Obsahy(1)
Kanadský dokument představuje názory profesora lingvistiky na MIT a vlivného intelektuála Noama Chomského na roli médií v demokratických zemích, zejména pak v USA. Chomsky ve filmu, složeném zejména ze sestříhaných záběrů z jeho přednášek, rozhovorů a debat, argumentuje, že masová média ve Spojených státech prosazují agendu vládnoucích politických a podnikatelských elit, místo objektivního informování. (Slaboproud)
(více)Recenze (7)
Pre tých, ktorým meno Noam Chomsky nehovorí nič alebo len veľmi málo, poskytuje tento dokument dostatok priestoru na jeho často veľmi dlhé, no s elegantnosťou lingvistu(je to druhá oblasť v ktorej je známy svojimi revolučnými prácami) i nezasvetenému divákovi prístupný materiál, mapujúci jeho názory a tézy týkajúce sa zahraničnej politiky USA, systému fungovania médii, kritiky reprezentatívnej demokracie, nadnárodných korporácii ako i predstavy o jeho alternatíve ku kapitalizmu(Anarcho-syndikalizmus) atď. Netreba sa lakať pri pohľade na skoro 3 hodinovú stopáž. Nejde o nijakú suchú vizualizáciu jeho prednášky ale o pútavé rozprávanie zloženého z obrovského množstva konferencií, debát, prednášok, rozhovorov i doplnkového materiálu. Nevyhne sa kontroverzným témam akou bola jeho podpora jednému francúzskemu akademikovi popierajúceho Holokaust, ktorá vyvolala veľkú kritiku a pohoršenie vo svete. To čo sa vo svete dnešného manipulatívneho politického dokumentu nenosí(poskytnutie priestoru pre opačnú stranu konfliktu) sa tu aj keď v obmedzenej miere ale predsa darí. A jeho slovami nikto nemá právo nárokovať si právo na 100%ntnú pravdu, jeho poslaním je ale vytvárať možné alternatívy, z ktorých si ľudia, za podmienky oslobodenia z okov indoktrinácie, vnútenej pasivity a fragmentovanosti spoločnosti, vyberajú a zároveň podrobujú vlastnej systematickej kritike. V tomto zmysle tvorí práve tento druh dokumentu vhodnú alternatívu k jednofarebnému mainstreamovému prúdu informácii, a umožňuje tak fungovanie samotného diskurzu. Preto by každý divák mal pristupovať k takejto možnosti s otvorenou mysľou a bez zbytočných obštruktívnych a všeobecne zaužívaných symbolických, historických a významových predsudkov. ()
Pěkný vzdělávací dokument s legendou lingvistiky. ()
Perfektný dokument, až ma prekvapuje, že už tak dávno niekto bojoval s týmito vecami ako manipulácia v médiách, v politike. Chomsky je pre mňa génius v mnohých veciach, aj keď ohľadom pohľadu na kresťanstvo s ním nie až tak veľmi súhlasím, no on vie proste mnoho vecí správne zanalyzovať, on nie je žiadny konšpirátor, no jeho prácu pošpiňujú a stále na neho útočia a tak sa musí stále brániť, obdivujem jeho výdrž, no aspoň sa vie na rozdiel od mlčiacej väčšiny pozrieť do zrkadla. Ono je to dokument o jeho pohľadoch na veci a musím povedať, že ma dosť presvedčili. On sa vzdal mnohých vecí, dokonca ako žid nabral odvahu a dokázal sa postaviť na obranu Palestínčanom, ktorým bolo poškodené. Komentár užívateľa Slaboproud je zvrátený, lebo je vrchol hyenizmu rozkladať počet mŕtvych na počet článkov, niečo podobné tam naznačil samotný Chomsky. Ide o to, že sa zvýrazňujú chyby takzvaných "nepriateľov", vyrábajú sa nepriatelia a zločiny jemu domácich USA sa dosť zamlčujú, pritom asi nenájdete krajinu, ktorá by v histórii viedla viac vojen, či ich nevyvolala vo svete, ak by ste našli, tak USA sú rozhodne tou, ktorá v priemere na počet rokov ich existencie viedli určite najviac. Taktiež veľmi odvracajú pozornosť. Od Chomského mi je sympatické, že hľadá alternatívy ku kapitalizmu, že to nie len kritik, ale niečo skutočne robí, bohužiaľ ten záver je výstižný a dokazuje to aj to, že sa akoby nič nezmenilo v tom, čo sa deje vo svete. Ľudia radi kritizujú ľudí, ktorí chcú zmenu, intelektuálov, no sami často nerobia nič, ba skôr sa dávajú do služieb organizácií s jednoduchými a zvrátenými myšlienkami. Výborný dokument. ()
