Sparta

Veľa kontroverzie, veľa publicity a dokopy nič. Akurát naháč v sprche, sem tam dotyky s chlapcami, masturbácia pri okukávaní, ale nič explicitné. Je to hnus, ale bojím sa to takto priamo pomenovať, keďže progresivizmus takéto hodnoty uznáva, ako niečo prirodzené. Ako onehdy na SME písali, pedofili predsa nie sú zločinci, treba ich chápať. Možno aj mäsko podhodiť. Takže nakoniec škandalózny film, ale bez škandalózneho prevedenia v mojich očiach. Film nesúdi a netrestá, iba ukazuje a odhaľuje isté chúťky opatrným spôsobom. Ide skôr o boj človeka s vlastnými démonmi. Človeka, ktorému nikto zdravý nefandí. (23.10.2023)

Tak trochu Foglar po rakousku. Uliho Seida sice můžeme považovat za provokatéra a rozkolníka, ale za excelentního režiséra ho považovat musíme. Kdysi jsem slyšel vtip: Kdo je to pedofil? Ten, kdo má děti opradu rád! Nebo tak nějak. Georg Friedrich v roli pana Schulzeho je impotentní (scéna v koupelně nás má přesvědčit o tom, o co tím přichází) má pedofilní, ale i senofilní sklony. Probuzení doby nacismu a mládí písněmi (to je další obraz jeho schopností). Zde jde ovšem především o děti, o "Spartu", kterou je třeba uvést v uvozovkách. Pan Schulze zde učí děti řemeslu a sportu, historii a slušnému chování, a zároveń se je snaží chránit proti jejich přirozeným nepřátelům, primitivním a barbarských rodičům. To že je pedofil, ví všichni: já, vy, rodiče dětí a především on sám - snaží se ale držet svoje city na uzdě a daří se mu to (viz dojemná scéna s koulováním). A co dál? Nejspíš pořád to samé, pokud ne horší. Pak by se dostal do sexuálního prokletí neodolatelně a definitivně - a (třeba jen z filmu, předposlední scéna) víme, co v tomto případě může znamenat jen pouhé obvinění. (22.01.2024)

Spolu s Rimini tvoří autenticky nehezký obrázek jedné rakouské rodinky s umírajícím otcem nacistou a dvěma rozdílnými syny, oběma balancujícími nad propastí svých vnitřních tužeb a úchylek v syrovém světě samoty. Minimalistický způsob natáčení, nemluvné postavy ztrácející se v kompozici zchátralých životů i prostředí dává dokupy nevšední festivalový zážitek. 75% (08.12.2023)

Zajímavé… nějakým nedopatřením jsem čekal trochu jiný děj a skutečné téma mě při prvním náznaku lehce zaskočilo. Místy mi bylo až nepříjemně, ačkoliv jsem si stále připomínal, že jde jen o film. Ale… tak či tak musela mládež vědět, co se před kamerou ztvárňuje a muselo je to na duchu chtě nechtě poznamenat. A bohužel se s touto realitou všedních dnů setkává mládež asi častěji, než by si kdokoliv rád připustil. (21.07.2024)

S tím vyvoláváním kontroverze bych byl opatrnější, Seidl se zde totiž rozhodl vylíčit pedofila jinak, než by mohl člověk očekávat, a navíc nebyl explicitní (až na scénu s králíkem, ta ale vzbudí odpor z jiného důvodu). Že se Ewald chová divně a není schopen fungovat v partnerském vztahu, divák pochopí záhy. Jenže ač to zní možná neuvěřitelně, při své interakci s dětmi je v podstatě neškodný, takže v publiku nevyvolává prvoplánovou nenávist. Z části proto, že s chlapci je bezstarostný, šťastný, dětinský a spíš „mazel“ než cokoliv jiného, co máte spojeného s pedofilií. Zároveň má výčitky svědomí, které ho i brzdí v tom, aby byl něco víc než slizký pozorovatel (při sledování, focení chlapců a následném soukromém prohlížení fotek). A v prostředí zapadlé rumunské vesnice se Ewald chová k dětem paradoxně lépe než jejich primitivní rodiče. Seidl navíc dobře pracuje s očekáváním diváka, vývoj není předvídatelný, přitom konec naznačí, co se asi bude dít dál. K závěru filmu trochu docházel dech, ale na slabší 4* to stačit bude. (12.01.2024)