Reklama

Reklama

Monstrum - Příběh Jeffreyho Dahmera

(série)
  • USA The Jeffrey Dahmer Story (více)
Trailer 1
USA, 2022, 8 h 53 min (Minutáž: 45–63 min)

Hrají:

Evan Peters, Molly Ringwald, Michael Beach, Richard Jenkins, Niecy Nash, Shaun Brown, Colby French, Mac Brandt, Michael Learned, Josh Braaten (více)
(další profese)

VOD (1)

Epizody(10)

Obsahy(1)

Usvědčený zabiják Jeffrey Dahmer za víc než deset let zavraždil sedmnáct mladých kluků a mužů. Jak to, že tak dlouho dokázal unikat spravedlnosti? (Netflix)

Recenze (70)

Fr 

všechny recenze uživatele

„PRÁVNÍKA NEPOTŘEBUJU. PROSTĚ BUDU UPŘÍMNEJ A VŠECHNO VÁM ŘEKNU…“   Tak tohle je prostě Amerika… Za spoustu svejch problémů si může sama (ale to asi i my tady u nás, že?). Nekouká se na to moc dobře. Víte, nemám rád filmy o bukvicích a tenhle je navíc ještě uchylák… Spíš mě napadá, že je to natočený pro jemu podobný, aby ho mohli vytáhnout a … Toužili jste při sledování série Manhunt… po celistvý výpovědi masovýho uchyláka? Tak tady ji máte! Naštěstí to pak není jen o něm, ale i o dopadech na okolí, ale zase je to místy zdlouhavý. Tak si vyberte. A nejlepší (nebo kurva nejhorší? Jsem z toho nějakej zmatenej…) je, že nakonec člověk zjistí, že možná ten magor Jeff není na tý Americe to nejhorší.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Zjistím, jak vypadá strašák černejch bukvic. 3.) Vždycky jsem chtě využít do mrtě svý zájmy.  /// Thx za titule „Eliška K. Vítová“.                   PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** ()

kiddo 

všechny recenze uživatele

Když přijde na posedlost true crimem, inscenační nablýskaný torture porno je asi nevyhnutelnou konečnou inkarnací. K čemuž měl Murphy těžce nakročeno už v ACS Versace, dalším jakoby neuhýbavým vhledu do aberantní psychologie jednoho emocionálně vyhladovělýho gaye, rovněž hranýho metodou Full Retard. Pokud Murphy objevil svoje Téma, nic proti, jen si z něj tím ustavičným věšením na reálný tragédie dělá standardní uslintanej exploit, kterej nemá ani tu slušnost trvat 80 minut. Chvílema jsem bytostně toužila, aby tu kyselinu vstříkli do mozku radši mně. ()

monolog odpad!

