Artista, dolarii si Ardelenii
Umelkyňa, doláre a Transylvánci
Obsahy(1)
Úspešné pokračovanie rumunskej crazy komédie Prorok, zlato a Transylvánci (1978). Hrdinovia sú opäť rumunskí dedinčania Traján, Ivan a Romi, ktorí predstavujú cudziu mentalitu a spôsoby, a to dáva ďalšie možnosti na vznik nových dobrodružných, ale hlavne komických situácii. (dyfur)
Recenze (7)
Volné pokračování filmu Prorok, Zlato a Transylvánci... ()
Už nie také humorné ako jednotka, ale ešte dodnes mám pred očam i toho nešikovného horala v zašpinenej ovčej koži ako vystrihnutého z príručky "Sedlák v meste" .... ()
Docela napínavá historka o střetnutí s bandou lupičů, maskovanou nejprve za indiány a potom za kočovné herce. Odehrává se na Divokým západě , v někdejším ráji šerifů, pistolníků a hazardních hráčů. Trojice rumunských venkovanů, kteří v Americe představují cizí mentalitu posunují film do polohy parodie,což mu vůbec není na škodu.Film se sice odvíjí jako typický western ..... celkem vzrušující podívaná s honičkami, přestřelkami, ale taky nevázanou crazy - comedií......... ()
..........kedysi to bolo smiešnejšie :)))) ()
Artista Dolarii si Ardelenii je poracovanie prveho rumunskeho westernu Profetul Aurul si Ardelenii 1978. Slaboduche, rezisersky podpriemerne radobypokusy o rumunsky western dopadli hodne, hodne spatne. To uz i Gojko Mitic a jeho filmy su vyssie, alebo umela hviezdicka, ktoru umelo vytvorili sovietski sudruhovia - osoba sa volala Dean Reed, i ten ma rovnake, miestami este i lepsie filmy. Za rok 1978 by som dal urcite vysoko film Suda a Licha, ten aspon komunisti takmer vsade povolili nez toto : 20 % ()
Těžkopádný pokus o rumunský western. ()
Jedná se druhou část tzv. “transylvánské trilogie”, která pojednává o třech rumunských bratrech na divokém západě. Tentokrát se děj točí ne kolem zlata, těsně vedle, kolem peněz. Naši hrdinové musí čelit bandě vychytralých desperátů, kteří vykradou nejprve vlak (maskující se jako indiáni), poté banku (převlečeni za herce a jeden za vojáka). Mozek všech operací není kupodivu nikdo jiný než žena, která padne jednomu z bratrů (Traianovi) do oka – ona umělkyně. Tento film již postrádá westernové napětí jako jeho předchůdce. Děj se line pomalu, provázen spoustou zdržovacích motivů. Avšak dekorace, rekvizity, stylizace prostředí, vše je opět perfektní (např. vlak). Závěrečná přestřelka ve městě, která je uvedena nebojácným šerifem (všem říká, aby se nehýbali a pak hbitě až noblesně natahuje svou pušku), je skoro nejlepší moment filmu z hlediska mluveného slova. ()