Já nevím no.. Na jednu stranu je Chomsky sympatický v tom, že se snaží nesklouzávat do vod chytlavých konspiračních teorií, na druhou stranu je gró tohodle sáhodlouhého dokumentu dnes už banalita. Možná, že v roce 92 musel být člověk intelektuál aby to viděl, ale dnes skrz lupu internetu už i malé dítě vnímá, že práce s informací je věc ošemetná a že média informace (pravdu, polopravdu, deziformace, lži..) dávkují podle toho kdo je platí... Ano, je možný, že je to dnes všeobecně známá banalita právě díky Chomskemu který to vytáhl do povědomí veřejnosti, ale to nejsem schopen vyhodnotit. ()
V tomto dokumentu se nedozvíme nic vyloženě šokujícího. Hovoří se zde především o manipulaci lidí pomocí médií ve prospěch státu nebo nadnárodních organizací. To, že se něco takového děje ve větší či menší míře, většina myslících lidí ví nebo alespoň tuší. Přesto potěší tyto názory slyšet systematicky ucelené od intelektuální autority, jakou Noam Chomsky bezesporu je. ()
Chomsky se dá shrnout krátce a jasně- "USA by se měly denacifikovat" Doporučuju poslední výbor Chomského esejů- "Noam Chomsky Disident západu" Může být země, kde se u moci střídají pouze dvě strany ( demokratická a republikánská) demokratická ? Už se těším na vysílání v české televizi. Do češtiny by to mohl nadabovat třeba Daniel Stach, který v hydeparku na Chomského útočil, protože Chomsky si dovolil neodpustitelné- kritiku svaté zaslíbené země- USA. ()
Noam Chomsky je podle mě "arguably the most overrated intellectual", a upřímně už to, že ho některá významná média a organizace zvolí za "world's top public intellectual", považuju za důkaz, že se ve Spojených státech jeho, resp. od mainstreamu odlišným, názorům dostává dost podstatného prostoru. Ale budiž, to až tak moc o dokumentu nevypovídá. Nebudu hodnotit ani základní tezi, že americká média prezentují jen názor establishmentu - názor establishmentu v tehdejší USA totiž bylo cokoliv od levicové liberálního senátora z Massachusetts, až po segregacionistického politika z jižanských států, a takový Forbes prezentuje názory diametrálně odlišné od The New York Times. Ale jen uvedu příklad, jak dokument nakládá s konkrétními argumenty. Asi nejkonkrétnější analýzu údajné manipulace předkládá film a Chomsky na příkladu porovnání genocidy Východního Timoru a Kambodži. Podle mě je rozumný předpokládat, že zmínky v médiích ve dvou podobně odlehlých zemích budou korelovat s počtem obětí, podobně jako s počtem obětí koreluje počet článků v českých médiích o otravě methanolu. Film uvádí, že The New York Times o Východním Timoru v letech 1975-1979 napsaly 70 palců článků, o Kambodže ve stejné době 1175 palců, přitom film ukazuje článek o dobytí Kambodži Vietnamskou armádou - ke srovnatelné události ve Východním Timoru nedošlo. Podle vyšetřování komise po nezávislosti Východního Timoru během 24 let zahynulo kvůli okupaci okolo 100 000 lidí, z toho okolo 20 000 bylo přímo zavražděno. Dejme tomu, že všechny oběti pochází z prvních 4 let. Kvůli vládě Rudých Khmérů zemřely asi 2 miliony lidí, z toho nejméně polovina byla přímo popravená. Takže nakonec na "jeden palec" článku o obětech z Východního Timoru připadá asi 1400 obětí, a asi 250 přímo zavražděných. V případě Kambodži je to asi okolo 1700 obětí na palec článku, a asi 850 zavražděných. Takže nakonec zdaleka neplatí, že se východotimorské genocidě v Timesech věnovala příliš malá pozornost. Podobně dokument nakládá s mnoha jinými údaji (např. o koncentraci vlastnictví médií nebo o hostech pořadu Nightlife) - "institucionální analýza", o které Chomsky mluví k jiné situaci, by přitom objasnila, že na těch datech není nic podezřelého. Kromě toho jsem do značné míry souhlasil s argumentací Karla Meyera za New York Times, na kterou neměl Chomsky odpověď, tj. že realita fungování médií je často na úkor kvality informování. ()