všechny recenze uživatele

Nejhorší na tomto seriálu je to, že si lidé budou myslet, že to je pravda. Ale není a to takovým způsobem, že se to spíš blíží science fiction. Přeházené události, přidané události, změněné postavy, jednání i vzájemné vztahy, očerňování prakticky každého, kdo se tam vyskytuje a není černý... Dahmer zabíjel hlavně laciné teplé prostituty, to, že to byli většinou černoši už je spíš náhoda. Lákal je na pár dolarů za to, že si udělá nahé fotky. Společným jmenovatelem jeho obětí byla jistá podobnost jak postavy, tak tváře a museli se mu líbit. Většinu svých obětí zabil v roce 90-91. Neměl žádnou sousedku, která by na něj posílala policii, tupě by čuměla do ventilace, a kterou nutil jíst sendvič... Naopak. Jeho sousedé ho považovali za milého a příjemného mladíka a on jim všem pravidelně rozdával masové sendviče. I proto jej měli rádi. Na zápach si stěžovali snad jen dva tři nájemníci a žádné děsivé zvuky se z jeho bytu nelinuly. Všechny oběti před smrtí udušením omámil. Z koster a lebek si stavěl jakýsi oltář nebo modlitebnu, kde se chtěl modlit a relaxovat mezi svými milovanými... Nechával si jen lebky, a nějakou svalovinu na jídlo. Plus dvě kostry jako hlídače. Maso požíval proto, že tak měl pocit, že jeho obětí s ním budou navždy. Mimo jiné tedy masturboval s uříznutými hlavami a znásilňoval mrtvá těla a další různé nechutnosti... Byl to prostě chameleon, který kdyby neudělal několik hloupých chyb, tak by vraždil ze svého temného oltáře ještě dnes. Problém seriálu není to, že si některé věci upravil, ale jakým způsobem. Glenda Cleveland ho nikdy osobně nepotkala, žila dokonce v jiné budově. Nikdy ji nenutil sendvič. Dokonce ani nebyla u toho, když mu policie vracela toho kluka. Když tam hlídka přijela, Dahmer už mu pomáhal a vedl ho do domu. Poslouchal jsem i svědectví Balcerzaka u soudu. Za mých 16 let u policie můžu říct, že jediné, co měli udělat, bylo vysílačkou kluka ztotožnit. Jenže otázkou je, jak to fungovalo v roce 1991. Vždyť ještě dnes nemají toto oprávnění téměř žádní měšťáci v Brně... Plus do bytu s Dahmerem šli dokonce tři policajti a cestou se ptali několika lidí, jestli toho Asiata neznají... Co se týká výsledku, oba policisté byli suspendováni a propuštění ze služby pod tlakem veřejného mínění. Dali to k soudu a o dva roky později soud řekl, že byli propuštění protizákonně a tak se vrátili i s náhradou platu ke sboru. Ani jeden z nich nikdy nebyl zvolen policistou roku. Cítíte tu demagogii? Obrovská oslava s policistou roku zároveň s tím, kdy pozůstalí dostávají malou trapnou plaketu... Mimochodem, mezi vraždou toho kluka a Dahmerovým zatčením uplynulo sotva sedm týdnů... Za tu dobu stihl zabít ještě další čtyři a pátý mu utekl. Naprostá dezinformační lež. Další naprostá lež je ta romantika s hluchým Tonym. Nic takového se nestalo. Sám Dahmer už tehdy řekl, že ho poprvé viděl až v den vraždy. Omámil ho, vyvrtal mu díru do hlavy a nalil kyselinu, což Tony nepřežil. Mimochodem, Tony byl prostitut na drogách, který s ním šel, protože mu slíbil 50$ za nahé fotky... Ne tak srdcervoucí, jako slušný kluk z maloměsta se snem, který chce naplnit... Ohledně soudního řízení... To co z něj ukázali, si mohli odpustit. Pouze srdceryvné výpovědi pozůstalých. Ale třeba to, že svědčil i jeho bývalý šéf z plasma centra, nebo prakticky kdokoliv z jeho života plus asi deset psychiatrů, to už ne. Dahmer sám nechtěl žádné právníky a chtěl zemřít. Jen nedokázal přestat vraždit. Jeho pobyt ve vězení byl takový, že první rok byl na samotce a poté byl ve speciálním odděleném režimu, kdy s ostatními vězni pouze jedl a pracoval a ještě pár drobností. Zabil ho další schizofrenik odsouzený na doživotí za loupežné přepadení, kdy mu bílý chlap dal málo peněz. A nejdřív bouchl Dahmera tyčí od činky. Dvakrát. A potom ubil i druhého bělocha. Dahmer zemřel hodinu po převozu do nemocnice a ten druhý odsouzený za ubodání manželky po dvou dnech. Jejich vrah vyfasoval další dvě doživotí a jeho důvod byl, že mu Bůh řekl, že je má oba zabít... Ale původně tvrdil, že ho Dahmer šťouchl do zad a byla to odplata. To až po asi 20 letech, kdy začal psát básně, malovat a prodávat obrázky a psát písničky se rozhodl, že to bylo kvůli Dahmerovi... Dahmer byl totiž velkou část života velký vtipálek a to už na škole. Pokračoval v tom i ve vězení. Nejvtipnější je, že žalobu na Netflix za to, jak to celé překroutili, zvažují jak pozůstalí členové rodin, tak Dahmerův otec a nepříliš dobře o tom mluvil i žalobce případu... Mimochodem, otce žalovali proto, že použil jejich jména ve své knize bez dovolení... A Dahmerova matka zemřela na rakovinu pár let po něm. Co je tu dobře zobrazeno přinejmenším v prvních pár epizodách je, že Dahmer měl i jiné stránky, než jen s krvavou lebkou masturbující blázen. Poslední dva díly jsou ale tak nechutnou propagandou netflixovské pročernošké LGBT propagandy, až to zastiňuje nechutnou netflixovskou LGBT propagandu předchozích několika dílů... A proto tomu dávám odpad, přestože to určité kvality má. () (méně) (více)

