Una farfalla con le ali insanguinate
The Bloodstained Butterfly
The Bloodstained Butterfly
Režie:
Duccio TessariScénář:
Gianfranco ClericiKamera:
Carlo CarliniHudba:
Gianni FerrioHrají:
Helmut Berger, Evelyn Stewart, Duccio Tessari, Carole André, Silvano Tranquilli, Lorella de Luca, Wolfgang Preiss, Anna Zinnemann, Francesco D'Adda (více)VOD (1)
Obsahy(2)
V parku najdou brutálně zavražděnou studentku. Vyšetřování zavede policii na stopu známého komentátora sportovních pořadů. (Netflix)
Recenze (19)
Krásný název, ale upřímně jde o giallo které mě osobně moc nechytlo, a to i přes velmi realistické vykreslené policejního vyšetření (forensní patologie+soudní proces, muž držen v kleci v soudní síni-nevídané!, velkých a důvtipných záběrů do minulosti, pro důležitost a objasnění celého případu). Dwi řekl první větou vše, a já jen dodám že kdyby tu bylo více akce, méně dialogu, více vražd a explicitího násilí a obrazně velkých scén, případně větší nahoty, hodnotil bych nejspíš jinak, ale jinak neuvěřiteně bohatý a rozmanitý hudební doprovod, včetně Tschajkovského klavirní klasiky B Minor, byl parádní a krásně splynul s příběhem a originální Ferrio hudbou, tady sem nakonec musel dát přeci jenom o hvězdičku víc. Herecké výkony a jednotlivé charaktery mě tentokrát ale vůbec nezaujaly. Titulní postava byla docela prkenná. Neříkám však že film po technické a umělecké stránce nebyl parádní, ale za velký a zásadní film v žánru jej rozhodně nepovažuji, náhlý konec byl docela zklamáním. Přednost dám spíše Tessariho poliziesco kouskům (celkem 6 záležitostí). ()
Ortodoxní příznivci gialla budou pravděpodobně zklamáni, neboť Duccio Tessari kombinuje tenhle specifický taliánský žánr s prvky sarkastické kriminálky, thrilleru a soudního dramatu, přičemž hlavní pozornost zaměřuje na samotný akt vyšetřování než na způsob provedení vražd (krve je zde opravdu pomálu). S až chladnokrevnou precizností pomocí různých vědeckých metod jsme svědky postupného osvětlení vraždy sedmnáctileté studentky, jejímž pachatelem se zdá být moderátor sportovních zpráv. Vedle hlavního motivu však Tessari rozehrává několik mikropříběhů, které zdánlivě hladké vyšetřování zanášejí stopami pochybností (nevěra manželky moderátora s právníkem, další mordy) a víceméně logicky směřují k finálnímu obratnému rozuzlelní s odzbrojující hudební smyčkou Gianni Ferria. Ve výsledku se tak celkový dojem blíží spíše k lehčímu průměru, ale vzhledem k nostalgii po klasických italských detektivkách musím ještě jednu hvězdičku přitlačit ()
Béžový kabát, rukavice, nůž nořící se pětkrát do dívčina těla. Ač je vrah dopaden, divák si není jist, zda je tím pravým. Záhy vyjde najevo, že byl zatčen nevinný. Zatímco seděl podezřelý Marchi ve vězení, umírají další mladé ženy. Trochu protřelý divák má už stejně jako policie jasno, kdo je skutečným vrahem. Jenže tvůrci si nechali překvapení na konec. Solidní, byť ne zcela výtvarná kamera, standardně dobrá muzika - pokud někomu přijde, že klíčový hudební motiv již slyšel, pak si stačí poslechnout znělku k seriálu Tajuplný ostrov 1973, ke kterému složil hudbu rovněž G.Ferrio - téměř nulové gore, nahota jen v náznacích. Žlutější než film jsou však kalhoty Marty Clericové (Lorella De Luca). Nejzajímavější je práce forenzních kriminalistů a její srovnání s dnešními možnostmi. Průměr vylepšil závěr - 3,5*. ()
