Skinamarink
Obsahy(1)
Dve deti sa zobudia uprostred noci a zistia, že je ich otec nezvestný a všetky okná a dvere v ich dome zmizli. Aby sa vyrovnali s touto zvláštnou situáciou, prinesú si do obývačky vankúše a prikrývky a spravia si pyžamovú párty. Púšťajú si staré videokazety s rozprávkami, aby vyplnili ticho domu a odvrátili tak pozornosť od desivej a nevysvetliteľnej situácie. Celý čas v nádeji, že ich nakoniec príde zachrániť niekto dospelý. Po chvíli je však jasné, že ich niečo sleduje. (figliar)
(více)Recenze (23)
Takový ty komentáře, když chce recenzent fakt setřít nějakej film, tak o něm napíše, že by byla větší zábava 100 minut koukat do zdi ... TAK TOHLE JE PŘESNĚ ONO. Echt hororovej experiment, který ale měl mít max půl hodiny. Originální a chytlavej námět, originální zpracování. Ale nemůžu uvěřit, že jsem to dokázal předčasně nevypnout. Funkčních pasáží se pár najde, ale většina z nich ve výsledku stejně funguje jen díky lacinýmu jump scaru. Pokud na neférový lekačky nadáváme v mainstreamu, nevidím důvod, proč tomu tleskat zde. Skinamarink si podle mne skutečně užijete jenom v případě, že sami sebe před projekcí dostatečně silně přesvědčíte, že si ho užijete, abyste pak mohli na TikToku svým followers tvrdit, že jste viděli nejstrašidelnější film ever a být zajímavej tím, že jste docenili divnej film. Ale co já vím, nejsem zástupce fucking generation Z, abych měl úzkosti a neklidy z každý píčoviny, takže možná jsou ty výkřiky, které jsem se teď nevěřícně o tomto filmu na sítích dočetl, myšleny upřímně. Každopádně jedna hvězdička za tvůrčí myšlení out of the box, a druhá za to, že se tvůrcům z něčeho takového patrně podaří vytřískat profit (zrovna dneska vyšla zpráva, že Skinamarink půjde nejen na VOD, ale i do kin!), což je svým způsobem geniální. ()
Musím priznať, že som počas sledovania niekedy pre istotu mierne znížili hlasitosť. Čakanie na to, „kedy to už príde“ (a či vôbec), nebolo vôbec príjemné. Postaviť na tom však celovečerný film je nezmysel. Namiesto toho je na obrazovke súhrn úplne náhodných záberov do tmy, ktoré sa buď končia malým prehĺbením strachu, alebo pocitov nudy. Vo väčšine prípadov ide, bohužiaľ, o druhý prípad. Aj preto mu udeľujeme iba dva body z desiatich. Ak by tvorcovia viac pracovali s príbehom a výrazne zrezali stopáž, nemuselo to dopadnúť vôbec zle. Film však v takejto podobe nemôže väčšinu ľudí zaujať. Spokojní s ním budú len diváci, ktorí sa naladia na stanovený formát a budú si 100 minút vychutnávať množstvo viac-menej (skôr menej) desivých záberov do tmy. __ Viac v recenzii. ()
Wtf was that?! A prečo je okolo toho taký humbug na TikToku? Nepochopím. Ale pokiaľ sa niekto chce pozerať na "film" (tie úvodzovky schválne, keďže toto sa mi ani nežiada nazvať filmom v pravom slova zmysle), kde 100 minút čumí do absolútnej tmy, na zrnitú obrazovku a statické obrazy, kde sa nič nedeje, iba občas pohne plachta, tak smelo do toho. No aj prvý Paranormal Activity bol oproti Skinamarink hotovým filmovým veľdielom, pretože sa jednalo o skutočný film s nejakým dejom, postavami a vývojom. Skinamarink nemá nič z toho, je to len sled neustále tých istých šumivých záberov do tmy. Ako 10-minútový kraťas by to možno bolo zaujímavé, no ako 100-minútový film priam neospravedlniteľné. CELKOVO: 0/10 ()