castor 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Nejprve ho doma dostatečně psychicky vyždímal, aby si pak třeba na části jeho těla pošmáknul k večeři. Než policejní hlídku upoutá velký umělohmotný barel a hlavně silný mrtvolný zápach, který se line z jeho bytu (prý mu lekly rybičky), svede v něm mladý černoch boj o holý život. Sice napáchá hned několik chyb, ale uteče... Celé je to detailní, depresivní a děsivé pomalé. A to je teprve začátek. Média mají žně, ale my se dle očekávání vracíme na úplný začátek. Léta páně 1966 a malý Jeffrey Dahmer je častým svědkem rodičovských hádek. Matka silná neurotička, otec často nebýval doma, přesto se Jeffovi snažil věnovat. Ten byl melancholickým samotářem, kterého s postupem let víc a víc fascinovala mrtvá zvířata. Sbíral je u silnic, kde každou chvíli našel nějaké přejeté. Doma na nich různě experimentoval, pohled na vnitřnosti pro něj byl zdrojem vzrušení. Když se TO stalo poprvé a případně zopakovalo, Jeffrey to o sobě věděl, hledal stabilitu, snažil se s tím pracovat a potlačovat to, ale okolí ho v tom jaksi „nechalo“. Přesto tvůrci opakovaně vytvářejí prostor pro záblesky empatie. Řada neúspěšných pokusů (vystřízlivět, dostudovat, zkusit to v armádě) i série špatných rozhodnutí pokračují. Líbí se mi i pečlivé sociální a dobové zakotvení příběhu. Stejně jako linie policejní necitlivosti, která se opakovaně vrací na scénu. Komunita cítí, že ji roky nikdo nevyslyšel (sousedka Glenda by mohla vyprávět). Zároveň se mi zamlouvalo, že se tvůrci po čase rozhodli obrátit perspektivu, odsunout Jeffa na čas na vedlejší kolej a zaměřit se na jizvy v okolí. Co zanechal na své rodině, na rodinách obětí, na sousedech. I když jakmile Jeffreyho vyvedou v poutech, psychologická sonda do života několika lidí „poté“ je už poměrně zdlouhavá. Evan Peters byl u mě prozatím hlavně vyšetřovatel Colin, který v Mare of Easttown kryl záda Kate Winslet. Tentokrát se dá očekávat, že za jeho výkon padnou nějaké ty nominace. ()

Cappuccino 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Na moje prekvapenie bol Dahmer v seriáli vykreslený na nerozpoznanie od skutočnosti. Nielen jeho osoba, ale aj okolie rodiny, susedia či jednotlivé obete a spôsoby vrážd odpovedali realite. Aj keď Evana Petersa nemám príliš v láske, musím povedať, že ako Dahmer predviedol fantastický výkon. Tempo epizód je relatívne pomalé, čo môže niektorým divákom prekážať. Aj mne samému trvalo dlhšie, kým som sa prehrýzol všetkými časťami. Väčšinu z nich môžem ohodnotiť nadpriemerne, našli sa však aj časti (najmä 7., 8. a 9. epizóda, za highlight naopak považujem geniálnu 6. časť), ktoré mi prišli nadbytočné a rozoberali detaily, ktoré by sa skôr hodili do dokumentu. Aj preto zostávam na slušných štyroch hviezdach, na plný počet to nebolo, ale fanúšikom true crime ho môžem aj tak odporučiť. ()

