The Rapture
Nanebovzatie
Režie:
Michael TolkinScénář:
Michael TolkinKamera:
Bojan BazelliHudba:
Thomas NewmanHrají:
Mimi Rogers, Patrick Bauchau, David Duchovny, Josh Hutchinson, Patrick Dollaghan, James Le Gros, Will Patton, DeVaughn Nixon, Bojan Bazelli (více)Obsahy(1)
Příběh dívky, žijící v Los Angeles. Má velmi nudnou práci a po nocích s partnerem bezcílně bloumají po barech. Postupem času začíná věřit, že vše je jen jakási konspirace a rozhodne se od základů změnit svůj život a stát se znovuzrozeným křesťanem. (Peta_N)
Videa (1)
Recenze (28)
Tenhle flick jsem viděl už v době když se objevil "na plátně" a pamatuju že jsem nevěděl co si o něm mám myslet. Mimi se v tý době pyšnila největšíma a nejhezčíma kozama v houlyvůdu a tohle k ní nějak nešlo. Tak jsem se rozhod ho zkouknout znovu ted´, po tom co jsem si přečetl recenze od kojot.name a hygienik. A taky na imdb.com od mombasa.pete, kterej to dobře doplňuje: "The very final scene where the two remaining characters, Will Patton and Mimi Rogers are in Heaven, shows that in the end even though the world has ended and the coming of the Apocalypse has passed, and the Second Reign of Heaven has come, that in the end, the Mimi Rogers character finally realizes that in spite of her previous choices, that she decides human free will and the right to question, to choose (i.e. free speech) must be paramount, EVEN if this means she is condemned to purgatory forever. So she chooses NOT to embrace God, this is why Will Patton suddenly vanishes, he chooses to and goes to Heaven, but she allows her earlier doubts, about how God can allow evil and suffering, to prevent her from accepting God as the Saviour. She accepts He exists, but will not follow Him. So THIS is the film's ultimate message: that human freewill may triumph even against the strongest powers." Takže v kostce - Bůh je v podstatě taky pěknej xindl a když se to vezme kolem a kolem, tak to není ani tak milující Otec, ale spíš takovej stalinist...jakpak taky ne, když ho člověk stvořil k obrazu svému...bůra za téma a za poslední scénu. Zůstat sama FOREVER na pustým vymrzlým bramborovým poli - na to musí mít koule i ženská. ()
Ač věnuji filmu jen dvě hvězdičky, musím říci, že na mě film velice zapůsobil. Dávám dvě hvězdičky, protože to není film pro normálního diváka nebo pro širokou veřejnost. Téma a český název jsou příčinou toho, že tento film u nás nebyl přijat. Extáze je něco jiného než film ukazuje. Distributoři se opět zmýlili. Co se týče tématu, je důležité, zda film sleduje věřící či nevěřící. Pohled věřícího asi dobře hodnotí kolega kojot.name. Já patřím mezi vědce, nevěřící a největší zázrak v životě považuju splynutí dvou buněk, které vede k novému životu. Film je podmanivý až magický, a opravdu je založen na hereckém projevu Mimi Rogers. Ona hraje velice dobře a je to zásluha její a režiséra, že se jim podařilo ukázat a zmapovat její vnitřní boj a změnu. Scénář filmu mohl být lepší, stejně tak i konec filmu. Nakonec vlastně nevíte, co byla hlavní myšlenka. Jak film plyne, mění se hlavní hrdinka a myšlenka filmu: hříšný nudný život, vyrovnaný život s vírou, destruktivní fanatismus končící tragicky. Ano víra pomáhá, ale může být i nebezpečná. Je to správná myšlenka, kterou si máme z toho filmu vzít? Podáno tedy velice zvláštně. ()