Rok 1971 byl jedním z nejplodnějších roků, co se týče giallo filmů. Je tomu samozřejmě, protože jen rok před ním měl premiéru fenomenální, kritiky ověnčený a divácky velmi úspěšný "Pták s křištálovým peřím". Duccio Tessari se na nové vlně snažil také svézt a příspívá svojí troškou do mlýna v podobě "Zakrváceného motýlka". Na giallo poměry přichází s velice zajímavým a originálním konceptem. Ten je postaven na tom, že vrah mladého děvčete je brzy po svém činu nejenže chycen, usvědčen ale také odsouzen do vězení. Jenže vražedné řádění pokračuje a policie tudíž nemá správného pachatele. Tvůrci filmu tak díky velice zajímavě vystavěnému příběhu hrají s diváky hru na kočku a myš. Nejenže jasný pachatel najednou není vrahem, ale také k dvěma dalším postavám ve filmu vedou určité indicie, které jsou divákovi postupně odhalovány a ukazují, že i ony by mohly být vrahem.....Režisér se tak jasně inspiruje od Argenta nejen zašmodrchanou pointou, ale i audio-vizuální stránkou. V té sází na hudební doprovod Gianniho Ferrioa (s podporou Čajkovského) a k tomu i na velice profesionální kameře, která si vybírá opravdu velice zajímavé záběry. Bohužel, Argento je jediný a nedostižný, mě se Tessariho vizuální stránka moc nelíbila. Působila na mě velice studeně a neosobně. Ale to ať posoudí každý sám. V celkovém hodnocení jsem na vážkách. Na konci filmu jsem měl chuť dát hodnocení 4* a to z důvodu perfektní pointy, která podtrhla už tak velice dobře postavený příběh. Po delším přemýšlení nad filmem a k přihlédnutí k tomu ostatnímu, co jsem už v rámci žánru viděl, ale musím dát jen 3*. V současné době nedokážu napsat co mě k tomu vede, ale je to tak. Snad možná takový stejný feeling, jenž jsem měl u slabších žánrových kousků (The Fifth Cord a Calling All Police Cars). ()
Dosti šedivý "dokument" o zajímavé práci tehdejších forenzních kriminalistů, nejpůsobivější v drobných a tichých detailech (scéna policejního vyšetřování na místě činu) ale giallo? Kdepak. Až pointa mírně zvedá laťku. ()
V první půlce spíše klasická detektivka a soudní drama, ve druhé se ale vše zamíchá. O vraždy tu moc nejde, škoda jen, že půlku všech postav jsem si i přes originální představovačku na začátku celý film nedokázal zapamatovat. Třicetiletá Ida Galli hraje matku sedmnáctileté dcery, trochu bizarní casting... ()
Filmom sú popretkávané policajné hypotézy, pekne sa to počúva a zaujímavo to vyznie. Veľmi pekný vizuál, doprevádzaný vynikajúcou hudbou. Je tu máličko vražd a sú vykonané mimo záber a tak neoslnili. Je tu také uvolnené mysteriózno, lebo údajného vraha zavreli, ale vraždy aj tak pokračujú. Tak film je hlavne o dohadoch a má viacero podozrivých. Film sa snažil zaujať, ale vyšiel z toho bezzubo, ničím nevyčnieva zo šedej clony priemerných giall. Lebo je predvídateľný, nevýrazný i tuctový, ale 3* si aj tak zaslúži. A aby som nezabudol, ďakujem Kangaxovy za titulky. ()
Musím říct, že film mě už od začátku dostal použitím Čajkovského hudby, která je prostě nádherná. Jedná se o jeho první klavírní koncert a myslím, že většina z vás zná už tu úvodní, dramatickou melodii. Italové, podobně jako Japonci, dokáží propojit nádhernou vážnou hudbu s děsivými scénami. Tohle je něco, co se rozhodně nedaří každému. Zde je to podpořeno i dobrým příběhem. ()
