poster

Skupinový portrét s dámou

  • Západní Německo

    Gruppenbild mit Dame

  • Francie

    Portrait de groupe avec dame

  • USA

    Group Portrait with a Lady

Drama

Západní Německo / Francie, 1977, 100 min

  • Snorlax
    ****

    Úhledný film, z nějž mi dojem kazil Galabru. Zde, v roli slizkého zahradníka, zcela neuspěl, zahradník se zkrátka nemůže pitvořit stejně jako četník. A celkový dojem nedokázala napravit ani přítomnost Romy Schneider. Příběh se stával chvílemi plytký, takže nebýt Rominy, celkový zážitek by byl prachmizerný, ale ta ženský sakra uměla, škoda jí.(18.9.2011)

  • tomtomtoma
    *****

    Velmi zajímavý a působivý pohled do Německa za druhé světové války. Na lidi a jejich charaktery a chování. Na poslušnost a svědomitost. Na strach a ustrašenost činů. Na frustraci z vývoje a vztek z blížícího se konce. Na zapálenost a uvědomělost. Na pokusy o vzdor a jejich trest. Na opatrnost a snahu o lidskost. Na spekulace o nabytí majetku za každého času. Na cynismus a beznaděj po krutě tvrdém konci. Na lehkomyslnost i nelehkou romanci. V těžkých časech se lidské charaktery vykreslují do jasných a skutečných barev. Hrozí, vzbuzují soucit i strach, varují a šeptají svá tajemství. Leni Gruyten (dobrá Romy Schneider) je žena, kterou zajímá život a její blízcí. Snaží se pomáhat a přežít. Snaží se žít a milovat. Dychtivě si bere chvilky štěstí, dává svůj temperament a touhu. Boris Koltowski (zajímavý Brad Dourif) je zajatcem života, který si s ním zlomyslně pohrál. Ale alespoň na chvíli dostává svůj okamžik velikosti a štěstí ve tvrdých časech: Z dalších rolí: poslušný i opatrný a trochu lidský provozovatel květinářství Walter Pelzer (dobrý Michel Galabru s hlasem Haralda Leipnitze), Lenin toužebný milenec Erhard Schweigert (Vadim Glowna), Lenin bratr nespokojený s nacistickou mocí Heinrich (Vitus Zeplichal), Lenin zásadový a nezlomný otec Hubert (Richard Münch), cynický voják Boldig (dobrý Rüdiger Vogler), ustrašený doktor slavistiky Scholsdorff (Fritz Lichtenhahn), přesvědčený a zahořklý veterán Kremp (Wolfgang Condrus), ziskuchtivý Otto Hoyser (Rudolf Schündler) a jeho dcera Lotte (Isolde Barth). A mnoho dalších postaviček, které vyplňují pestrou mozaiku těžké a kruté doby, která hlavně ničí a bere.(6.1.2015)

  • radektejkal
    *****

    Das Gruppenbild - čili obrázek více osob, z nichž je často jedna či jeden (učitelka, patriarcha, oslavenec či jiní) důležitější než ostatní, má dlouhou tradici - a i dnes je velice populární. Skupinový portrét s dámou je ale jen jeden, neboť dámou je tu Romy Schneider. Heinrich Böll byl v době mého mládí velmi populární a tuto knihu jsem četl nejdříve (před 50 lety). Později jsem dal přednost Klaunovým názorům, a na "Gruppenbild" jsem zapomněl. Proto byl film pro mě novinkou. Zato jsem nezapomněl na básně Georga Trakla, které na mě působí zimničně, podobně jako obrazy Egona Schieleho; oba mají ostatně hodně společného; a ve filmu jich bylo plno, jak Trakla (explicitně) tak Schieleho (implicitně). Navíc a nepovině jsem si přeložil jeho (ve filmu první) báseň, z níž cituje zajatec Boris: "VEČERNÍ PÍSEŇ Večer, když putujeme po ztemnělých stezkách, / zjevují se před námi naše bledé postavy. // Když máme žízeň, / pijeme bílé vody rybníka - / sladkost našeho smutného dětství. // Zmrtvěle odpočíváme pod keřem černého bezu, / hledíme vstříc šedým rackům. // Ranní mračna stoupají nad temné město, / jenž zamlčuje vznešenější doby mnichů. // Když jsem uchopil tvé útlé ruce, / Zvolna jsi otevřela své oválné oči, / ale to už ale dávno. // Avšak když temný libozvuk postihne duši, / zjevíš se Bílá v Přítelově podzimní krajině.... Pozn.: Málo kdy se vyjadřuji k hercům, v podstatě mě zajímají jen okrajově, známý komik Michel Galabru je zde ale výtečný.(5.10.2019)

