Sny o Zambezi

Kaiser ve vážný roli mi moc neseděl. Navíc jeho postava byla dost nesympatická a s inteligencí někde na hranici těžký debility. Přišla mi akorát vtipná ta vsuvka, kde Kaiser strašně vychvaluje Ladu Nivu, jak je pohodlná a prostorná. Shodou okolností v rodině tento pekelnej stroj máme a to auto je pohodlný asi jako žebřiňák. A do kufru se vejdou asi 2 basy od piva. I když na cestu do Afriky je to asi pořád lepší, než ta dvanácettroska, se kterou chtěl Kaiser vyrazit původně, než ho zavřeli do vězení. 40% (10.09.2015)

Hodně zapomenutý snímek s Oldřichem Kaiserem v hlavní roli, ve kterém se snažil vymanit se ze své pozice baviče, do které v osmdesátých letech nejspíše ne úplně vlastní vinou spadl. Film nebyl dobře přijat diváky ani kritikou a opomíjený je rovněž v televizním vysílání. Přesto si myslím, že dívat se na něj při troše divácké tolerance dalo. Klady: neprovařený námět, atypicky obsazený Kaiser, jako by snová atmosféra filmu. Zápory: dramaturgicky nepříliš zvládnuté, nepřipravený divák nemá moc šancí se s postavami ve filmu konfrontovat, ne zcela naplněný potenciál námětu, neživotné herecké výkony, velice liknavě vystavěná stavba příběhu, absence gradace v příběhu. Mé hodnocení: 60% (07.02.2013)

Být do mne zamilovaná Kačka Macháčková v tom roce 1982, tak kašlu na Zambezi a průzkumnou expedici vypravím do zcela jiných míst. A ani k tomu nebudu potřebovat výjezdní doložky, prašule a expediční dvanáctsetrosku. By mně celkem zajímalo jak s tímhle křápem chtěli objet Afriku. Když to ještě jezdilo jako sanitka, pamatuji výjev jak jí byť houkající v kopci všichni předjížděli. Jasně, někdo na ni nedá dopustit. Vždyť leckoho vezla na porodní sál, na chmely, vozila lidem mléko, rohlíky, poštu a když se čas nachýlil tak ve své černé verzi se zaleptanými okénky si člověka zase odvezla. Sny o Zambezi mne docela bavily, byť mladej Olda tehdy opravdu na ty vážné role nebyl. Prostě musel uzrát a teď se karta plně obrátila. A řekněme si rovnou, že čas skopičin s Lábusem skončil a ty vážné role mu sedí už od Tmavomodrého světa. Jedná se o další naivní příběh, kterému asi už tehdy nikdo moc nevěřil. Vždycky jsem si myslel, že Niva byla filmově prvně představena až v rámci Expedice Adam 84 :-) (Ne tady o žádnou Afriku nešlo!), ale koukám, že v tomto filmu to stihli dříve. V těch osmdesátkách  byla docela hezké a solidní auto. Leckomu nahradila poruchové rumunské Range Rovery ARO či stařičké Gazíky. Dávám za 3 výstřely z pušky. * * * (05.03.2023)

Vyměnit byt za Ladu Nivu, to je idiocie i s ohledem na ceny aut a nemovitostí v osmdesátých letech. Bohužel tím Kaiserova postava jenom začínala. Není divu že jí herec nerozuměl a svůj part zahrál v komediálním duchu. Jeho výkon by se hodil do šéfovských veseloher o drobných podvodníčcích, což je pravda ve vážně míněném dramatu problém. Alespoň tedy předpokládám že šlo o vážně míněné drama. Scénář mi k tomu moc pádných důvodů nedal a tradičně zoufale průměrný Stanislav Strnad se nezmohl ani na atmosféru, ani na napětí. (16.07.2020)

Dramatizace příběhu o jednom velkém snu. Cestovatelském snu po stopách cestovatele Emila Holuba. Nepřízeň osudu však zapříčiní, že se vše zhatí. Ale proč se toho vzdávat. Sen je sen a tak se za jeho splněním půjde za každou cenu. A neexistuje překážka, která by se nedala překonat. V tomto snímku výborně exceluje Oldřich Kaiser. Byla to doba, kdy kromě humorných skopičin ještě hrál ve filmech dramatické role a poměrně dobře. Nepochopitelně zapomenutý snímek, který není zase až tak špatný, jak by se mohlo zdát. Má švih, tudíž se netáhne a svým způsobem i zaujme. Jistého moralizování se nevyhnul, ale to bylo za socialismu takovým poctivým pravidlem, takže jinak to ani nešlo. Rozhodně neuráží a troufám si tvrdit, že se mu nevyrovnají mnohé snímky ze současnosti. (09.01.2014)