Tento film jsem viděla už velmi dávno. Je jeden z dvou, na které stále vzpomínám a nemám možnost se k nim již dostat. Druhým je Nahé tango. Ač je to už přes dvacet let, dojem z filmu ještě nevyprchal. Protože je zde dost negativních komentářů, musím napsat, proč na mě tak silně zapůsobil. SPOILER !!! Dva mladí lidé, žijící destruktivním způsobem, pomalu rezignující a pohlcení apatii. Žena se hladově chytá naděje, když zaslechne cosi tuším o modré perle, ale to nevím jestli je správně. Dostane se ke zdroji,uvěří a po čase uvěří i partner. Vezmou se ,mají dcerku a muž skvělou práci. Jsou šťastní. Pak manžela někdo tuším zastřelí. Nešťastná žena začíná trpět přeludy, všude manžela vidí a do toho dostává znamení. Bůh ji vyzve, aby i s dcerou odjela na poušť a tam vyčkaly konce světa, který je na spadnutí. Žena poslechne, ale čekání je velmi dlouhé a vysilující. Začíná pochybovat, o sobě i o víře. Dcerka je tuším na umření a zoufalá matka se rozhodne dítě zabít. Ví , že zavražděné dítě se jistě do nebe dostane, a proto se rozhodne pro tuto možnost.Udělá to ,sama však se zabít nedokáže, je to smrtelný hřích. Dostane se do vězení a tam ji dostihne konec světa. Najedou jezdci apokalypsy a svět zaniká. Zůstává osamocená mezi nebem a zemí a přichází dcerka, prosící ať znovu přijme boha , ať řekne, že ho miluje a půjde s ní do ráje. Matka však odmítá milovat boha, kvůli kterému, byla přinucena zabít vlastní dítě. Ten dopad po dokoukání byl tak silný, že jsem ještě asi hodinu bez hnutí seděla, fakt nejsem náboženský fanatik, ale jsem šťastná, že jsem mohla takto film prožít. Je pravda,že jsem byla ještě velmi mladá a nevím, jak by na mě film zapůsobil dnes, to nemohu posoudit. ()
Extáze ukazuje na podstatný rozdíl mezi americkým a evropským vnímáním. Zatímco v Americe se film dočkal uznání, objevil se na seznamu 1001 filmů, které musíte vidět než zemřete a na imdb má o celých 16% lepší hodnocení, než tady, u nás se dostal jen k pár vyvoleným a většina z nich ho navíc považuje za hloupou podivnost. Já nemohu říct, že bych se nebavil, hlavně první polovina je taková podivně mystická a vzbuzovala ve mně obavy, co se stane dál. Nedůležité rozhovory jsou natahovány a naopak důležité akce jsou ukázány v jednom střihu. Hrdinka příběhu nevěří a střih - náhle je z ní fanatická křesťanka. Střih a náhle má dítě. To vzbuzuje napětí, protože kdykoliv může přijít cokoliv. Bohužel doslova cokoliv, jak ukazuje konec filmu. Ten už jde zbytečně daleko za hranice přirozených zvratů a celý předchozí, vcelku realistický příběh tak naprosto shodí a zadupe. Jinak jde o docela zajímavé dílo o tom, jak dobrá věc, snaha být lepším, naplněným, může člověka dohnat až k zničení svých nejbližších - a to v té nejlepší víře. Bohužel tu jsou nevěrohodné herecké výkony a špatný scénář (z neustálých hovorů o Něm jednomu skoro začne šibat) vršící jeden šílený zvrat na druhý, až do totálně zmršeného finále. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- Aby vynikla působivost závěrečné scény, rozhodl režisér Tolkin, že závěrečné titulky budou bez zvukového doprovodu. (Terva)
- Mimi Rogers (Sharon) musela dva měsíce před natáčením přestat říkat děkuji a prosím, což po ní vyžadoval režisér Michael Tolkin. Herečka tomu říkala "Tolkinova škola". (Terva)
- Roli Sharon (Mimi Rogers) si původně měla zahrát Meg Ryan nebo Sissy Spacek. (Terva)
