Reklama

Reklama

Obsahy(1)

9.10. 1989 - den nedožitých 49. Narozenin J. Lennona. Na ruzyňském letišti vzpomíná startovní mechanik Martin (35) na to, jak celá 70. a 80. léta sháněl těžko dostupné nahrávky a informace o Beatles a J. L. Jeho životní krize vrcholí nervovým zhroucením. Po návratu z léčení osaměle bloudí městem, v němž se už po vnější stránce leccos změnilo... Účast americké společnosti umožnila použití originálních nahrávek a natočení snové představy v N. Y. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (13)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Bakelitové, kostrbaté, tezovité a bez nadhledu. 1) 36letý přitažlivý Slovák Juraj Šimko (Martin) s pěknou postavou (inu, tanečník) v dabingu Davida Schneidera se mi líbil více fyzicky, než jako herec._____ 2) 23letá Michaela Jílková v maličké úloze vilné sestřičky správně rozpoznala, že herectví pro ni není a našla si svoji parketu v televizním bulváru. ()

sinp 

všechny recenze uživatele

Zhmotněný doklad naprosté tvůrčí bezradnosti... Předčasná ohlédnutí za pozdní fází normalizace a pádem režimu doplatily jednak na nedostatečný odstup od líčených událostí, ale možná ještě více na časté intelektuální meze rázem angažovaných autorů (Troškovo Zkouškové období a Olmerova Ta naše písnička česká II mluví za vše). Obé jmenované ale vykazuje alespoň náznaky upřímné snahy o uchopení širších souvislostí a oproti tomuto tristnímu nedodělku roste do závratných výšin. Mladý Milan Cieslar nabízí zakomplexovaně naříkajícího hrdinu, jehož přímluvy k Johnu Lennonovi, broukání melodie a trousení oduševnělých mouder je vyloženě na pěst. Zmatený rebel v podání Juraje Šimka je nečitelný a jeho pozérské nadřazování nad šedou zónu i sálonní disent svědčí o nepochopení toho, čím byl pro běžného občana reálný socialismus a odkud vycházela rétorika tehdejší opozice. Ten film je argumentačně tak plochý, že by ho mohl na kopytech roznést paradoxně i trochu bystrý komunista a dokládat na něm myšlenkovou vyprázdněnost odpůrců režimu. Odtrženost od reality smutně zpečetil popis milostných avantýr tohoto asociálního a zcela neatraktivního morouse – po sekvenci s mladou nymfomankou Michaelou Jílkovou jsem se skoro podruhé narodil... Závěrečná banální procházka po New Yorku je bezúčelně přilepená, aby se ještě jednou ukázalo, co si můžeme po převratu všechno dovolit. Sečteno podtrženo: strašný patvar a pro fanoušky Johna Lennona pravděpodobně neodpustitelná svatokrádež. Je úsměvné sledovat, jak sebou příchod nové doby nese smutnou zprávu o pošetilosti rozjařených a neschopných neumětelů. ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Tak tady se zdejším hodnocením dost míjím. Jako, tady by stačilo pořádně (ale FAKT pořádně) promyslet scénář a bylo by z toho naprosto skvělé drama. Kvůli němu se tady postavy chovají divně, kvůli němu jsou některé scény dost směšné (třeba návštěva rockového klubu nebo ta random sebevražda, na kterou Martin po cestě narazí) kvůli němu je Martin vykreslen jako bůhvíjak velký bojovník proti komunismu, přičemž jeho největším protestním počinem bylo, že jako jediný ve škole zůstal stát, když si z kamarády pouštěli Beatles, ale jinak to vůbec není špatné. Dost mě překvapuje, že za něčím takovým stojí Cieslar, protože od něho bych vůbec nečekal pokus o poetické psychologické drama - a už vůbec ne celkem povedený pokus. Natočené je to slušně, postavy jsou představeny dobře a celé se to vyvíjí sice předvídatelně, ale celkem zajímavě. Dokonce to i má co říct - SPOILERY celé je to o Martinovi, který je až naivně lehce fanatický fanda Beatles a hlavně Johna Lennona. Taky ho vzhledově trochu připomíná. Jenže teď už Beatles nejsou takový kult, svět se změnil, doba se změnila, hudba taktéž a Martin se svojí stálou velkou oblibou Beatles do nové doby nezapadá. Má špatné vztahy s rodinou (ale není to zrovna jeho vina), jeho přátelé na Beatles už nejsou a tak chodí smutně po ulicích a jelikož právě zemřel Lennon, je tím zdrcen a chodí smutně ulicemi nejmenovaného města. Najde však holku, kterou Beatles zajímají taky a Martin do ní vkládá všechny své naděje, jenže ty se postupně trpce rozplynou, když