Nikdy by mi nenapadlo, že tento minimalistický zástupca slow cinema môže zaujať TikTok generáciu. Možno to s gen Z attention spanom v niečom nebude až tak márne. Tento nekonvenčný ambient oplýva pôsobivou nostalgickou atmosférou, zaujímavo narába s médiom - a to je asi tak všetko. Takmer nič sa v ňom neudeje a vydesiť taktiež veľmi nedokáže. Skrátiť to na 20 minút a mohol to byť aspoň priemer. Mrzí ma to, lebo mi prišlo, že som ideálna cieľovka, navyše som mal ako dieťa panickú hrôzu z tmy. Mystifikujúci BWP je o svetelný rok ďalej, tu sa divákovi neraz dostáva na jazyk myšlienka, že nás tvorca trollí, prípadne že ide o premyslený marketingový ťah za pár halierov. Niet sa v tom čoho chytiť. ()
Experimentální. To asi vystihuje vše. Mně se to trefilo do vkusu, tak nějak jsem po svým pochopil, co tím chtěl básník říct. Je to jak (ne)sledovat dětskou noční můru. Lehčí nadprůměr s hodně přivřenýma očima. 3*-4* a.ka 60% ()
nádherně natočený. originální. to jsou asi jediný dvě věci, který se mi na tomhle filmu líbili. samozřejmě na letteboxd jsou z toho úplně udělaný a nazývají snímek "mistrovským kouskem", ale jsem ráda, že na čsfd jsou lidi normálnější... wow, nečekala jsem, že tohle někdy napíšu. ()
Hororový experiment u kterého nechápu jeho stopáž. Stačilo by 20 minut a možná ani to ne. Místama to dovede vyvolat nepříjemný pocity, ale to hlavně v poslední třetině. Nejlepší scéna rozhodně ta ve které duch, neznámá entita nebo, co to mělo být, řekne klukovi aby se podíval pod postel. Rozhodně na filmu je nejlepší vždycky, když ta entita mluví a divák je v napětí, co se bude dít dál. Ale víc jak jednu hvězdu nedám, protože se tam nic neděje a i přesto, že budete film sledovat v zrychleným režimu (nechtěl jsem s tím po 10 minutách, kdy jsem to sledoval ztrácet čas), tak o nic nepřijdete. 2/10 ()
⚪Ak toto hromadne vystrašilo TikTok, tak film iba demonštruje to, kam spoločnosť mladých dospela.⚪Ale k veci. Film s nápadom. Veľmi, veľmi experimentálny, viac-menej by bolo vhodné spracovať ho ako krátkometrážny horor, čo by mu vo veľkom prospelo. Tento námet, resp. forma nemá potenciál utiahnuť celovečerný snímok ani náhodou.⚪Film nemá skoro žiadny dej, mieri a cieli hlavne na pocity a emócie diváka, snaží sa vyvolať tzv. strach z nepoznaného, čo je jeden zo základných strachov. Vyvoláva ho neurčitými, nezaostrenými zábermi na rôzne časti interiéru, pootvorené dvere skrine, škáry v stene atď. a dopĺňa ich ambientnými zvukmi či šepkaním, čo má evokovať aj z reality známy strach, že pod posteľou niečo je, že kopa oblečenia na stoličke pri pohľade v noci je bubulák a podobne. Či tento zámer aj vyvolá je otázne, už po desiatich minútach má totiž divák dosť, resp. vie, čo čakať, chápe, čo tvorca zamýšľal, ale dôsledok sa nedostaví.⚪Najlepšie pôsobí scéna ,,Go to sleep," ktorá je prevedená absolútne jednoducho, no o to efektívnejšie. Úprimne by som si ju ale ani nevšimla, ak by som si na Youtube nevyhľadala kompiláciu strašidelných momentov z filmu, pretože to bolo potrebné. Dopozerať ho je prakticky nemožné.⚪Dielo, ktoré ťaží z novodobej renesancie creepypást, fenoménu tzv. backrooms či fenoménu editovania strašidelných videí v štýle vhs kaziet.⚪ ()
