Režie:
Jiří HanibalKamera:
Jan NovákHudba:
Luboš FišerHrají:
Jiří Vala, Vlastimil Brodský, Ilja Prachař, Jana Krausová, Oldřich Kaiser, Jana Dolanská, Oldřich Vízner, Božena Böhmová, Jana Dítětová, Naďa Konvalinková (více)Obsahy(1)
Petr, Martin a Čenda prožili část mládí ve válce v Beskydách. Spojovalo je společné nebezpečí. Po letech, kdy je jejich osobní život v krizi, na svém společném výletu do Beskyd vzpomínají na mládí... (oficiální text distributora)
Recenze (22)
Vala, Brodský a Prachař zevlujou po horách, snažej se mluvit nějakym šílenym nářečim a chlastaj slivovici. Sice se to snaží vypadat jako nějaký psychologický drama, ale je to spíš taková nepovedená komedie. ()
Tři muži na horách. Film o nadějích, promarněných šancích, zklamání a odpouštění. Pro každého, kdo má něco za sebou, citlivé oko a vnímavé srdce. ()
Něco trochu jiného... hudba: Luboš Fišer . Milý příběh tří přátel z mladí, kteří se po létech opět schází a na světlo se opět dostává strašlivě bolavá minulost každého z nich a i přítomnost... Ta samota Valy je zde sehrána moc dobře, téma mi velmi blízké. ()
Tento skvost jsem objevila jen díky tomu, že v něm hrál Jiří Vala. Chlupaté myšlenky stranou, po padesátce už z něj vyrostl fotřík. Což vůbec neublížilo jeho charismatu a možná spíše přidalo na hloubce herectví. Jeho osamělý Petr je naprosto dokonalý. Popravdě, hned bych si ho vzala domů a snažila se mu pofoukat všechny bolístky na duši. Což by si zasloužili i Martin s Čendou. Jenže pro ty by už nebylo místo. ()
Nevýrazná vzpomínka na nevýraznou dobu. Snímek drží nad vodou fajn herci: 57letý Vlastimil Brodský (Čenda Pernický, hlavní role), mile mladý 22letý Oldřich Kaiser v kalhotech do zvonu (Vilda), zatím ještě štíhlá 26letá Naďa Konvalinková (Zuzana za mlada), půvabný gay 23letý Marcel Vašinka (Petr Hron za mlada), 30letý Oldřich Vízner (Tomek) či 40letá Zdenka Hadrbolcová (Marie Pernická, snacha). ()
Moc příjemný odpočinek s úžasným hereckým koncertem :-) ()
Vzdy sa mi pacila normalizacna trilogia od Gajera Pod jezeveci Skalou, Na Pytlacke stezce atd .... tuna reziseroval Hanibal, a to tak, ze velmi dobre. Sympaticka normalizacna konzervacka, kde traja Chlapi , konkretne Jiri Vala / Nocni Host 1961, Poklad Byzantskeho Kupce/, Vlastimil brodsky /Svetaci, Ostre Sledovane Vlaky, Vsichni Dobri Rodaci/ a Ilja Prachar /Kladivo na Carodejnice, Po Stopach Krve, Dny Zrady 1 a 2/ riuesia kadejake zaujimave veci na chate v Beskydach. Dialogy su vyborne, obycajne, spominaju na mladost ..... do toho este slusne tempo a Hanibal ako reziser sa ukazal vynimocne v dobrom svetle . 70 % ()
Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Hledání dávných pout končí tímto poznáním. Byť se dozvídáme, že hlavní hrdina až tak sám není, vzpála v něm touha hledat mládí. Škoda jen, že autoři si více nevyhráli s postavami kamarádů (Brodský, Prachař), jež mohly vnést více dramatu či humoru. Jejich přátelství vznikalo ve velice pohnuté době za dramatických okolností. Příběh mi připomněl Lístek do památníku (TV film) (1975). ()
Tomu rikam hodne promarneny potencial. Dobre herecke obsazeni, kdy vyborny Vala zastinil i Brodskeho. Hezka kamera, Beskydy a Fiserova hudba, jinak prumerny film, coz je v tomto pripade zvlast skoda... ()
Pro mě uvěřitelné...stárnoucí muž po stopách svého mládí... idea co Čech to odbojář se dá přežít...krásná Fischerova hudba... ()
Pěkný příběh ukazující, že ve většině případů nemá smysl navazovat něco dlouho přetrženého a že dlouhým dlením ve vzpomínkách na minulost se může přetrhnout něco v současnosti, co už pak nepůjde spravit. Zaujala mě postava ztvárněná Pehrovou-Krausovou. Ta by se ve skutečnosti asi nedožila vysokého věku, jednoho krásného dne by se probudila s kudlou v zádech. To její napíšu dopis o rozchodu/přijedu osobně říct, že to tak vlastně není/zjistím, že to tak vlastně je a zase se rozejdu/ve slabé chvíli se s protějškem vyspím/druhý den řeknu omyl a zase se s ním rozejdu/ by pocuchalo nervy i proslulému chladnému Larrymu bez ohledu na to, že je to muž zcela bez nervů. PS: dvakrát příběh sklouzl do nechtěné komedie, to když si herci v rámci vzpomínání na heroickou minulost zplna hrdla zpívali "skal a stepí divočinou". Ne že bych tu dobu zažil, ale tak nějak silně pochybuju, že si partyzáni zpívali, a zrovna tohle. ()
