Legenda o Suriyothai

Zatímco jiná thajská legenda (ano, ta krvavá o Bang Rajan) je jednoduchá a přímá jako seknutí mačetou, Legenda o Suriyothai přivádí na scénu (v pečlivě datovaných sekvencích) velké množství postav, z nichž většina splétá palácové intriky. Bez soustředěné pozornosti hrozí, že se divák v ději přestane orientovat a nastoupí zmatek a nuda. A to jde o výrazně prokrácenou verzi, kterou na světový trh uvedl F.F.Coppola, originál dosahuje délky téměř čtyřhodinové. Mně se tahle historická exotika líbí. (31.08.2007)

Ryze čistokrevný film z thajského prostředí z tamější atmosféry 1/2 16. století. Určitě je příjemnou změnou sledovat historické "řežby" s přítomností národních zvířat Siamu, kdy proti sobě bojují ozbrojení jezdci v brnění na slonech. Tento prvek v ostatních filmech z různých částí světa jen těžko uvidíme. A to z pochopitelných důvodů. Na druhou stranu je zde mnoho věcí, které tu prostě nefungují. Zbytečně dlouhá stopáž. Chaotický děj, kterému by slušelo určité zpomalení tempa hlavně v dynamice několika palácových převratů, kdy v dané rychlosti absolutně nejde stíhat, kdo, kdy, koho a proč zrovna svrhnul, nebo zavraždil. Zkrátka průměr. (21.02.2016)

Zmatečné a slaboduché lokační, kostýmové a komparzové velkovýpravné onanovací orgie....Jako pseudodokument "bez chuti a bez zápachu" o historii dané lokality se dalo snést. Zjednodušené a srozumitelně řádně sestříhané s náležitými titulky by se vyjímalo jako doplněk expozice královského thajského muzea.... (31.03.2018)

Představitelka Suriyothai je i ve skutečnosti královským potomkem. Podnět k natočení filmu dala sama thajská královna Sirikit. Zapojením thajské královské rodiny do filmu bylo možné natáčet v prostředí, kde se jakýkoliv jiný režisér nedostane. do filmu byla zapojena i thajská armáda a příslušníci thajských námořních sil. Zajímavostí je, že film má asi 2,5 hodiny v americké verzi, v thajské verzi má film délku 3 hodiny a 5 minut, v DVD verzi je i 5 hodinová verze. Zamýšlená délka filmu byla dokonce 8 hodin. Mezi námi, původních 142 minut je i na tento film až dost. První hodina je prakticka nuda, seznamování s jednotlivými postavami, historií 16 století. V další polovině filmu je to lepší, ale žádný zázrak to rozhodně není. Děj prakticky nulový, když pominu sled historických událostí, herecké výkony nijak oslňující. Největším zádrhelem tvůrců je však samotná legenda. Člověk čeká, že Suriyothai povede lid či armádu k vítězství, nic takového se však nekoná. Kdyby měla legenda vzkvést z tohoto filmu, tak právě naopak, spíše to legendu pohřbí. (05.02.2012)

Suriyothai je v zásadě nadšenecký projekt natáčený s partou kámošů doma na dvorku. Jediný rozdíl spočívá v tom, že tentokrát autorem není uhrovatý filmový fanda z amerického předměstí, ale příslušník thajské královské rodiny, takže díky pomoci tetičky královny byl oním dvorkem královský palác. Když odhlédneme od toho, že tvůrci měli vysoký rozpočet a kupu statistů, vykazuje film veškeré neduhy amatérské filmařiny – naivně hloupoučký scénář, nulová dramaturgie a formální negramotnost ozvláštněná špetkou nápadů (v tomto případě se redukují na to, že štáb dostal do vínu hračku jménem kamerový jeřáb, takže každý druhý záběr je jízda, ale bohužel vždy se stejnou trajektorií). (19.08.2008)