Když si to pustíte v noci na sluchátkách s vypnutými světli, tak se opravdu poděláte strachy. Skinamarink je film, který zapadl do současného zeitgeistu internetových horrorů. Je zde jasná inspirace liminálními prostory, creepypastami, backrooms, Lo-Fi a analog horrorem jako Mandela Catalogue. Nakonec i samotná neurčitost a teoretizování, co se vlastně děje, jsou ke prospěchu filmu. Kevin a Keylee jsou dva sourozenci z rozvedené rodiny, kteří se probudí uprostřed noci, jen aby zjistili, že chybí všechna okna a dveře. A žádní dospělí v dosahu. Film působí, že vnitřní izolovaný svět má svoje pravidla, i když jsou pro diváka naprosto neznámá. Je to jen simple metafora na rozvod a násilné rodiče, kteří ovládají váš život? Kdo ví. Rozhodně film působí jako one hit wonder jehož úspěch ani samotní tvůrci nedokážou napodopit. Pokud chcete více podobného mohu doporučit Haze od Tsukamota nebo Chilejský The Wolf House. Jsme v době, kdy internetové strašidelné storky dokáží ovlivnit filmový průmysl. "What a time to be alive". ()
| IFC Midnight | Ako experiment je to solídne, ale nič viac. Udalosť ako Blair Witch to nie je, to len deti z Tik Toku sa boja trocha viac. Hehe. Ale nie, je to sympatický pokus o niečo iné - oceniť nápad tu je na mieste, ale nemôžem povedať, že som sa bavil. Sledujeme rohy stien, schody a telku po celých 100 minút, občas sa ozve nejaký hnusý hlas a to je tak všetko. Po čase som sa začínal nudiť, tak ma iba budili jumpscary. Asi 2-3 scény sú veľmi super a posledná scéna je priam desivá, ale zvyšok je len vata. Viac TU. | Hodnotenie: 5/10 | ()
Připomnělo mi to ten taky chválenej horor The Outwaters, kterej sem si pustil. Sice sem ho dokoukal, ale byla to sračka nejvyšší úrovně. A todle je to samý. Ani sem to nedokoukal. Sek se mi v 59. minutě obraz, a tak sem děkoval, že mi to zablblo a že už na to nemusim bejt nucenej koukat. Tam se nic neděje. A ještě na to nic musíte koukat z nějakýho debilního úhlu, kde vidíte na půlku lustru. Třeba. Anebo na zásuvku ve zdi. Anebo na televizi, kde dávaj nějakou pohádku. Anebo na roh dveří či chodby. A ta chodba je zpoloviny temná. Přece ste si nemysleli, že vás nechaj koukat na chodbu plně osvícenou – dyť je to horor, proboha! Odpad. Naprostej. ()
Na tento film jsem přišel díky sociálním sítím, kde jej velmi chválí jako horor roku, jako jeden z nejstrašidelnějších filmů. Stál jen pár tisícovek a za pár týdnu v amerických kinech vydělal stovky tisíc. No nevím, nejstrašidelnější na tomto filmu bylo, kdy jsem zřejmě zachrápal a vypadl mi z ruky ovladač na dřevěnou podlahu, to jsem se fakt lekl. Záběry, které vidíte v traileru jsou stejné po celou dobu filmu... no a neusni pak :) Všiml jsem si, že hlavní roli ve filmu měla stavebnice Lega... asi sponzor. Bohužel toto veledílo, které jsem asi nepochopil, tak jsem nebyl schopen dokoukat a od poloviny jen přeskakoval, tudíž musím hodnotit odpadem. ()
Po 14 minutach mi zacala padat hlava, tak jsem zacal pretacet dopredu. Jak tohle nekdo muze povazovat za horror 2023 (viz ruzny zebricky) jde mimo moje chapani. A to jsem typ kterej v horrorech nepotrebuje ani krev ani bubaky. Nejradsi mam jenom naznaky a plizivou ponurou atmosferu. Ale tohle je zase opacnej extrem. ()
Liminal spaces: the movie. _____ Tohle je film dost na hraně co se týče koukatelnosti, je nutný mu jít hodně naproti a přistoupit na jeho hru. Mně se zrovna nějak výborně trefil do nálady a těch pět hvězdiček u mě přecejen zaskóroval, i když zdejší nízké hodnocení taky celkem chápu. _____ Super kamera, kompozičně a barevně stylizovaná, funguje to přes jakousi nostalgii a takový ten snový pocit, když je vám pět a bojíte se v noci siluety kabátu hozeného přes židli. Je tam pár lekaček, které jsou v kontextu celého filmu možná trochu laciné, ale zároveň na mě zafungovaly, protože po hodině "ničeho" jsem je fakt nečekal. ____ Rozhodně to není horor, na který se chcete koukat s přáteli a řvát u děsivých scén. Je nutné být o samotě v dlouhých záběrech, až vaše mysl začne z nudy hledat příšery v zrnící tmě. ()
