Reklama

Reklama

Vyhoření aneb Role práce v našem životě

  • Velká Británie Burnout: The Truth about Work
Velká Británie, 2021, 52 min

Režie:

Adrian Tanner

Obsahy(1)

Jen málokdo na smrtelné posteli řekne: „Kéž bych trávil více času v práci“... V každém věku lidských dějin panovaly hloupé představy o tom, co je a není práce. V našem věku je všechno ještě složitější. Digitálními technologiemi posilujeme automatizované zkreslení pohledu extrahované z industrialismu. Jen tentokrát k tomu užíváme digitální steroidy. Jedna z neobvyklých věcí, která vyplynula z pandemie koronaviru, nám ukázala, jak náš pracovní život vlastně neobohacuje naše životy. Naopak brání tomu, jakými lidmi bychom chtěli být. Právě teď jsme v situaci, kdy se nám hroutí klima, máme automatizaci a stárnoucí populaci. Jsme nuceni přehodnotit celý náš systém hodnot. Sto padesát let mají ekonomové vizi o tom, jak se jednou staneme natolik produktivními, že budeme pracovat jen deset až patnáct hodin týdně, abychom si mohli pořídit věci potřebné ke spokojenému životu. Ta vize se jim asi nikdy nesplní. (Česká televize)

(více)

Recenze (4)

bobstock 

všechny recenze uživatele

Těžký chodit do práce, kde vás dokáže zaměstnavatel uškvařit potřebou vašeho životního času. Je to bohužel společenská norma, ve které byste měl žít, protože musíte platit účty. A nebo to jde bez práce na simulované invalidce a brát sociální dávky. Jsme humánní a chcípnout na ulici narozdíl od jiných států vás Česká republika i v hlubokém schodku nenechá. Toho by si měli vážit hlavně ukřičení dezoláti z Václaváku v čele s Rajchlem a Vrábelem. K dokumentu je přesně popisující od minulosti k současnosti v šíleném shonu pracovní a nákupní horečky. Bohužel s tím nikdo nic nenadělá minimálně na dalších 50 let. Pro planetu to znamená nemoc z lidí na další tisíciletí dokud se nevymění další druh, zatím k tomu uháníme rychlostí blesku. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Celkem zdarily popis kapitalisticke spolecnosti. "Ucelem automatizave neni poskytnout nam vice volneho casu, ale vetsi zisky spolecnosti". Na smrtelne posteli opravdu jen malokdo  rekne "Kez bych stravil vice dni v praci". Vetsinou lide uvadeji,ze moc pracovali a take lituji preruseni kontaktu s nekym v minulosti". Nejmladsi generace jiz netouzi vlastnit veci.V dokumentu se zmini o nove chorobe od konce 19. stoleti neurastenii z nervoveho vycerpani a jeji bizarni lecba. Slovo stres se objevilo az za Raegana a Thatcherove, kteri predznamenali moderni kapitalistickou dobu. S myslenkou cim jste rychlejsi, tim vydelate vuc penez do kolobehu prace-spotreba. ()

Reklama

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Celé to téma má mnoho aspektů. Například jsem už shlédl řadu reportáží a četl několik článků o tom, jak se blížíme kvapně k situaci, kdy mnoho profesí zanikne. Jenže otázkou i do budoucna je, co vlastně budeme dělat, když práce nebude to hlavní? A dál. Co s lidmi, jejichž profese zaniknou? Stále se řeší to, že není dost zaměstnanců, protože populace stárne a nová se rodí jen málo, ale co s lidmi na trhu, až jih hodně přibude? Postará se o ně stát? A kde na to vezme, když už teď se finančně stará o přibývající seniory jen s obtížemi a i těch přibývá. Na jednu stranu chceme být v budoucnu vyspělejší, na druhou nemáme dost nápadů, co s tím až se to stane. Ovšem pravdou je, že už nyní v řadě odvětví není dostatečné množství lidí a tak tráví někteří v práci i 60 a více a více hodin. Lidi jsou pak unavenější, podrážděnější ve své profesi a to vše se odráží na celkové náladě populace. Co s tím? Toť otázka. Dokument to nevyřešil, spíše jen shrnul současné poznatky. Pravda je, že stále více lidí vyhledává psychology a zažívá pocit vyhoření. A také víc bohatneme. Ale kam to dál poroste? Bude jednou brát uklízečka 150 tisíc a manažeři miliony? A je to vůbec únosné? ()

Galerie (7)

Reklama

Reklama