Padlé ženy

Silný príbeh a veľmi dojímavý film, podobný, no predsa nie rovnaký ako Hriešnice. Oba sú kvalitatívne na úrovni a ťažko ich porovnávať. Oba majú odo mňa 5* a oba sa ma hlboko dotkli. Oba sú výborne nakrútené, majú mrazivú atmosféru a majstrovsky miešajú beznádej s nádejou. Možno aj vďaka kratšej minutáži a hutnosti asi o jeden malý kúsoček lepšie hodnotím Hriešnice. (02.09.2005)

Dosti šokující a sirový snímek, který sice opakuje už dosti ohrané téma, ale velmi kvalitní zpracování, výborné herecké výkony a atmosféra naprosté beznaděje film dělají vysoce nadprůměrným. Akorát trochu skřípala psychická stránka hlavních představitelek, nepochopil jsem náhlé skoky ve vývoji jejich osobnosti. Postupem děje se mi hodně odcizily. Jinak nemám co jiného k namítnutí i když tento snímek nesrazí z trůnu pro mě vděčnější Requiem pro panenku. (26.05.2006)

Skvelo vystihnuté drsné prostredie magdalénskych "práčovní", ktoré slúžili ako kláštory pre "padlé ženy" - teda tie, ktoré boli kvôli rôznym prehreškom vykázané zo spoločnosti. Skôr ako kláštor to však pripomínalo väzenie, kde úlohu dozorcov zastávali kruté mníšky. Ľutujem každú jednu, ktorá sa sem dostala, pretože tá beznádej z budúcnosti tu bola dosť citeľná. Čo sa týka samotného príbehu, ktorý bol zameraný na trojicu "padlých žien" - čakal som od toho oveľa väčšiu drámu. Hlavne som dúfal, že psychológia postáv bude o dosť lepšie načrtnutá a aj emocionálnejšia. Takže týmto spôsobom to dosť uškodilo tomu dielu, ale inak dejová línia bola celkom schopná, hoci aj tam si viem predstaviť ešte lepšiu dramatizáciu. Najviac z celého filmu ma však zaujala odvážna Bernadette (Nora-Jane Noone) - ten jej pohľad bol miestami doslova hypnotický. (04.09.2013)

Naozaj máločo je možno vytknúť tomuto filmu - jedným dychom som sledoval filmársky jedinečne spracované príbehy nešťastných dievčat uväznených za nemravné správanie (slobodné matrestvo, znásilnenie, vyzývavosť - to všetko boli hriechy len a len žien) v kláštore kdesi v Írsku rokov 60. Neustály kolobeh ťažkej práce v práčovni, ponižovanie, modlenie, tlmenie náznakov priateľstva, ktorému zo strany rádových sestier boli tieto nešťastnice vystavené vyvoláva otázky, či to tak funguje len v Írsku a akú slobodu požívajú napr. pobožné dievčatá, ktoré upíšu život bohu. Smutno-krásne dielo. (15.10.2004)

Zjevně propagandistický film o irských řeholnicích, představených jako monstra bez jediné stopy soucitu, ohleduplnosti, lásky. Mnohé nám napoví, kdo je tvůrce filmu, režisér Peter Mullan. Byl členem pouličních gangu, ve 14 letech se pokusil otrávit svého tyranského a alhokolického otce. Sám sebe prohlašuje za marxistu, žije s družkou, má několik dětí z předchozích vztahů, víru v nebe a peklo považuje za nesmysl atd. To je samozřejmě jeho věc, ale nám to pomůže pochopit, proč natočil příběh o padlých dívkách v Irsku zrovna takto. Po formální stránce nelze upřít filmu kvality, ale to zde není důležité. Vždyť známe propagandistické proticírkevní filmy české (Číhošť, 30 případů majora Zemana, Jan Hus atd.), i ony mají jistou kvality, ale ve skutečnosti dobré nejsou, protože neslouží dobru a pravdě. Nezapomínejme, že zvláště posledních 20 let v Irsku sílí protikatolický boj, neboť ostrov sv. Patrika, kde se 94 % obyvatelstva hlásí ke katolické církvi, je trnem v oku bezbožecké Evropské unii. Tím samozřejmě nechci říci, že se zlí a úchylní jednotlivci nemohou vyskytnout v jakémkoliv lidském kolektivu (řeholníci, policisté, učitelé atd.), to ale neznamená, že kvůli tomu vylíčím instituce klášterů, policie nebo školství jako démonické a nelidské... (03.09.2008)