HateBreeder 

všechny recenze uživatele

Příběh Jeffreyho Dahmera, aneb „Cesta do hlubin zabijákovi duše.“ Přiznávám pro téma sériových vrahů mám docela slabost. Překvapivě tady mě nezajímají vizuální orgie s orgány a tekutinami lidských obětí, mnohdy se stačí podívat na reálnou foto dokumentaci ze skutečných míst činu a k tomu si přečíst policejní zprávy, a to nemůžou žádné filmové triky přebít. Takže z tohoto pohledu mě filmaři mile překvapili, že se zdrželi laciných až trapných pokusů diváka sundat tím, že mu ukážou useknutý gumový penis. Od prvního dílu, který byl ještě značně sugestivní a bylo tam jasně naznačeno, že se nebude jednat o příběh věčně nespokojeného geeka a pubertálního panice, se věci začaly ubírat zdánlivě tím správným směrem. Sledujeme navenek plachého, ale vnitřně neukojeného a rozbouřeného mladého člověka, který se ze začátku pokouší najít svoje místo a uplatnění ve společnosti, ale ono to nejde. Ať udělá cokoliv, setkává se s nepochopením okolí. Jeho největší radosti a slasti v ostatních vzbuzují jen opovržení a strach. Je to k zamyšlení, co se asi musí takovému člověku honit hlavou, když ještě nepřekročil tu hranici, odkud není návratu, nevydal se po temné cestě vnitřních běsů, ale stále čeká na okraji. Jednou nohou stále ve světě normálních lidských pravidel a emocí a tou druhou už přechází na druhou stranu, kam ho to z nepochopitelných důvodů táhne. Právě v tu chvíli musel pociťovat silnou nejistotu až strach z toho, že se mění v něco jiného, že nikde nenajde pochopení a všichni z jeho nejbližšího okolí se mu ještě více vzdalují. Možná, že tohle je ta poslední možnost, jak takové lidi zastavit před tím, než rozpoutají peklo. Možná, že kdyby někdo rozpoznal jeho hrůzný potenciál a zároveň strach a nejistotu z normálního fungování, tak by ho stihl nasměrovat jinam. Možná. Ale to, co se takovým lidem odehrává v tu chvíli v hlavě zřejmě nepochopíme ještě dlouhou dobu. Od začátku, kdy nám byla seriálem předkládána historie tohoto monstra, jeho dětství, rodinné zázemí a sociální vztahy s okolím, bylo patrné, že je něco hodně špatně. Jako první to měli poznat jeho nejbližší, tj. rodiče, ale ti měli dost práce sami se sebou a na podivné chování jejich syna už pozornosti nezbývalo. Ty signály tam byly. Otec místo toho, aby se na svého syna více zaměřil a potom by jistě poznal, že se v něm odehrávají nebezpečné pocity a touhy, tak se s ním věnoval rybaření, lovu, zpracování masa, sbírání přejetých zvířat ze silnice a taxidermii, což jsou vlastně ideální kratochvíle každého normálního malého kluka. Ale dobře, není na místě veškerou odpovědnost házet jen na rodiče. Dahmer prošel školním systémem, armádou, měl několik pracovních záseků, všude, kde se objevil, se vyskytly podivné nehody, a proto se ho chtěli co nejdřív zbavit a hodit odpovědnost na někoho jiného. Dnes je to těžko pochopitelné, protože o duševní a sociální život nestandardních jedinců se zpravidla zajímá více lidí a tak nastává spíš opačná situace, že se hledají problémy tam, kde žádné nejsou. Nicméně ani dnes toto není podchycené a spousty vyšinutých jedinců proklouzne sítem monitorování a pak se dějou věci. A ve filmu to bylo názorně ukázáno, že ty začátky dospělosti si Dahmer vlastně dělal, co chtěl, choval se naprosto mimo běžné chápání a mnohdy jen tak účelově provokoval, aby dostal důvod pustit tu bestii ven, aby tu temnotu, která na něj už kdesi čekala přivolal. Tehdy se v něm právě odehrávalo to vnitřní dilema, ale jeho stále něco drželo ve stavu příčetnosti, a proto se to snažil zahnat chlastem, jako by požil pouze špatný den v práci. Věřím tomu, že psychika sériového vraha má někde svůj spouštěč, který když se aktivuje, tak potom přejde na druhou stranu, jejich mysl se změní a už není žádná šance k návratu. U Dahmera to chvíli trvalo, ale jeho vnitřní hlas byl silnější. Jakmile jednou poznal tu neomezenou moc nad lidským životem, jakmile se mu do jeho obětí promítly všechny jeho touhy a sny a zároveň jeho strach, tak už je jeho proměna dokonána. Potom už jen stačí držet počítadlo.  Jak se dostával k vyššímu a vyššímu počtu jeho obětí, jako by se u něj začal objevovat jistý božský komplex. Jeho ostražitost se vytrácela a kdyby to takhle šlo dál, tak by jednou snad přišel vraždit až na policejní stanici. Také je zajímavé, jak se vyvíjelo pouto mezi Dahmerem a jeho obětí. I když se to zdá prakticky nemožné, vzhledem k tomu, co svým obětem prováděl, tak k nim choval jistý druh možná trochu zvrácené náklonosti. Snad dokonce lásky. Možná ho hnala touha nebýt pořád sám a mít u sebe někoho napořád. Někoho, kdo neuteče, nevzepře se jeho potřebám, kdo bude při něm stát až do konce. V mysli těchto lidí nelze číst, co názor, to naprosto odlišná teorie. A každá je svým způsobem platná. Ať tak nebo tak, jisté je, že pokud budeme hledat společný vzorec chování sériových vrahů, společnou motivaci, která je vedla k jejich hrůzným činům, nemůžeme uspět, protože mysl každého z těchto individuí je jiná, jejich rodinné zázemí, vztahy, potřeby, těžko najdeme shodu u všech. U Dahmera  by se odpověď na tuto otázku mohla ukrývat v jeho dětství, které mělo k ideálu daleko, ale na druhou stranu takové a mnohdy ještě horší začátky života zažijí statisíce dětí a nestanou se z nich monstra. Takže ta příčina bude ještě někde jinde, a proto se závěrem této TV serie, resp. s vysvětlením Dahmerova otce o chování jeho syna prostě nelze souhlasit. Po filmové stránce se mi zdokumentování života jednoho z nejznámějších sériových vrahů líbilo. Jak jsem napsal na začátku, namísto ukazování bezduchého explicitního násilí se snímek soustředil na život vnitřně roztříštěného jedince, který v sobě bohužel nosil temnotu, jež ho ke konci naprosto pohltila a za následek to mělo oběti na životech jednotlivců a zničený život mnoha rodin. Nebylo to bezchybné a byla tam i tzv. hluchá místa, ale v tomto případě opravdu nechci hledat mouchy za každou cenu. Já si tam našel, co jsem chtěl, příběh Jeffrey Dahmera jsem znal poměrně dobře ještě před vznikem tohoto seriálu. A myslí, že tvůrcům se v tomto případě podařilo napsat za tímto příběhem docela důstojnou tečku. Otázka ovšem je, jestli si to takový člověk jako byl Dahmer vůbec zaslouží. () (méně) (více)