Dobré, aj keď trošku pomalé giallo/ súdna dráma. Miestami som sa, hlavne na súde, trošku strácal, ale nakoniec to vykrištalizovalo do solídného, zamotaného, ale jasného záveru. Dúfam. Vynikajúca hudba, krásne Taliansko, výborne natočené a nádherná Ida Galli, jedna z kráľovien giallo filmov tej doby, k tomu. Spokojnosť, hlavne pre pokročilých giallo fans. EDIT: Druhé pozretie a množstvo vecí sa vyjasnilo. Krásne natočený film s neskutočnou hudbou. Zatiaľ štyri hviezdy, ale s potenciálom na maximum. ()
První oběť je nalezena za jasného dne a vyšetřování začne ihned. V jednom z dalších záběrů vidíme v nějakém bytě dívat se matku na televizi. Přijde dcera, přepne na jiný kanál a v něm zrovna komentátorka ohlásí, že se stala vražda. A my přímo v televizi vidíme zavražděnou, jak tam ještě nepřikrytá uprostřed noci leží (ano už se setmělo) a okolo ní postává policejní inspektor se svým týmem a něco dumají. Celé to komentuje pro televizi reportér. A dcera pozná v mrtvé svou kamarádku. No to byl panečku začátek, že jsem měl chuť to vzdát asi po deseti minutách. Vcelku jednoduchý a čitelný příběh, žádných napínavých momentů jsem se nedočkal. ()
Film začína na giallo rozhodne netradične. Už v prvých minútach hrajúce sa deti nájdu mŕtvolu dievčaťa a polícia okamžite prichádza. Hneď sa rozbieha zložité a detailné vyšetrovanie ktoré vedie pomerne jednoznačne k jedinému podozrivému a ten je aj zatknutý a v polovici filmu už dokonca odsúdený. Hladký priebeh však naruší ďalšia nečakaná vražda, takmer rovnaká ako tá predchádzajúca... ale vrah je už dávno vtedy vo vezení... Tvorcovia šikovne používajú rôzne finty na zmätenie diváka, a ten aj keď je presvedčený že vo väzení sedí nevinný človek, neustále je zneisťovaný čudným správaním ostatných postáv vo filme. Záver je tak skutočne prekvapivý a pointa sa tvorcom určite vydarila. Trochu netradičné giallo, bez maskovaného zabijaka a s prvkami súdnej drámy je však nakrútené kvalitne, a napriek dlhému vyšetrovaniu sa divák nenudí. Filmu síce chýba istá dávka mysterióznosti, vrážd je veľmi málo a horor to určite nie je, ale fanúšikom gialla ho môžem určite kľudne doporučiť... Film, ktorý je len ľahko nadpriemerný, a zaslúži si asi skôr tri hviezdy však exceluje hudobnou stránkou (Gianni Ferria). Pre podobný typ filmu je hudba nesmierne dôležitá, a preto, že ústredný motív sa mi veľmi páčil tak hodnotím vyššie. ()
Trochu netypické giallo, zaměřující se hlavně na forenzní vyšetřování a následné soudní přelíčení. Z dnešního pohledu může vyšetřování vraždy před padesáti lety vypadat trošku naivně, ale díky tomu, že s filmaři spolupracovala policie a odborně radil skutečný forenzní tým, vše působí velmi autenticky a film funguje i jako zajímavá sonda do historie kriminalistiky. Po audiovizuální a umělecké stránce nemám co vytknout, klasická hudba se tu střídá s avantgardní a vše je krásně nasnímáno osobitou kamerou Carla Carliniho. Moc se mi líbilo i prostředí. Město Bergamo dobře znám, jeden čas jsem tam pracoval, takže jsem si užíval poznávání známých míst a panoramat. Bohužel, co filmu chybí, tak to je spád, akce a pořádné napětí, místy mě děj trošku nudil a připadalo mi to celé až moc ukecané. Natahovaný závěr mě pak už vyloženě nebavil a rozuzlení mi přišlo velice nepravděpodobné a spíš tak trochu na hlavu. ()
