Sex-shop

„Všichni jsme prasata. Některá prasata vědí, že jsou prasata a jiná ne. Máš veselá prasata jako já a taková, co nejsou rádi prasaty. Všichni jsme ale prasata...“  Tímhle filmem mě popravdě Claude Berri dost vyvedl z míry a já vůbec netuším, nakolik ho brát seriózně (sice jde o komedii, ale v závěru na mě působí, že Berri své sdělení myslí vážně) a nakolik jen jako ryzí úlet a totální reseci. Každopádně bych řekl, že Berri tady shodil totálně vše, k čemu směroval ve všech předchozích filmech, v nichž vyprávěl reálné příbehy ze svého dětství a dospívání s ukázkou důležitosti vzájemných vztahů, rodiny a silných pout. Zde se jeho dříve autobiografická postava již dospělého Claudea ocitá v době počátku 70. let, kdy skutečný Claude (Berri) je dávno filmovým režisérem a svému filmovému Claudeovi dopřává tentokrát již fiktivní příhody a promění ho v majitele sex-shopu i vášnivého poznavatele sexuálních úchylek a totálně volných vztahů v šílených variacích. Dějově i obsazením Jeana-Pierra Mariella to zpětně evokuje budoucí filmy od Joëla Sériy a Bertranda Bliera, akorát že Berrimu v tom narozdíl od Bliera schází ta absurdní stylizace a oproti Sériovi to zase postrádá výraznější psychologii postav. Takže Sex-shop navzdory občas funkčnímu humoru často působí jako samoúčelná provokace pro provokaci s řadou erotických a sexuálních scén, v nichž se před kamerou producíruje samotný nahatý Berri. Inu, dokonale si tímhle u mě zkazil obraz, jaký jsem o Berrim jako režisérovi i člověku obecně na základě zbylých viděných filmů dosud měl... popravdě bych tohle do něj neřekl, ačkoliv asi každý má právo na jisté úlety. Vesměs zábavnou první polovinu následně podkopala ta druhá a nebýt skvělého Mariella, který ve výrazné vedlejší roli nejvíc přispívá k zábavě, nedám zdaleka ani ty slabé 3*. [55%] (26.10.2022)