Skinamarink je zdlouhavý experimentální horror s báječným námětem, který ne každý bude mít trpělivost dokoukat. Pomalé scény se střídají za sebou a nechává diváka přemýšlet, jestli mu snímek neukazuje v záběru nějakého bubáka, který se schovává v temnotě. Vizuálně bych to přirovnal k analogovému horroru, který byl nedávno populární na sociálních sítích, a to se mi na něm velice líbí. K tomu báječný zvuk, který tvoří překrásnou tajemnou atmosféru. Po prvním cheap jumpscaru jsem byl tak posranej, že jsem po zbytek filmu měl nastražené uši a čekal jsem, že každou chvíli na mě vyskočí bubák a zbaští mě. Ohledně názorů, že film je protáhlý vůbec nesouhlasím všechno mi, přišlo tak akorát. Člověka to nastaví na atmosféru a postupem času je víc nervní a neví, co čekat. (No alespoň to u mě tak bylo) Za mě opravdu povedený horror. ()
Bez príbehu, bez pointy, farebný obraz so zvukom, tmavá scéna bez zvuku, to isté so zvukom, vŕzgajúce dvere, kroky, silueta dieťaťa... tma, zapnutý televízor, dvere. Nemá zmysel pokračovať a nemá zmysel sledovať toto filmové dielo, ktoré asi naozaj chce desiť diváka lenže nič tu nefunguje. ()
Dpc co tohle je? Ok, experimentální! Ve většině případů si je užívám! Tohle je neskutečný mučení. Chválím vizuál a nápad, ale do pí*i natočit random záběry dveří, postelí, záclon, rozházenýho lega a podobných věcí, zkombinovat to se záběry na tmu je fakt na palici. A natáhnout to na skoro 2 hodiny je na psychiatra nebo jeho výměnu. Nevím kdo byl z tohoto díla odvařenej, ale já to rozhodně nebyl a nebudu. Zlatý begotten! Tohle fakt nevyšlo. Jedna ušmudląná hvězda za nápad. ()
Pro publikum, které je buď na onen formát nepřipravené, či prostě jen líné myslet, je film bohužel (pochopitelně) zklamáním. Určitý nadhled, trpělivost a zbavení se očekávání tupé hororové vyvražďovačky je ovšem pro úspěch tohoto filmu vyloženě požadavkem. Moje doporučení? Pusťte si to o samotě, vypněte světla a hluboce se nadechněte. Nespěchejte na nic a nechte se unést. I před zhlédnutím jsem četl o problémech se zdlouhavostí, které jsem osobně vůbec nevnímal. Sice mi k dokonalosti něco málo chybělo, ale takový zážitek se nezapomíná. Je toho emočně až moc, přestože není vidět skoro nic. Experiment nedopadl vůbec zle. ()
Znáte ten pocit, když jste jako děti koukali do tmy s pocitem, že tam je nějaká silueta, NĚCO, a raději jste si posvítili, abyste se si byli opravdu jistí, že to není nic nebezpečného? Tak přesně takový je tento film... až na to, že zde nikdo neposvítí, a jste tedy nuceni být pod neustálým náporem úzkosti, jestli se náhodou něco neobjeví. Takový primal strach jsem naposledy cítil u Hereditary. Nicméně, šlo to prostříhat, sám bych preferoval více "nejistých objektů v záběru". ()
HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č.2 - KANADA - Kyle Edward Ball mohl být průkopníkem v převedení internetových hororových trendů na plátno, jenže na tom naopak ztroskotal, i když se snažil sebevíc. Je mi fuk, že se to stalo trendem na TikToku a nejeden zahraniční influencer z toho prý dělal nejděsivější horor ever, TikTok nemám a ani mít nebudu a na tohle jsem narazil taky úplnou náhodou, byť přes YouTube. Mě především nalákalo, že se má jednat o experimentální horor kombinující backrooms, arg, liminální prostory, uncanny valley a hlavně analog horory, které jsem si před časem vyloženě oblíbil. To mě nalákalo především a nehledě na hodnocení jsem se na to rozhodl podívat. A věřte mi, že jsem pro tohle cílovka. Jenže výsledek mě docela zklamal. Kdyby to Ball pořádně prostříhal, nechal jen "best of" scény a celé to mělo 20-25 minut, mohlo to aspoň mít něco do sebe. Jenže takhle to trvá hodinu čtyřicet a ta je vyplněná neustálými záběry na tmavé rohy místností, otevřené dveře v pokoji vedoucí do tmy, různé úhly dlouhé chodby a pohádky přehrávané z kazety a do toho občas zazní nějaký zvuk a nebo do toho jedna z postav šeptá či strašně zařve. Jasně, tohle k tomu všemu patří, jenže tady těm záběrům chybí druhý plán či něco navíc a dost brzo se okoukají. A o to horší je, že ani tak nejsou tak znepokojivé a atmosférické jak by chtěly být, takže to většinu času byla nuda i pro mě. Největší problém ale vidím v tom, že Skinamarink horor nevytváří skrze temnou atmosféru a strach z něčeho naprosto neznámého a tajemného, ale především skrze lekačky a klišé found footage hororů. Lekačky jsou sice solidní a dvakrát jsem se fakt lekl, ale to děsivé stojí především na nich a scénách, kde se s baterkou leze do sklepa nebo kouká pod postel. Přitom analog horory nepotřebují vyloženě lekat, ani se v nich nemusí řvát, stačí jen vědět, co, kdy a jak ukázat. Zatímco tady je scéna s dětským telefonem, který se pak podívá do kamery, doprovázená strašným řevem, v Gemini Home Entertainment (taky analog horor) je podobná scéna s monstrem sedícím v křesle, které dlouhou dobu vypadá jako divná hnusná loutka, ale pak se také podívá do kamery, nezazní do toho ani žádný zvuk a je to mnohem znepokojivější. Když už se v analog hororu objeví lekačka, je vždycky navíc, jako dochucení toho všeho, zatímco tady je to přesně naopak. Skinamarink se tak od analog hororů, arg apod. vzdálil spíš kamsi k pokusům o originální found footage. Má to funkční scény, některé jsou samy o sobě skvělé a popravdě mi ani nevadí, že se ani nedá říct, o co tam vlastně šlo - experimentální horory jsou často pocitové, takže je opravdu jedno, jestli to celé byla noční můra mladšího syna, který vnitřně prožívá (a zároveň nechápe) rozvod svých rodičů, nebo jen další horor, ve kterém monstrum někoho terorizuje a nic se nevysvětlí. Jenže to není silné, ani pořádně děsivé, celková atmosféra je slabá a selhává to v mnoha aspektech, kde to mělo být silné. Jak jsem psal, prostříhat to na 20 minut a bylo by to super. Tohle je ale zbytečně dlouhé a i když bych to rád nadhodnotil, nemůžu už z toho důvodu, že jiné, starší podobné projekty, které vznikaly naprosto na koleně a často si je dělal jen jeden člověk sám, fungují mnohem líp, než tahle "áčková" verze. Každopádně jestli tohle děsí moji generaci na TikToku, tak bych jim doporučil, aby si našli nějaká arg a projekty, ze kterých styl Skinamarinku chce vycházet, protože to jsou nesrovnatelné rozdíly. Jo, a stará pohádka z vhs sice je děsivější než pohádka z devadesátek, kterou by v té době děcka sledovala pravděpodobněji, ale důvěryhodnost všeho to krapet podkopává. Lepší 2* () (méně) (více)