agentmiky 

všechny recenze uživatele

Evan Peters je herecký chameleón! On se fakt dokáže vžít do jakékoli role. Jednoduše generační talent se vším všudy! I díky němu jsem si dokázal seriál naplno užít. Dalo by se to shrnout jedním výrazem, a to ONE MAN SHOW. Na Peterse se v rámci podaného výkonu ale dotahuje Niecy Nash ztvárňující Dahmerovu sousedku. A také bych neměl opomenout ani Richarda Jenkinse. Jinak se seriál dost věnuje i obětem a jejich rodinám, což je za mě správné rozhodnutí. Po celou dobu sledování má člověk husí kůži, kdykoliv se na plátně objeví Dahmer. A též palec hore za to, že se nebáli ukázat tolik chyb ze stran policie a justice obecně....Ale bohužel nemohu zůstal jen u superlativ. Trochu mi na seriálu vadilo, že se chvílemi snažil u diváka vyvolat soucit k Dahmerovi. Dobře, jeho dětství asi mělo daleko k ideálnímu stavu, na druhou stranu, tohle není bohužel až tak vzácný stav. Takže jsem tohle rozhodnutí popravdě nepochopil. Suma sumárum....I přes menší výtky výborná minisérie v čele s přesvědčivým Petersem. Uvidíme, jak je na tom ten dokument. Chci si v hlavě udělat menší srovnání. Za mě dávám 8/10 P.S. Fincherův Mindhunter ale o level výše ;) ()

Bordoshut 

všechny recenze uživatele

10/10 – Příběh Jeffreyho Dahmera je poslední dobou často skloňovaný jakožto jeden z nejlepších seriálů uplynulého roku, takže jsem si ho přirozeně nemohl nechat ujít. Musím říct, že i přes všechny chvalozpěvy, které jsem si na něj dosud vyposlechl, jsem byl poměrně mile překvapen. Rozhodně se totiž nejedná o klasický příběh o zločincovi, který páchal zlo, než byl dopaden – alespoň tedy ne pojetím. Seriál je totiž okořeněn, skoro bych řekl protkán, neustálými skoky v čase, které divákovi přibližují, co a jak formovalo jeho charakter a nenápadně poukazují na jednotlivé faktory, které způsobily, že se stal sériovým vrahem. Otázka „Co by bylo, kdyby...“ přitom neustále visí ve vzduchu a divák si ji neustále pokládá. Stal by se vážně Jeffrey Dahmer vrahem, kanibalem a nechuťákem, kdyby měl doma normální zázemí / kdyby lépe zapadl ve škole a našel si kamarády / kdyby nedošlo k několika náhodám / kdyby ho otec neučil pitvat mrtvá zvířátka na silnici? A tak dále. Moc pěkné zamyšlení a hluboké nahlédnutí do duše odstrčeného člověka, bohužel se sklony k řezání do masa. Líbí se mi, že se seriál nesoustředil jen na výčet různých brutálních vražd a místo toho se nám snažil ukázat Jeffreyho osobnost, jeho neutěšený život a hlavně pochmurné osudy, které kvůli jeho činům postihly rodiny jeho obětí a také jeho vlastní rodinu. Přidávám plusové body i za to, že tvůrci nebyli založení proti JD a ani se ho naopak nesnažili stavět do role obětního beránka zlé společnosti. Jednoduše odvyprávěli okolnosti, činy a následky a nechali divákovi volnou ruku k tomu si na něj utvořit vlastní názor. Mínusové body za to, že některé epizody se vlekly více, než by bylo záhodno, a přece jen by v seriálu o jednom z nejkrvelačnějších a nejperverznějších lidí v historii lidstva neměl chybět gore. Ne, že by tam nebyly náznaky, ale alespoň jednu pořádnou řežbu nám Netflix mohl nadělit. To však budiž vykompenzováno dechberoucím herectvím všech zúčastněných. Některé scény byly neuvěřitelně mrazivé a zejména po celou první epizody divákovi tuhle krev v žilách. Nebál bych se říct, že Monstrum má jeden z nejlepších pilotů v historii všech seriálů. Verdikt: „Dá si někdo srdce?“ ()

topi 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Dahmer v podání Evana Peterse je opravdu až nechutně oplzlej, v dalších rolích bych vypíchnul jeho otce Richarda Jenkinse a matku Penelope Ann Miller. Seriál se drží faktů a skutečností, tak jak se opravdu odehrály, lišící se jen v nepatrných detailech. Jednotlivé díly se mezi sebou retrospektivně prolínají, dějovou osu však nikterak nenarušují, i když některé zápletky jsou zcela zbytečné. Vypodobnění sedmdesátých a osmdesátých let je věrohodné, vizuální stránka parádní. Sklíčenou a depkoidní atmosféru silně umocňuje ambientní hudba Nicka Cavea a Warrena Elise. Tvůrci museli prostudovat hodně materiálu, aby takové téma vůbec mohli zfilmovat. Povedené. ()