se s ním rozejde a on pak zjistí, že ji spíš zajímá současná hudba. Nenachází východisko ze svého smutku a pokusí se o sebevraždu. V sanitce prožívá snovou vizi, ve které chodí po New Yorku a potkává v něm Johna Lennona, který mu poradí, že se má v životě pohnout dál a nemá se na něm pořád upínat (což může působit směšně, ale na mě kupodivu ne a své místo ta scéna v tom filmu má). Svůj pokus naštěstí přežil, na čas končí v psychiatrické léčebně, ale pak se s čistou hlavou a znovunalezenou chutí do života vrací zpět do světa a do své práce. KONEC SPOILERŮ Upřímně, mám z toho filmu pocit, že zde chtěl Cieslar hlavně vyjádřit své niterné pocity a to se mu myslím povedlo. Ztráta staré doby a příchod nové, do které se hlavní hrdina nehodí, je zde podle mě až druhým tématem, každopádně pokud jste schopni odpustit pár vyloženě směšných scén, tak i to má zde svou sílu. Každopádně je fascinující, že nějaký Cieslarův film má vrstvy - a to je tu ještě ta třetí, odrážející dobu komunismu (a ta se podle mě už nepovedla). Rozhodně bych se ani nebál sem přidat žánr psychologický, protože tím ten film je stoprocentně. A překvapivě někdy zafunguje i jeho poetika, takže se rozhodně nejedná o špatný film. Chtělo na něm ještě zapracovat, ale jinak se mi líbil a velmi mile mě překvapil. On působí svým tématem a zpracováním dost zvláštně, ale nějak funguje a to je podle mě hlavní. Tak jako tak, Někde je možná hezky si podle mě nezaslouží být v černých číslech, ten film něco do sebe fakt má. Silné 3* ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tak tady půjdu tvrdě proti většině a nízkému hodnocení. Asi nejsem expert na ranou tvorbu Cieslara jako ostatní a tak budu hodnotit čistě pocitově. Jelikož má hlavní hrdina podobné záliby a občas i podobné názory dá se říci, že jsem mu rozuměl. Mám rád letadla, rád jsem se procházel tou starou olezlou Prahou, Kampou k Lennonově zdi... Čítával jsem tam texty nových básní a sledoval její proměny tvořené rukama VB a rukama umělců. V té době jsem také rád poslouchal Beatles, sbíral výstřižky, kopíroval půjčené MC kazety a sjížděl kotoučové pásky BASF na tátově těžkém magneťáku B730... Film perfektně zdokumentoval tu dobu, přesně tak jak si ji pamatuji a fakt, že byl točen v zimě ještě umocnil pocity a vzpomínky... Houkající vozy VB v ulicích, noční práce svářečů kolejí, brzký kravál popelářů, opadané omítky na většině domů, domy pod lešením z tesaných klád, doba šusťákových bund a kožešinových čepic, doba policajtů v zelených uniformár s bílími přilbami a plexisklovými štíty v podzimních pražských ulicích roku 1989... Tenhle film perfektně zachytil stav Husákova půlnočního království těsně poté, co se vše díky dějinným okolnostem sesypalo a což se dnes při ohlédnutí zpět i kolem sebe rovná velkému zázraku. Zachytil i onen morální rozklad, kdy se někdo přizpůsobil a jiný ne a je jedno jaký měl k tomu důvod. Jen díky těm co se nepřizpůsobili tu dnes máme svobodu. Síla filmu je právě v tom, že hrdina si uvědomuje svět kolem sebe, prožívá jej a je jím postupně deprimován a ničen. Na rozdíl od jiných filmů z té doby se samo prostředí vyskytuje jen na pozadí všech těch různých příběhů, zde prostředí příběh spoluvytváří. Je mi jedno, jestli se Šimko či Benešová místy chovali jinak, než měli nebo zda dokonce bylo jejich jednání nepochopitelné jak zde v komentech padlo. Tohle nebyla žádná romantika, ale poeticko psychologické drama. Buďme rádi, že je ta doba pryč. Já tedy rád jsem. Za mně je to za 3 LP s The Beatles. * * * ()

Pitryx odpad!

všechny recenze uživatele

Hrozný začátek, pak chvíli dobré, pak chvíli stupidní dialogy na téma Beatles versus Dvořák. Film nemá osu, nemá se čeho držet, uhýbá sem a tam, kličkuje a upadá do neskutečně nudných okamžiků. Herci jsou špatní. Občas bych ocenil dobrou hudbu, ale tím nemyslím písničky, které se mi nelíbily. Nakonec jsem došel k závěru, že nesympatický hlavní hrdina měl hupsnout někam pod vlak hned na začátku. On by měl pokoj, a já nemusel skoro devadesát minut čumět na takovou blbinu. ()

Zajímavosti (1)

  • Filmovanie prebiehalo v Prahe na letisku Ruzyň a v New Yorku. (dyfur)

Reklama

Reklama