  • Flakotaso
    ***

    Jak je u Petrovičových filmů zvykem, i Skupinový portrét s dámou je nejpůsobivější v momentech, kdy hraje hudba - na její výběr a spojení s obrazem má tento rejža opravdu skvělý cit. Samotný příběh je ale podáván poněkud zvláštním způsobem. Důraz není kladen na nějaké podrobné vykreslování situace, ale spíše na podávání jednotlivých scén jako jakýchsi vybraných atmosférických okamžiků, které jsou součástí širšího období a kontextu - na to se už ale Petrovič nezaměřuje. Tento styl podávání informací může mít vzhledem k divákovi pozitivní i negativní účinky, u mě to zůstalo tak nějak na půli cesty. Na filmu je mimo jiné zajímavá i kombinace jugoslávských a německých "fassbinderovských" herců, vidět v jednom filmu Raaba a Zeplichala společně s Batou Živojinovičem nebo Milenou Dravič je opravdu nezvyklý zážitek.(15.1.2014)

  • Rosalinda
    ****

    Jo, tak tohle bylo silný kafe. Nějak jsem na to nebyla připravená. Zdání klame. V tomto případě klame ten mírumilovný název. Mírumilovného na filmu není ale zhola nic. "Užij si válku, mír bude ještě horší." Postavení "obyčejných" Němců, tedy řekněme normálních lidí z druhé strany už znám z literatury, knih, filmové zpracovnání není o mnoho méně poutavé, smutné, drsné a lidsky kruté. Válku vymýšlí pár chorých mozků tam "nahoře", ale kdo nejvíce trpí a kdo na ni nejvíce doplácí jsou tisíce a tisíce lidí tady "dole". Život je zkrátka pěkná mrcha. Galabru je zde překvapivě sakra dobrý a věrohodný a patří mu můj obdiv. Frau Schneider se snad ani nemůže stát, že by ho neměla, ačkoli se před natáčením ptala, "jestli je skutečně tak dobrá pro tak vážný film zachycující poválečné Německo". Trochu mi vadila Borisova až moc dokonalá němčina, přece jen na ruského zajatce... Možná mi ale šlo jen ucho šejdrem. Zvláštní snímek, který rozhodně stojí za to, i když ho tenkrát tisk nemilosrdně odepsal. Jediná, kdo vyvázl bez poskvrnky, byla Romy Schneider a byla jí udělena Zlatá medaile Německého filmu.(13.9.2011)

  • - Spoiler: Natáčení scény, kdy Leni (Romy Schneider) klečí u hrobu svého muže, bylo pro Romy náročné, byla velká zima, scéna se točila celý den a Romy byla v té době už těhotná se Sarah. (corinn)

  • - Autor knižní předlohy k filmu Heinrich Böll je nositelem Nobelovy ceny. (Rosalinda)

  • - V květnu 1977 se Romy Schneider dle smlouvy zúčastnila francouzského uvedení filmu. Na festivalu v Cannes ji přivítali s velkou okázalostí při nesoutěžním promítání narušeném stávkou novinářů. (Rosalinda)