BoredSeal 

všechny recenze uživatele

Seriál má pár zajímavých momentů a dodává mu šťávu snaha ukázat příběh i jako zprávu o následku lhostejnosti policie k mizení černých gayů v chudší čtvrti nebo k telefonátům podezřívavé občanky, stejně jako přiblížení rodinných podmínek vraha nebo obětí a jejich rodin. Je to ale přes pár kladů zvláštní dílo, kde tvůrce Ryan Murphy s obvyklým kalkulem namíchal zajímavé společenské postřehy, občasné vytržení diváka z pohodlí vhozením do reality oběti (asi nejzajímavější epizoda o hluchém týpkovi snažícím se najít si v tanečním baru chlapa) a to, kvůli čemu většina diváků přišla - pocítit znechucení a zároveň fascinaci nad slavným sadistickým vrahem. Tvůrci jsou si požadavku diváků vědomi a reflektují posedlost lidí vrahy nenápadně i v seriálu, přesto ho ale rádi kvůli úspěchu využívají, navíc občas neváhají kvůli větší efektivitě nebo osudovosti scén velmi zvláštně měnit fakta, které pak v seriálu točí dokola (Dahmera nenaučil pitvat zvířata otec, atd.) Pokud je to vaše první seznámení s Dahmerem, pravděpodobně se vám seriál bude líbit víc než mě. ()

William_ 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Je opravdu škoda, že se 1. série více nezaměřila i na ostatní oběti Dahmera, přišlo mi že si autoři vybrali jen pár obětí a zbytek byl zmíněn jen tak na okraj, ale to je jen malá výtka na skvěle zpracované minisérii, která mě uchvátila. Musím zde zmínit i naprosto skvělý a po dlouhé době konečně povedený dabing, který se povedl na 1*, ale především epizodou s názvem "Umlčený", která se zařadila mezi to nejoriginálnější, co jsem tento rok mohl v seriálové tvorbě vidět (a neslyšet), už brzy seriál "Monstrum" dostane svého bratříčka, a Ryan Murphy tak má vedle American Horror Story další želízko, ve kterém se může vyřádit. Snad jen, aby do všech svých projektů dával stejnou kvalitu a nedopadlo to jak poslední série již zmíněného AHS. Přeju mu tak do dalších let více úspěšných projektů, protože je vidět, že ten člověk to umí! ()

M.i.k.e 

všechny recenze uživatele

čekal sem typickou přebarvenou Murphyovku plnou laciného, rádoby šokujícího násilí a místo toho jsem dostal extrémně pomalou, depresivní a realitě skoro věrnou sondu do hlavy psychopata. Už to samo o sobě je od Murphyo a spol. dost příjemné překvapení, jenže on jde ještě trochu dál a nezaměřuje se jen a pouze na Dahmera, ale dává prostor i obětem, dopadu na jejich rodiny a taky tomu co následovalo po jeho dopadení (fanoušci, snaha vydělat na jeho příběhu, věcech atd.). Oběti sice nedostávají prostor zdaleka všechny, ale třeba šestý díl byl nejen zajímavě pojatý, ale s tím jak vše uvedl do kontextu to byla i silná káva. Nejvíc prostoru má ovšem samozřejmě sám Dahmer, který byl zvláštní už jako dítě a poté co se na něj velmi brzo prakticky všichni vykašlali, tak už nebyl nikdo kdo by ho dokázal zkrotit a třeba nakonec i zastavit. Palec nahoru pak pro Evana Peterse, který se celkem náročné role chopil skvěle a dokonce by se našly i momenty kdy by ho divákům mohlo být snad i trochu líto (což ale zase velmi rychle přejde)...70% ()

Rocky88 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Výborná záležitost, tedy po té tvůrčí stránce. Chválím zaměření na postavu Dahmera jako takové, jednotlivé vraždy se odehrávají pouze buď mimo záběr či slyšíme pouze zvuky. Kdo čeká gorefest, bude zklamán. Navíc jsou tu scény či rovnou díly odehrávající se z pohledů obětí, jejich rodiny, či rodiny Dahmera - tenhle pohled z více úhlů někomu možná nesedne, pro mě je to výtečný krok. Co se týče diváka, podívaná to určitě není pro nikoho příjemná. Hlavně v první půlce, kdy je přibližováno Dahmerovo dětství či jeho přerod ve vraha. Jednotlivé scény jsou táhlé, takže nechají diváka v té nepříjemné atmosféře dost vymáchat. Ironické je, že člověk tak nějak doufá, že se Dahmer polepší a přepne do normálního (čti nevraždícího) člověka, ačkoliv je výsledek předem znám. Hodně za to může Evan Peters, jehož ztělesnění tohohle zmrda je dokonalé a každá scéna s ním dává smysl tenhle seriál vidět. Pomrknutí na Geina či Gacyho, přepokládám, není náhodné a další série by o nich mohly pojednávat. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Namet je natolik silny a zajimavy, ze uz to slo jen spatne natocit. A to se nastesti nestalo. V serialu se podrobne seznamime s minulosti pachatele, vztahu v rodine a s jeho pracovnimi "uspechy". Tak i s nekterymi obetmi. Zde mam prvni vytku, proc se tomu hluchonememu klukovi venovala vice jak desetina serialu? Muze se zdat, ze pak uz je hlavni postava upozadena a serial na prvni pohled muze ztracet tempo. Ale pohled k sousedce, rodicum, veznum... je taky zajimavy a dotvari uceleny obraz k tomuto silenci. Asi neni potreba si to nekdy poustet znovu, ale dojem to udelalo. ()

