For Love or Country: The Arturo Sandoval Story
Režie:
Joseph SargentScénář:
Timothy J. SextonKamera:
Donald M. MorganHudba:
Arturo SandovalHrají:
Andy Garcia, Mía Maestro, Gloria Estefan, David Paymer, Charles S. Dutton, Tomas Milian, Freddy Rodríguez, Steven Bauer, Fionnula Flanagan, Miguel Sandoval (více)Obsahy(1)
Skvělý kubánský trumpetista Arturo Sandoval se vzdá možnosti emigrovat, protože se zamiloval do krásné Marianely, která pracuje na vládním úřadě a je oddaná Castrově režimu. Rozhodne se tedy vrátit se z turné se skupinou Irakere zpět na Kubu a postarat se o rodinu co nejlépe, jak jen to okolnosti dovolí. Odmítá však vstoupit do komunistické strany a tak se posléze stejně dostane do situace, že nemůže hrát hudbu, kterou má rád. Tentokrát už spolu se ženou vymyslí plán útěku do Spojených států, při němž jim pomáhá legendární americký jazzman Dizzy Gillespie. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
Především skvělá jazzová muzika. A pak šikovně vyprávěný příběh geniálního muzikanta snažícího se pro uplatnění svého nadání podstoupit rizika a opustit svou socialistickou vlast. Velmi mne to vrátilo zpět do atmosféry komunistické totality, která po létech ve vzpomínkách pomalu vybledá. Ale byla opravdu tak hrozná. ()
Príbeh kubánskeho trúbkara Artura Sandovala, ktorý ako vynikajúci jazzový hudobník má možnosť vystupovať na koncertoch a cestovať po svete, ale na druhej strane ho doma, na Kube, čaká jeho láska. Má na výber : život v totalitnej klietke, alebo emigrácia. Každá možnosť však má svoje ZA a PROTI. Pre ktorú sa rozhodne ? Andy Garcia v hlavnej úlohe psychologickej drámy, kde si tí skôrnarodení, nájdu podobnosti režimov čisto náhodné .... ))) ()
Andy Garcia je v hollywoodských trhácích poněkud nevyužitý, tak si pomohl vyprodukovat film, ve kterém si chtěl zahrát. Spolu s krásnou Miou Maestro herecky táhnou celý film, který jinak stojí hlavně na skvělé hudbě. Taková hraná alternativa k dokumentu Buena Vista Social Club. ()
Velmi realistický film s perfektní muzikou a skvělými herci snad ve všech úlohách... Jen jsem čekal, že když se veřejně Arturo Sandoval vzepře komančům, že dopadne hůře... - 8. 1. 2011 - 70% ()
" Příběh Artura Sandovala" nepochybně ocení především milovníci jazzu a pak romanticky založené duše ;o) Osobně patřím do první skupiny a ta spousta nádherné muziky mě v první chvíli donutila dát filmu plný počet hvězdiček. Později se mi to ovšem celé trochu rozleželo v hlavě a tak hvězdičku ubírám... Především proto, že Sandoval i jeho žena jsou v tomto filmu "takoví krásní". Nejde přitom ani tak moc o to, že skutečný Arturo Sandoval není tak krásný jako Andy Garcia a pravá Marianela asi (na webu se mi podařilo najít jedinou fotografii a to navíc ještě prakticky současnou, takže tady srovnat nemohu) také není tak půvabná jako Mía Maestro, ale spíše o to, že se mi celý ten příběh jeví poněkud přibarvený do sladkobolna. Není to ovšem natolik, aby to bylo nepříjemné, jenom mám zkrátka radši syrověji natočené filmy. Například se skoro nechce věřit, že by Sandoval oněm pracovníkům kubánského ministerstva kultury (nebo kdo to vlastně byl) tak snadno "ukradl" na celé odpoledne Dizzyho Gillespieho. Podobných drobných nelogičností je přitom v ději vícero. Z čistě filmového hlediska ovšem příběh prakticky stoprocentně funguje a herci v něm podávají skvělé výkony. Stačí připomenout seznamování Artura s Marianelou, jejich rozhovor na basebalovém hřišti po popravě onoho nepohodlného politika, loučení s rodiči, setkání obou manželů na letišti, nebo třeba úžasně uvolněný způsob, jakým Charles S. Dutton hraje Dizzyho Gillespyho. K originálu mu zde chyběly snad jenom ty neuvěřitelné Dizzyho "žabí" tváře při hře na trubku... Také zobrazení kubánské všednodennosti, či pro mnoho lidí bez zkušenosti s totalitním režimem naprosto nepochopitelný fakt neustálého ideologického tlaku a na něj reagujícího složitého lavírování mezi tím, co je ještě povoleno a co už se nesmí či tím, kde lze co říci a kde už nikoli, kde je možné ustoupit a poněkud "si zakolaborovat" a kde je to pro změnu už "příliš silné kafe", je ve filmu zachyceno poměrně přesně... Suma sumárum, pokud máte alespoň trochu rádu jazz, tak vás tenhle film určitě příjemně překvapí... Celkový dojem: 80% PS: škoda, že to nebylo natočeno ve španělštině. Angličtina zde trochu rušila... ()
