Evo, vdej se!

Silný ženský film. Pawlowská se vkusně vypsala z životních karambolů, poukázala na to, že tyhlety Kratiny člověk nepotřebuje ani co by se za nehet vešlo, stejně jako, že nejlepší je si rodiče moc nepřipouštět k tělu a pak už to celkem jde. Sladký Hartl na závěr dává naději a Iva Hüttnerová naštěstí přispěla jen svým výtvarnem. (30.08.2016)

Vlastně ze dvou hodnocených příkladů vidno, že mě styl a humor paní Pawlowské nesedí. Koukat se na to dalo, ale jinak mi to připadalo dost nudné. Mladá přitloustlá učitelka přichází do školy, seznamuje se s učitelským sborem, Fialová se Skořepovou ani tak nehrají učitelky jako samy sebe, Luťanský s každou flirtuje, několikrát to je polopaticky připomenuto, pak tam jsou role pánů Přeučila a Kodeta, nevím proč jsem si je celý film pletl, příjemná Veronika Jeníková, která připouští nevěry Vladimíra Kratiny, jehož pletky ale připomínají jen nevinné kamarádství. Celkově nedotažené, chudé. (20.07.2018)

Odpudivá normalizační komedie, představující si ženskou osamocenost jako pouhé tloustnutí, z něhož snadno vyléčí nezištně pracující nezadaný komunální řemeslník. Mělkost emocí a časnost krizí ovšem výmluvně svědčí o existenciální povrchnosti lidí bez vlastností. Plytkost materialisticky orientovaného socialistického života se projevuje i v tomto filmu, mj. krotkostí kritických motivů, toporností hereckých výkonů a bezmyšlenkovitou režií. (22.12.2013)

Jo jo, když je žena náročná a odmítá jednoho nápadníka za druhým, ať se nediví, že pak musí sama doma zahánět chmury žrádlem. Přitom se kolem ní ženiši jen točili, pravda, občas trochu postarší a oslizlí (Krška), nebo poněkud nesmělí a divní (Jelínek v pro něj nezvyklé roli), popř. fešáci, ale zadaní (Kratina) ale kdyby přivřela obě oči, určitě by se přes ty maličkosti hravě přenesla a mohla být šťastná. Jinak fakt nevím, co maj lidi proti Cikánům... jak hezky film ukázal, nejenže zdarma opraví rozbité okno, ale ještě k tomu pěkně od podlahy zahrají! (29.04.2013)

Československá televizní komedie vyprávějící o začátku kariéry mladé učitelky Evy Šebkové, žijící sama v malé garsonce na pražském sídlišti. Film vznikl podle prvního a hned velmi kvalitního scénáře tehdy ještě neznámé H. Pawlowské. Do role hlavní představitelky sympatické a inteligentní učitelky domněle trpící nadváhou byla velice vhodně obsazena J. Bartošová, která se mi jeví jako velmi zajímavý herecký úkaz, neboť se v její osobě spojuje atraktivní vzhled, klidné, zdrženlivé a nezaměnitelné mírně melancholické vystupování před kamerou, což způsobilo, že především pozitivní projev této bývalé herečky přináší divákovi příjemný dojem z tohoto snímku. Hlavní postava se nenásilně snaží najít vhodného životního partnera, avšak veškeré její snahy končí neúspěchem, neboť naráží na samé exoty a zkrachovalce (slizký soused J. Přeučil, školník V. Krška, pojišťovák R. Jelínek, neznámý slovenský opilec). V hlavní dramatické složce jinak oddechového a vtipného snímku se stává obětí nepěkné hry ženatého souseda V. Kratiny a v momentě, kdy u ní po tomto bolestivém zážitku nastává krize, přichází konečně na scénu vhodný protějšek. Taktéž Evin styl výuky, jež ve snímku vnímám jako okrajovou záležitost, nejen potvrdil její spravedlivý, chápavý a přátelský charakter, ale získal si i přízeň a autoritu nenásilnou a přirozenou formou u svých pubertálních žáků. Kromě postavy bezcitného studenta konzervatoře se V. Kratina hudebně a pěvecky postaral o ústřední píseň, která se ve snímku J. Vošmikové objevila. V ženských rolích se objevila J. Dítětová jako Evina maminka, ředitelka školy M. Dvorská, sousedka V. Jeníková či pomatená kantorská kolegyně K. Fialová. V dalších rolích mě zaujal rozumný domovník J. Vozáb či zákeřný a mstivý číšník J. Kodet. Komedie, v níž je mladá žena zejména svojí matkou za každou cenu tlačena do vdavek, na mě zapůsobila velmi příjemným dojmem a domnívám se, že i díky mnoha vtipným okamžikům si mohu dovolit hodnotit tento film lépe než průměrně. (11.10.2019)