nineweh 

všechny recenze uživatele

True crime miluju as much as the next person, ale tohle bylo silný kafe i na mě. Je to skvěle natočený, skvěle zahraný, má to fakt tísnivou atmosféru a člověku je z toho nedobře... ale nemůžu se ubránit tomu, že to Dahmera minimálně v první polovině až moc fetišizuje. Nejzajímavější byly nakonec díly skoro kompletně věnované jeho obětem, myslím, že se seriál měl vážně věnovat spíš jim. ()

Ogen 

všechny recenze uživatele

Bylo to pěkný, ale tento člověk si nezaslouží takovéto hodnocení. Co se týče zpracování tak v pohodě, dobře se na to koukalo, ale za mě to nemělo na atmosféru jako seriál HAD. Chápu, že mnoho násilných scén nebylo možno přidat a bylo vystřiženo, ale na druhou stranu přesně proto tyto filmy vznikají, abychom si připomněli hrůzy, oběti a nechutenství, které provází osobu, která toto způsobila. ()

Mimesis 

všechny recenze uživatele

Osobně se mi dost líbilo, že na rozdíl od jiných filmů či seriálů, které se zabývají sériovými vrahy, se tenhle strikně nezajímal jen o samotného sériového vraha, ale šel mnohem hlouběji. Nejdříve se sice řeší jen Jeffrey a jeho život, dětství atd., ale po čase rozebírá i životy některých obětí, celkové společenské klima, systematické nedostatky vyšetřování, vliv rasismu apod., zkrátka Jeffreyho případ měl velký vliv na společnost jako takovou. Netflix to rozpitval do takové míry, až si všichni stěžují na to, že je to "roztahaný seriál" a "mohl být o polovinu kratší" a "je to jen další wokeism", což celkem potvrzuje myšlenku, že všechny milovníky true crime zajímá jen vrah samotný a nic dalšího. Ostatně tohle seriál víceméně kritizuje, protože v posledních dílech vidíme, že se z Jeffreyho stala jakási rocková hvězda - jeho obličej se objevil na předních stranách časopisů, někteří fanoušci mu posílali peníze, jiní se fotili před jeho bytem atd. Bohužel je tu velký paradox, že seriál dělá přesně to, co celou dobu kritizuje, protože tvůrci údajně vůbec nekontaktovali velkou hromadu reálných stále žijících lidí, kteří se v seriálu objevili. Představte si, že byste zjistili, že jste najednou postavou v seriálu, aniž by vám o tom někdo řekl a vrah, který vám zamordoval někoho blízkého je všude na všech billboardech - děsivé, co? ()

kenkaku 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Co na TOHLE napsat… fantastické s ohledem na autenticitu. Prakticky hned první epizoda popisuje události z 22. července 1991. Tedy člověk nemá pocit, že je co ještě moc vyprávět (vykecali vše hned na začátku). Už druhá epizoda, ale vše o čem bude zbytek vyjasní. Bude se poskakovat v čase. Dahmerovo dětství, první projevy úchyláren a pak si jako bonus střihneme dva kousky z května 1991. No vzhledem k tomu, že jich bylo celkem okolo 17ti, “zábavy” je na každou epizodu i po zbytek řady ještě dost (viz u jednotlivých epizod). Co mě jen překvapuje je ta perverzní fascinace explicitní prezentací “čtyřprocentní sexuality”, ale celkem drsné detaily (viz wiki) s tím související (“krvácení z konečníku”, “nahý na ulici”, atd.) se cudně zahlazují, ignorují a mírní. Prostě být homo je na NETFLIXu in, ale rozpíchaná řiť už ne… Každopádně dát si tohle jednu až dvě epizody se dá (jako hodina dějepisu zajímavé), ale dívat se bez mála DESET hodin na “umělecké zpracování” jeho duševní nemoci, to fakt ne. Obzvlášť když minimálně polovina stopáže je nastavování kaše a vycpávková nuda (poslední tři epizody šly prostříhat na 20 minut). Pozn.: To, že Peters (36 let) hraje někoho komu je 32 jestě OK. Ale že hraje i 17ti letého, je vážně debilita. ()

