Režie:
Věra JordánováScénář:
Karel ŠiktancKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Jiří Zahajský, Marcel Vašinka, Martina Hudečková, Tomáš Juřička, Zdeněk Žák, Ivan Richter, Lena Birková, Nina Jiránková, Zuzana Skalická, Apolena Veldová, Pavel Pípal, Eva Trunečková (více)Obsahy(1)
Pan Ondřej (M. Vašinka) touží po nevěstě, ale žádná se mu nelíbí. Až na trhu objeví u malíře Matěje (J. Zahajský) obrázek dívky, která mu na první pohled doslova učaruje. Svlékne proto i panský kabát a hodlá dívku za každou cenu najít. Matěj však pana Ondřeje vodí za nos. Tou vytouženou dívkou z obrázku je totiž Rozárka (M. Hudečková), jeho vlastní dcerka, a on si není jist pevností Ondřejova citu, a tak mu to neprozradí. Než pohádka dospěje ke šťastnému konci a svatbě, musí mladík podstoupit mnoho zkoušek. (Česká televize)
(více)Recenze (19)
Kterak páníček s nosánkem nahoru dostal výchovnou lekci od potulného malíře i všech, které po cestě potkali. Jako mělo to místy něco do sebe, ale jinak je tato pohádka ze slabšího soudku. Průměrnou kvalitu udrželi jen slušné herecké výkony a trocha té vtipnosti a ponaučení. Vyžle a Bidlo to je partie pro mlýnářovic holky jak vyšitá – tahle pasáž se mi líbila asi nejvíc. Jiří Zahajský – stavební kámen tohoto příběhu a Marcel Vašinka byl alespoň na chvíli „na holky“, ale jinak i on není špatný herec. ()
Chtěla jsem tu cynicky trousit něco o tom, jak se kníže zamiloval do obrázku jak z hororu a jak při rekognici dámu svého srdce poznal a pak se s ní oženil. Jenže to by nebylo fér, protože Martina Hudečková byla v téhle době opravdu krásná holka, jako malovaná, že malovaná byla příšerná není její vina. Co stojí za povšimnutí mnohem víc, je mužský nehrdinný hrdina, kníže Ondřej - Marcel Vašinka. Tady je v jedné ze svých četných rolí pohádkových milovníků, v době před tím, než byla odhalena jeho sexuální orientace pro pohádky nevhodná, neb by to kazilo mládež. Marně se ptám jak a čím. Jsem ráda, že jsem jedincem generace, která v pohádkách měla v rolích idolů ženských srdcí mužného sympatického homosexuála, proti metrosexuálním leč heterosexuálním chcípákům, kteří tutéž roli plní ve filmech současných, jsme na tom byli opravdu lépe. S přístupem tehdejší cenzury, že herec nemůže hrát něco, čím není, se ovšem děsím všech představitelů zlodějů a vrahů z filmů stejného desetiletí. ()
Ona spíše než pohádka je to takové buddy movie o tom, jak práce z namyšleného knížete pořádného chlapa udělala. Mnozí současní chlapi by takovou lekci potřebovali, když už nejsou ty dva roky povinné branné služby. Vašinka se Zahajským jsou docela sehraní parťáci, zápletka v mlýně také dává smysl, včetně snahy otce ochránit dceru, dokonce i výprava je na studiovku hodně povedená. Jen ta závěrečná hudba se sem moc nehodila, protože celou dobu je to vedené spíše v té meditační rovině, kterou navodí hned zpočátku vynášení Morany. „Člověk by měl mít u sebe něco, co mu připomíná to nejkrásnější, co zažil." ()
"Ale teta, vrabci patří pod okap a krahujci do lepšího hnízda !!" ()
Začíná to laciným trikem, jak knížecího synka přivést k dělnickému stavu, potom to nabírá spád lehce proletářské morality, ale vcelku je to úsměvná a sympatická pohádka. ()
Socialismus z toho páchne na sto honů! Neužitečné knížátko se musí naučit tahat těžké pytle s obilím, jinak by byl jen nespolehlivé budižkničemu a vyžírka. A Rozárka se mi nelíbila, ale proti gustu... ()
"Co člověku udělalo radost, to by měl mít s sebou navždycky." ()
"Co jednou udělalo člověku radost, to by měl v sobě nosit navždycky." Krásná moudrost a nejen tato zazní v tomto pohádkovém příběhu o tom, jak se ze zámeckého namyšleného pána stal prostý člověk. Všechny scény jsou natočeny ve studiových interiérech, kreslené kulisy a rekvizity plní své pohádkové kouzlo a zvuky ptáků a kdákání slepic navozují tu pravou vesnickou atmosféru. Tohle mám na těch starých kulisových pohádkách opravdu moc rád. ()
¨Tak dlouho se Matěj snažil knížátko přelstít, až byl nakonec přelstěn sám (osudem). ()
Tohle mě potěšilo, od Zahajského ty mravoučné řeči prostě beru. :-) ()
Průměrně lepší poobědová kulisová pohádka s trošku posmutnělým Zahajským na začátku i konci filmu, ale jinak děj nabídl docela zajímavou cestu knížecího pána za poznáním práce a také za vysněnou milou z obrázku na pouti. Občas se mi zdálo, jakoby scénárista nevěděl, kudy přesně se vydat, ale přeci jen se pohádky točí pro děti, takže nebudu tak skoupý. ()
Taková neslaná nemastná pohádka s podivnými herci. Zahajského s Vašinkou prostě tak nějak nemusím a ostatní to taky nevytrhli. ()
Takova trosku divna pohadka se Zahajskym, Vasinkou a Hudeckovou. Nemyslim, ze si na to nekdy v budoucnu vzpomenu. Na druhou stranu jednu projekci prezit lze bez potizi. Zkratka studiova pohadka. :) ()
Poměrně solidní pohádka, která jen nerealisticky vykresluje až příliš hodné rodiče. Každí druzí rodičové by své "děcko" v reálu seřezala. ()
Poctivý scénář Karla Šiktance, za notovým papírem Vadim Petrov, zkušení rutinéři Zahajský a Vašinka... co tomu může chybět? Chybí tomu drajv. Oba výše zmínění herci jsou sice dobří, ale nejsou to žádní tahouni, celé s to tedy vleče a nikam to neuteče, nepřekvapí... snad až na fórek na začátku, kdy malíř (Zahajský) v krámku krom univerzálních krajinek prodává i obrázek nápadně podobný Slunečnícím od van Gogha. Toť ale prakticky vše, z průměru studiových pohádek té doby tenhle kousek nevykukuje. ()
Moc mne to nebavilo. Vlastně pohádka o ničem. ()
Příjemně nestylizovaná, přímočará pohádka bez nadpřirozených prvků. ()
Ani tak ani tak. Celkem slušné kulisy, které sice jsou z papundeklu, ale malované mají nápad. Hodinková pohádka je taková nenáročná. Není vyloženě špatná, ale také není úplný propadák. Možná by ji měli vidět naši spoluobčané, aby věděli, že práce ještě nikomu neublížila. ()
Ten malíř Jirka Zahajský byl ale prevít ;-) . Marcel Vašinka podává opět příjemný výkon v pro něj tradičně solidní pohádce - holt uměl si vybírat. ()