Možná, že to není podle pravítka filmové teorie, ale k čertu s objektivním hodnocením, když mi to spojení fantastického jazzu s kubánskými rytmy pokaždé zvedne tep tak na 120 za minutu, nádherná romance talentovaného Artura a krásné Marianely v ulicích Havany vykouzlí na rtech zasněný úsměv a příběh samotný mi připomene starou známou pravdu, že opravdovou, živelnou muziku nezadusí žádný režim na světě (a dokonce ani současné žebříčky hitparád, ale to jsem dost odbočila). Některé filmy jsou jako dobrá hudba, člověk je musí vnímat hlavně srdcem a teprve pak si je doopravdy užije. Alespoň já to tak cítím. ()
Spousta skvělé kubánské muziky a jazzu. Životní příběh Artura Sandovala byl stvárněn slušně. Líbil se mi i slavný jazzman Dizzy Gillespie, který se se svou typickou trumpetou vyskytuje v celém filmu. Diktatura a totalita na Kubě 70. let není ve filmu příliš výrazná, objevují se jen střípky, když Artura vyslýchá zaměstnanec americké ambasády v Itálii. Film určitě stojí za vidění, hudba vás zahřeje na duši. ()
Životopisný film jednoho z nejlepších trumpetistů. Příběh nevybočuje nějak z řady, výkony herců výborné, ale nejlepší je ta muzika ! Panečku, já si myslím, že Andy Garcia, musí jako Robert Gere ovládat trumpetu, to jinak není možné, takhle fantasticky zahrát ! Přátelé, děj je děj, ale ta muzika ! Úžasné ! ()
Jeden z mála filmů, které jsem viděl v kině. Tehdy mi otrvřel studnu kubánské hudby, ze které čerpám dodnes. ()
58. Zlatý Glóbus za rok 2000 - nominace (2) - Nejlepší minisérie / TV film, Nejlepší herec v minisérii / TV filmu - Andy Garcia ()
Slušný životopisný snímek o kubánském jazzovém trumpetistovi, který ty tóny tahá snad z pekla. ()
Už pro tu fůru výborné hudby nutno film ocenit. ()
Začátek se rozbíhá pomalu, trochu jsem se nudila. Ale brzy film začíná být zajímavější, hudba mu dodá ten potřebný náboj. Rozhodně zajímavý film pro ty, kdo mají rádi kubánské rytmy a Buena Vista Social Club. Oba filmy srovnávat nelze, dokument Wima Wenderse nemá chybu. Film je bohužel v americké angličtině a ne ve španělštině. Ovšem Andy Garcia své kubánské kořeny nezapře. Na MFFKV mám vedle Věry Chytilové nejraději právě znělku s Andy Garciou. ()
* Strach z Fidela * láska k hudbe, láska k rodine * Andy Garcia & Mia Maestro * JAZZ * Americká televízna biograficko-hudobná dráma z roku 2000, ktorú natočil Joseph Sargent, je pohľadom na život hudobníka. Arturo Sandoval (Andy Garcia) je hráč na trúbku na Kube, a spolu s priateľmi sa snaží v diktátorskom režime Fidela Castra nielen prežiť, ale aj venovať sa naplno svojej vášni, hre na trúbku. Túžba po slobode sa nestratí ani po tom, čo sa Arturo zamiluje do Marianely (Mía Maestro) a založí rodinu. Dlhé roky života na ostrove slobody sú poznečené neustálym vnútorným bojom, či utiecť a ohroziť rodinu, a či ostať a uspokojiť sa s totalitou a jej obmedzeniami. Film je nielen príbehom skutočnej postavy hudobného génia, ale najmä jeden príbeh z mnohých ľudí na Kube, a tiež o krásnej jazzovej hudbe v klietke totalitného režimu, o túžbe po slobode a slobodnej tvorbe, o láske a rodine. ()
This film is dedicated to the memory and continuing inspiration of Dizzy Gillespie with gratitude from Arturo Sandoval. (...) Je úžasné, jak některé filmy dovedou zcela přenést svoji atmosféru na diváka. Kdo cítí tu bezprostřednost, bezstarostnost a prostou radost z latinského jazzu, ten musí být vtažen do filmu, v němž je ale ještě zcela odlišná rovina - dramatická rovina osobního života Arturo Sandovala od počátků na Kubě v r. 1971 až po rok 1990, kdy se svou ženou a mladším ze dvou synů emigroval. V chvílích, kdy jde hudba, si užíváte tu čirou radost z umění a cítíte geniální hráčské schopnosti všech zúčastněných (Sandoval sám se z velké části podílel na hudbě k filmu) a ve chvílích, kdy je řeč o rodině a Kubě, cítíte tíseň, která na všechny doléhá. Zároveň lze velice dobře sledovat nejednoznačnost rozhodnutí k emigraci - vždyť Sandoval měl povolováno vycestovat na turné a strana (stát) ho pouštěla do zahraničí, tedy kdovíjak mu v rozvoji nebránila... Některé události jsou za účelem lepší koukatelnosti trochu zdramatizovány, což už tak u životopisných snímků bývá. Vynikající TV film! "Karl Marx can kiss Chano Pozo's ass." Hudba je prostě úplně jiný svět, mající své zakladatele, své myslitele, své bohy... a politka by se jí neměla dotýkat. ()