Devadesát Dva 

všechny recenze uživatele

Kdysi jsem viděl film s Jeremym Rennerem (2002), a dodnes si pamatuju, jak Dahmer pracoval v továrně na čokoládu, byl gay a činkou udeřil do hlavy jednu z obětí a používal vrtačku. Film ale za moc nestál. Tehdy jsem neznal kontext, snad jen, že to bylo podle skutečnosti, ale nijak extrémně se to nelišilo od řady podobných hororů/thrillerů té doby. Ale co vám to řekne v deseti, jedenácti? Tuhle sérii jsem ale původně loni ignoroval a začal ji sledovat teprve pár dní zpátky, potom, co jsem narazil na Shanea Gillise, který uvedl, že co ho přimělo, že se mu Dahmer trochu líbil, byl fakt, že neskutečně chlastal (a teď se bavíme o Netflix Show, ne o tom, co se skutečně stalo, protože, jak zjišťuju, celý tenhle seriál je překroucený a kurevsky nepřesný). Což je fascinující sledovat, protože zvuk otevírajících se plechovek slyší člověk v show častěji, jak Dahmera mít souvislou konverzaci. Je ale zvláštní se na to dívat v podrobnějším líčení skoro devíti hodin. Jeho dětství, problematickou rodinu, která ho nechala samotného, taxidermii a celkově rýpání v mršinách (fixace později přenesená do těl obětí), kterýžto zájem v něm podporoval i jeho otec, který podle všeho "měl jako mladší podobné myšlenky", ale který se přeci jen snažil být rodičem víc, než matka, která se na Jeffa prostě vybodla... evidentně ale zájem rodičů nebyl dostatečný, aby to v mladém Jeffovi nevybudovalo pocit zavržení a osamělosti. Dahmer byl za chlastání vyhozen už ze škol, za přestupky z různých prací. Sloužil v armádě, v Německu. Ale díky svým konstantním problémům s autoritami se mu nedařilo u ničeho vydržet. Jak říkal, nikoho z toho nikdy nevinil, rodiče, společnost, porno: "Byl jsem to já, takový jsem byl vždycky." Dokázal jsem to pochopit. Sledovat člověka, který si zkrátka vyvinul zvrhlý způsob fixace, se kterým nemohl nic dělat, protože byl osamělý a jak říkal, rozprášit kosti okolo domu, aby oběť tak nějak "byla pořád blízko, okolo", ze stejného důvodu ten kanibalismus. On ten námět samotný dost zavdává k tomu tenhle případ mytologizovat a vymýšlet si okolo něj spousty věcí. Dahmerovi procházelo tolik věcí, nad čímž se dá jen kroutit hlavou, a procházely mu překvapivě dlouho, aniž by nějak výrazněji věnoval pozornost detailům. A přitom, upozornění na vše byli. Ale Dahmer dostával prostor a tak byl jeho přístup arogantnější, bezhlavější. A jak opět říkám, fascinující, jak byl tohle schopnej dělat totálně nametenej. Definitivně nešlo o někoho, kdo by měl dexterovský přístup k vraždění, první vražda se stala impulzivně, neplánovaně a řadu let nic dalšího neudělal. Celkově považuji za fascinující část z bytu, kdy se ventilací šířil mrtvolný zápach z jeho bytu, zvuky vrtačky, zvuky násilí, hlasů, kdy vše sledujeme očima sousedky, kterou ale autority ignorují (asi protože je černá). Celkově, jediné, co mě upřímně moc nebavilo, bylo jakým způsobem řada práve černých herců přehrávala, to, že jste hlasití a fyzičtí, ještě nedělá dobré herce (naopak jediný dobrý herec hrál němou postavu a myslím si, že celkově, ta část, kdy Jeff jakoby konečně najde vztah a lásku a stejně překotí ve strach z toho "že osoba odejde" a tak se snaží ji k sobě připoutat, je asi nejlepší část celé show - škoda že i nejvíc smyšlená), v kterémžto ohledu jsem si ale zase dal připomenout, že woke = cancer. Ano, spousta, většina, Dahmerových obětí byli černoši, ale byli to prostituti (i Tony nebyl tenhle idealistický dobrý synek, co chtěl kariéru a chtěl vztah a lásku - ale hádám, že každá mince má dvě strany a každé straně se hodí jiná verze příběhu), nemyslím si, že mířil specificky, jsou tam bílí, Filipínec. Netflix z toho udělal klasickou woke frašku. () (méně) (více)

Litvicek 

všechny recenze uživatele

Bylo to.. zajímavý. První díl chytnul za pačesy a nepustil až do samotného konce a to se tam v podstatě nic nestalo a děj se prakticky nepřesunul mimo byt. A pak už se vezeš na vlně příběhu, kde se odvypráví více pohledů, některé více chytnou, některé méně ale vyvrcholí to v celkový obraz hlavní postavy a všeho, co se za ní skrývá. Bylo to zajímavý a rozhodně šlo o záživný seriál, který bavil. ()

Související novinky

Boj o moc a Medvěd si podmanili ceny Emmy 2023

Boj o moc a Medvěd si podmanili ceny Emmy 2023

16.01.2024

Proběhlé předávání cen Emmy se ocitlo v poněkud kuriózní situaci, když se slavnostní ceremoniál kvůli stávkám v Hollywoodu odsunul ze září 2023 na leden 2024. Navíc zde byly předávány ceny za seriály… (více)

Reklama

Reklama