho pravé já. (31.03.2015)

Reportáž psaná na oprátce na ruský způsob podaná z pohledu pěti politických a dvou kriminálních delikventů odsouzených k nejvyššímu trestu. Výjimečně silná látka a výborné herecké obsazení. Poslední dny a hodiny před popravou, poslední slova a poslední loučení. Snad jen poněkud divadelní režie to lehce potápí do čtyřhvězdičkového hodnocení. Člověk se přímo sugestivně dostane do prostředí carského Ruska i s jeho pojetím spravedlnosti. Celkový dojem: 85 %. (23.03.2014)

Mistrovské dílo, kde funguje naprosto vše. Již úvodní scéna černobílého snímku s jedoucím kočárem za doprovodu Liškových temných chorálů dává tušit celkové pochmurné ladění snímku. Místy téměř hororová atmosféra jakoby rezonovala s tíhou doby, kdy film vznikl. Netřeba připomínat, že tohle dílo muselo na dlouhých dvacet let zmizet. Jeho nadčasovost se týká jakékoliv doby. Ač sledujeme osudy skutečných vrahů, pro které je smrt jasným trestem, něco nás nutí se zamyslet nad osudy atentátníků mezi nimi. Maně se vybavuje ono: vražda tyrana není zločinem... Nikde není řečeno, že ministr je tyran nebo zástupce zločinného režimu. Přesto z osudů postav jakoby prosvítá, že toužily po lepším světě. Výtvarná kamera využívá skvěle barokního šerosvitu, všímá si detailů (průhledy skrze křišťálový lustr) i krásy Emílie Vašáryové. Balada. Zločin a trest. Ten nejvyšší - smrt. Je jen na divákovi posoudit, do jaké míry zasloužený. (17.02.2014)

Podle povídky od L. Andrejeva vrcholný snímek Martina Hollého, vrchol slovenské tvorby a vůbec skvělý emočně silný filmový zážitek za poslední dobu. Všude s filmu na vás dýchá taková temná a velice ponurá černobílá atmosféra, vynikající a výstižná Liškova hudba a po vizuální stránce je film také velice dobře zpracovaný. Dále velice dobrá Szomolányiho kamera ale také střih a velice přesvědčivé reálie, a tech pět spiklenců resp. sedm odsouzenců své role zahrály také skutečně velmi přesvědčivě. Film sám o sobě představuje hluboký ponor do vnitřních vztahů a jejich vazeb, pocity tužby a vzpomínky a vůbec odlišné postoje odsouzenců k otázkám života a smrti. Opravdu silný film, zvláště v závěrečné scéně popravy se však poznání o rovnosti a potřeba sounáležitosti lidí před smrtí stává o něco očividnější. (16.06.2007)

Kvalitná a dosť depresívna sonda do duší odsúdencov tesne pred popravou. Čiernobiela farba tú depku ešte zvýrazňuje a o dokonalej hudbe Z. Lišky , ktorá je plná zborov "Gospodin pomiluj...", ani nehovorím. Herecké výkony slovenských hercov sú tradične špičkové. Atmosféra , ktorú sa podarilo M. Hollému v temných interiéroch vytvoriť je úžasná. Miestami mi trošku vadila až prílišná komornosť snímku, ale treba si uvedomiť, že ide o tv film a tak ho treba brať. Čo ale ďaleko presahuje hranice tv filmu je posledných 20 minút . Tie sú naozaj silné a nezabudnuteľné a hlavne vďaka nim sa film právom drží v červených číslach. Súhlasím s užívateľmi, že ide o vrchol televíznej slovenskej tvorby. Objektívne za štyri, ale ak vezmem do úvahy fakt, že sa jedná o tv film , musím dať hviezdičku navyše. 90%. (20.10.2010)