Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi

O tomhle díle člověk nejvíc pochopí až z rozborů a postřehů ostatních lidí. Moc rád bych o tomhle debatoval s dalšími lidmi z filmového oboru. Hamlet je snad jediná z Shakespearových her, co se mi líbila, takže mě už jen námět R&G logicky zaujal. Přesto mi trvalo nějaké čtyři roky, či dokonce pět let, než jsem se k tomuto filmu dostal a zhlédnul ho. Taková doba. Jako mrknutí oka. A co se mezitím vše událo. Slovní přestřelky mezi Rosencrantzem a Guildensternem (nebo Guildensternem a Rosencrantzem?) jsou místy opravdu zábavné(!), až se člověk u těch narážek a humoru někdy zarazí, že se něco v takovémto 'těžce filozofujícím' díle vůbec objeví - nádherně to však odlehčuje tragikomičnost celé situace. Nenucené a upřímné. Považuju za mistrovství v herectví zapamatovat si takhle bleskové a k tomu ještě tak rozsáhlé dialogy. O tvorbě Toma Stopparda toho víc nevím, krom toho, že jde o českoho rodáka, co psal v zahraničí divadelní hry a scénáře k filmům. Jeho jediný režijní počin je ale rozhodně hoden vší pozornosti. Unikát. Ale ještě do něj plně nevidím. Takže možná později, při opětovné projekci. (24.05.2012)

Tom Stoppard je naratolog; specifický a málem vyhynulý druh uvědomělého vypravěče. Není to však běžný naratolog, protože natáčí a píše tak bezstarostně zábavnou formou, že neustále riskuje, že učiní z naratologie něco, co přináší potěšení. Jeho přístup, nedbající na typickou, od světa odloučenou atmosféru elitářského myšlení, je frenetický a plný napětí. Bere naratologii za límec a nutí ji ke konfrontaci s každodenním životem. Pročež tento jeho vskutku revoluční projekt s nechtěně cimrmanovskými rysy nejenže bezvýhradně obšťastní fanoušky meta-meta-filmů (jeden příklad za všechny: část dramatu sehraná kejklíři a zbytek Hamletem samotným odlišuje fikční vyprávění od běžného vyprávěcího aktu), největší měrou se tu nažďouchne Gerard Genette. Co nažďouchne... bude žrát jak nedovřenej! (18.09.2009)

Ty dva se nějak ocitli a od té chvíle se snaží hrát svou roli. Nevědí proč, nevědí jak. Sice tomu, co se děje, vůbec nerozumí ( já také ne ), ale snaží se splnit úkol. Dvě vsazené postavy do Hamleta, které popisují Hamleta z jiného pohledu. Výborné slovní hříčky mezi Timem Rothem a slaboduchým Gary Oldmanem. Velice vtipné vsuvky, když Oldman během filmu jen tak skoro na něco přijde i když k tomu v historii vynálezů/zákonů není předurčen ( těleso ponořené do kapaliny, Newtonův zákon, letadlo ... ). Bohužel film je dosti chaotický a délka filmu je až moc na takovou myšlenku, přesto zajímavý počin plný otázek. (01.08.2010)

Naprosto brilantní. Stoppard vystavěl geniální film (resp. divadelní hru) a tom co se odehrává za scénou. Syžet "Hamleta" je doplněn fabulí "Rosencrantze a Guildensterna", kteří jsou ale v čase (přesun do Ernslinu a na loď), prostoru (jejich neustálé "chození v kruzích" , které je udržuje těsně za scénou, tedy za prostorem kde se odehrává "Hamlet") i ve vlastních replikách syžetem vlečeni. Konfrontace s bezejmenným Hercem, jímž předkládaná pravidla, jejichž důsledkem je i jejich smrt odmítají přijmout, a jen v náznacích se pak vyjevuje stín autora, nebo snad jeho absence a pouhá fatálnost textu, který "je takto napsán", bez odkazu k autorovi a tak i bez možnosti odvolání. Střetávání Herce ("jediný předpoklad naší existence /je/, aby se na nás někdo díval") s postavami, neustálá stylizace prostředí do jeviště, hra ve hře hře - Rosencrantz & Guildenstern Are Dead je bravurní dekonstrukce dramatické formy podaná nesmírně zábavným způsobem; dialogy jsou o to úchvátnější, že Stoppard kombinuje shaespearovskou angličtinu v "Hamletovi" se současnou v "Rosencrantzovi a Guildensternernovi". "Člověk, který mluví rozumně sám k sobě, není o nic šílenější než člověk, který vykládá nesmysly jiným." (06.11.2007)

Originálna variácia Hamleta. Koncept, dialógy ( tenis je parádny) aj herci sú neprekvapivo úplne super. Strašná škoda, že Stoppard je slabučký filmový režisér. Keby to robil niekto skúsenejší a filmovejší ( Branagh napríklad) mohla to byť rovnaká pecka ako Shakespeare in Love. Ale aj tak stále veľmi dobré (02.04.2015)