Film The Rapture (1991), jehož název v české distribuci zní Extáze, je impozantní snímek kladoucí závažné otázky evangelikálnímu křesťanství a jeho víře v blízký příchod posledního soudu. Český název filmu dobře ilustruje skutečnost, že distributor vůbec nepochopil, oč se v něm jedná, patrně proto, že zatímco ve Spojených státech je forma křesťanství, s níž film pracuje, velmi běžná (zvláště ve státech takzvaného „Biblického pásu“), u nás je záležitostí spíše okrajovou, byť – zvláště v internetových diskusích – nepřehlédnutelně přítomnou. Správným překladem názvu tohoto snímku je samozřejmě Vytržení a týká se víry, že ti, kteří přijali Ježíše do svého srdce, budou na konci světa proměněni a vzati zaživa do nebe. Ve Spojených státech je to mimochodem poměrně časté knižní i filmové téma. Já jsem tento film viděl kdysi dávno, někdy v polovině devadesátých let, v televizi a nesmazatelně se mi vryl do paměti. Přesto jsem dlouho váhal, zda jej shlédnout znovu, zvláště proto, že na ČSFD má poměrně nízké hodnocení. Říkal jsem si, že možná budu zklamán, uvidím-li jej po letech znovu. Nebyl jsem zklamán. Nízké hodnocení má stejný důvod, jako jeho popletený český název – cizost námětu pro typického českého diváka. Obraťme se nyní k samotnému dílu: Tvůrci film založili na předpokladu, že se věci mají a budou mít tak, jak tomu věří evangelikálové, tedy v podstatě doslovně podle Bible, respektive knihy Zjevení. Do tohoto světa zasazují hlavní postavu – hříšnou ženu Sharon pociťující stále větší vnitřní prázdnotu a posléze nacházející Boha. Její konverze je psychologicky velmi dobře zvládnutá a divák se věrohodně seznamuje s tím, jak tento proces probíhá. Po letech však přicházejí zkoušky víry. Sharonin manžel je zavražděn, což ovšem hrdinka s přehledem zvládne („Čeká na nás v nebi.“), ale pak si ji Bůh vyvolí, aby na Kristův příchod se svou malou dcerou čekala na hoře v poušti. Sharon uposlechne, vše opustí a tráví nekonečné chladné dny a noci čekáním na Druhý příchod. Nebudu zbytečně prozrazovat další děj, i když prozradím, že očekávaný Den Hospodinův nakonec skutečně nastane. Film se soustředí na otázku spojenou s větou, jež ve filmu v různých obdobách několikrát explicitně zazní: „Musíš milovat Boha a musíš mu to říct, jinak nemůžeš jít do nebe.“ Jak se s tímto požadavkem vypořádá hrdinka tváří v tvář nebi na dohled? Je možné poručit si milovat? Na tomto snímku je úžasné to, že je z hlediska evangelikální víry v podstatě dokonale ortodoxní. Jeho kritičnost, a ten film je kritikou této formy náboženství, což běžný český divák patrně rovněž nechápe, nespočívá v sebemenší blasfémii, nýbrž jen a pouze v jeho naprosté doslovnosti, přičemž, alespoň z mého pohledu, ukazuje v celé její nahotě blasfemičnost tohoto aspektu evangelikální teologie. Křesťan tohoto typu by snad mohl mít námitky pokud jde o vizuální ztvárnění příchodu apokalyptických jezdců, které je ostatně spíš televizní než filmové (vskutku to není žádná „emmerichovština“), ale pokud jde základní téma povinnosti milovat Boha, rozporu, který je v tomto požadavku obsažen, a etické důsledky s tím spojené, nemůže říci ani popel, protože přesně tak tyto věci sám prezentuje. Musíš milovat Boha, jinak nebudeš spasen. Tečka. Velice by mě zajímalo, jak evangelikálové tento film vnímají. The Rapture je, jak jsem již napsal, impozantní snímek, klade závažné otázky a odpovědi nechává na divákovi. Jednoznačně jej doporučuji všem, kteří se o problematiku náboženství tak či onak zajímají. Současně si dovoluji podotknout, že ve filmu použitá podoba křesťanství je jen jednou z možných, existují i formy křesťanství, jež otázky spojené s láskou k Bohu jako podmínkou spásy neuchopují tak doslovně a pedanticky. Myslím, že z této recenze čtenář vyvodí, zda je The Rapture film, který by jej mohl zajímat, či nikoli. Věřím, že ti z čtenářů, jež jsem svou recenzí navnadil, nebudou zklamáni. () (méně) (více)