Tessari splnil, co jsem od něho očekával a dodal precizně zrežírovaný film. Zaujala mě první polovina, která se zabývá vyšetřováním, policejními teoriemi a soudním procesem. Teď budu za ignoranta, jenže si nemůžu pomoci, prostě nemám rád klasiku 19. století. Jak něco takového slyším propadám se do deprese. Ta melodramatičnost mi vůbec nesedí k tomuhle stylu. Na jiných místech se mi hudba docela líbila, jako třeba při honičce městskými uličkami. Modernější hudba padne giallu lépe. Ten zvrat mě moc neoslnil a spíš dodal nevyváženosti. Od té chvíle mě to přestalo bavit. Mimochodem mříže u soudu nebyly v Itálii zas tak nezvyklé a viděl jsem je i v dokumentech o italských procesech. ()
Netradičné giallo so silnými prvkami súdnej drámy. Už v prvých minútach sa hrajúce sa deti nájdu mŕtvolu dievčaťa a polícia okamžite prichádza. Nasleduje prekvapivo dlhé a detailné vyšetrovanie, ktoré ozvláštňuje hlavne nadpriemerne kvalitný hudobný motív od Gianniho Ferrioa spoločne s klasickou symfóniou Čajkovského. A práve tento hudobný motív v kombinácii s veľmi profesionálnou, často nápaditou kamerou a realistickým vykreslením súdneho procesu sú hlavnými tromfami tohto filmového dielka. Obľúbený herec režiséra Viscontiho Helmut Berger tu podáva svoj štandardný výkon, spolu s ďalšími slušnými hereckými postavami. Skutočne toho nie veľa čo vytknúť, pointa je správne zašmodrchaná, snáď okrem absencie akýchkoľvek "estetizujúcich" prvkov "alla" Fulci, Martino alebo Argento. Zabudnite teda na hutnú mysterióznu atmosféru a veľký počet krvavých vrážd. ()
Trochu překvapivě slabší giallo,ale koukatelné samozřejmě je.Jen tomu chybí ten tajemný háv kolem a postrádám zde větší propracovanost samotného příběhu. ()
Hezká kamera, výborná melancholická hudba a krásný barvy. Ale co z toho, když je to tak scénaristicky nedotažený a zmatený, atmosféru postrádající (snad až ke konci to je napínavý, ale pointa mě zklamala) a tak šíleně nelogický? ()
Já byl spokojený.Takový malinko jinačí struna na poli giallo.Vlastně žádná pořádná nohota,gore,ty typické kamerové nájezdy,ale jsou a hlavně jeden se skvěle povedl a samozřejmě skvělá hudba.Tady jsem si pošmáknul,protože tenhle styl už slyšel i ve franouzských dramatech,vlastně i těch italských.Vraha jsem tedy uhádnul,ale zde je to vlastně malinko sofistikovanější a jen dobře.Kriminální složka je vážně skvělá a ještě jako bonbónek krásná Ida Galli.Sice ke konci paradoxně už přichází menší napětí,který slupne závěrečný konec.Ze začátku sice nepochopíš ty řčení a proč jsou postavy napsány jak do telenovel kdo jak se jmenuje,ale jak říkám,je to styl,který spíše připomíná staré dobré kriminálky i ty seriálové.Je to malinko k nevíře,ale vlastně i zde je podmíněn film soudním dramatem,který jsem teďka měl v posledních třech případech. ()
Nenápadný, avšak o to lepší film so slušnou zápletkou a krásnym dejovým zvratom na konci. Veľmi pekné dobové ukážky forenzných kriminalistov, aj ukážka priebehu zo súdneho procesu v Taliansku. Ako giallo je to netradičné, ale divácky atraktívne natočené. ()