• Martin741
    ****

    Vzdy sa mi pacila normalizacna trilogia od Gajera Pod jezeveci Skalou, Na Pytlacke stezce atd .... tuna reziseroval Hanibal, a to tak, ze velmi dobre. Sympaticka normalizacna konzervacka, kde traja Chlapi , konkretne Jiri Vala / Nocni Host 1961, Poklad Byzantskeho Kupce/, Vlastimil brodsky /Svetaci, Ostre Sledovane Vlaky, Vsichni Dobri Rodaci/ a Ilja Prachar /Kladivo na Carodejnice, Po Stopach Krve, Dny Zrady 1 a 2/ riuesia kadejake zaujimave veci na chate v Beskydach. Dialogy su vyborne, obycajne, spominaju na mladost ..... do toho este slusne tempo a Hanibal ako reziser sa ukazal vynimocne v dobrom svetle . 70 %(24.11.2018)

  • pytlik...
    ****

    Pěkný příběh ukazující, že ve většině případů nemá smysl navazovat něco dlouho přetrženého a že dlouhým dlením ve vzpomínkách na minulost se může přetrhnout něco v současnosti, co už pak nepůjde spravit. Zaujala mě postava ztvárněná Pehrovou-Krausovou. Ta by se ve skutečnosti asi nedožila vysokého věku, jednoho krásného dne by se probudila s kudlou v zádech. To její napíšu dopis o rozchodu/přijedu osobně říct, že to tak vlastně není/zjistím, že to tak vlastně je a zase se rozejdu/ve slabé chvíli se s protějškem vyspím/druhý den řeknu omyl a zase se s ním rozejdu/ by pocuchalo nervy i proslulému chladnému Larrymu bez ohledu na to, že je to muž zcela bez nervů. PS: dvakrát příběh sklouzl do nechtěné komedie, to když si herci v rámci vzpomínání na heroickou minulost zplna hrdla zpívali "skal a stepí divočinou". Ne že bych tu dobu zažil, ale tak nějak silně pochybuju, že si partyzáni zpívali, a zrovna tohle.(9.11.2013)

  • rozum i cit

    Vážný a v podstatě smutný (místy až dojemný) film o přátelství, bolestných vzpomínkách, pocitu viny, strachu, stáří, ztrátě snů i domova, promarněné lásce a štěstí, smyslu života, dlení v minulosti, dávných chybách, osamělosti a naději, to vše bez nějakého patosu, ale i bez nějakého happyendu. Vala v hlavní roli výborný, Brodský a Prachař taktéž. Co mi trochu vadí, je ta poněkud absurdní linka s Janou Pehrovou a jejím rozchodem-nerozchodem s Kaiserem, která zabírá podstatnou část filmu, a která se mi zdá zhola zbytečná ve chvíli, kdy se na ni v závěru nijak nenavazuje. Přitom je to škoda, protože její vztah s Valou měl ve filmu nečekaně silný náboj. Přesto mi film docela příjemně uplynul a nenudil. Vcelku zajímavý snímek s dobrými výkony, který mohl být ale ještě lepší.(1.5.2019)

  • jenjan
    ****

    Překvapivě dobré. Pravda šmrnclé normalizací, ale co čekat v této době. Kdyby to bylo natočeno deset let před tím, neměl by film chybu. Taková existenciální bilance o neúprosnosti času ztvárněná stárnoucími kamarády, kteří zjišťují, že vše co bylo, už není. Vrátí se tam odkud vzešli, kde i ta největší traumata spojovala a tvořila smysl, který tak často jen protéká mezi prsty.(30.8.2009)

  • Pitryx
    **

    Další pablb zvukař, kterému nic neříká hlasitost, přechod po střihu a divákovo ucho. Muž a dívenka si špitají v autě a pak přichází retrospektiva. Přímo je nesnáším, ale dokážu to ve filmu plném vzpomínek pochopit. Jenže tady nejen že začne retrospektiva, ale zároveň se ozve „hudba“. Div mi nespadly reprobedny. Za toto dávám dolů čtyřicet procent. Tolik proto, že se to nestane jen jednou. Postava krávy Věry jen vystihuje dívčí, potažmo ženskou mentalitu. Nechce ho, chce ho, nechce ho, chce ho, nechce ho, a přesto mu dá. To ji musela hodně svědit. Když ji tam pak lištíl a poslal pryč tak jsem mu normálně fandil jak na fotbale. Celkově, nevím, na mne to působí strašně depresívně. Asi proto, že jsem zhruba ve stejném věku a návrat do míst mládí vyvolává nostalgii. Protože si sám nejsem jist, jak hodnotit, dávám průměr. Zde vidíte, kam by hodnocení šlo, kdyby zvukař nebyl osel. ** A PŮL(8.8.2019)

  • - Filmovanie prebiehalo v Prahe, Brne, Dobříči a Beskydoch. (dyfur)