Jeden z ďalších oddychových filmov režiséra Jiřího Hanibala. Tentoraz sa natáčalo v krásnych Beskydách. Je to dosť neprávom zabudnutý film, ktorý sa vo vysielaní objaví tak raz za 20 rokov (možno). Treba oceniť dobré herecké výkony pánov Valu, Brodského, Prachařa a krásu Jany Pehrovej. ()
Podivny vylet byl na me prilis podivny. Sry. 2+ ()
Zajímavý příběh třech zralých můžů, kteří se na chvíli vrátí do mládí. Parádně podáno třemi výtečnými herci. Něco mezi 3 a 4. Ale na ty čtyři to přece jenom není. ()
Tři chlapy se vydávají do hor aby zavzpomínaly na časy dávno minulé a na to jak žili v mládí.Koncert pro 3 pány herce-Vala,Brodský a Prachař = nezapomenutelný zážitek!!!! ()
Překvapivě dobré. Pravda šmrnclé normalizací, ale co čekat v této době. Kdyby to bylo natočeno deset let před tím, neměl by film chybu. Taková existenciální bilance o neúprosnosti času ztvárněná stárnoucími kamarády, kteří zjišťují, že vše co bylo, už není. Vrátí se tam odkud vzešli, kde i ta největší traumata spojovala a tvořila smysl, který tak často jen protéká mezi prsty. ()
Podivný film. Mladí, staří, všichni jsou tady krizi. Nikdo není v pohodě. Vala zažije podivný vztah se stopařkou Pehrovou, kterou sbalí-nesbalí. Pehrová se divně rozchází-nerozchází s Kaisrem. Chová se zde jak kráva. Nedivím se, že Kaiser rači začal chodit se sympatickou Konvalinkovou a Pehrovou přenechal tomu syčákovi. Vala umí hrát vážně a dramaticky. Když se má ale uvolněně bavit u slivovice s Brodským a Prachařem, tak mu to moc nejde. Vůbec se k nim nehodí. Pěkná dramatická hudba Fišera. ()
Těžkopádný a nepovedený film se špatnými dialogy i realizací, navzdory dobrému obsazení. ()
Další pablb zvukař, kterému nic neříká hlasitost, přechod po střihu a divákovo ucho. Muž a dívenka si špitají v autě a pak přichází retrospektiva. Přímo je nesnáším, ale dokážu to ve filmu plném vzpomínek pochopit. Jenže tady nejen že začne retrospektiva, ale zároveň se ozve „hudba“. Div mi nespadly reprobedny. Za toto dávám dolů čtyřicet procent. Tolik proto, že se to nestane jen jednou. Postava krávy Věry jen vystihuje dívčí, potažmo ženskou mentalitu. Nechce ho, chce ho, nechce ho, chce ho, nechce ho, a přesto mu dá. To ji musela hodně svědit. Když ji tam pak lištíl a poslal pryč tak jsem mu normálně fandil jak na fotbale. Celkově, nevím, na mne to působí strašně depresívně. Asi proto, že jsem zhruba ve stejném věku a návrat do míst mládí vyvolává nostalgii. Protože si sám nejsem jist, jak hodnotit, dávám průměr. Zde vidíte, kam by hodnocení šlo, kdyby zvukař nebyl osel. ** A PŮL ()
Tohle je úplně typical socialistický film Československa, protože je tam strašně moc známých herců, děje se tam toho hodně, ale je to podáno tak přátelsky, že je to až šíleně nudné a začátek jsem musela mírně přežít, než se na scénu dostavil náš tajný crush Oldřich Kaiser. 🛐 Já ovšem takové filmy nebo televizní inscenace vyhledávám, takže bych si zase neměla tak stěžovat, ale tady to prostě na stěžování je, protože je to tak strašně nudné. 🙆🏼♀️ Jana Krausová mě tam tak strašně vytáčela, ale je to ideální film pro začínající herce, protože je to celé hrozně poklidné a ty se mezitím dokážeš rozkoukat a uvědomit si, že si přijel natáčet s Iljiou Prachařem. Tenhle film je vyloženě vhodný k usnutí, takže kdo nemůže v noci zabrat, muže si pustit tohle a bude spát jedna báseň. 😴 A Oldřich Kaiser je tu strašně hezkej a to žluté tričko bylo vyloženě ušito na něho, nemám pravdu? 💛 ()