Vlad Țepeș
Vlad the Impaler: The True Life of Dracula
Obsahy(1)
Tento historický veľkofilm z roku 1979 zachytáva život skutočného grófa Draculu, ktorý sa vlastným menom volal Vlad, prezývali ho aj Tepes - nabodávač na kôl. Film sa predovšetkým sústreďuje na obdobie jeho druhej vlády (1456 - 1462), ktorú zasvetil hlavne boju proti osmanským dobyvateľom, okrem vojen proti Turkom sa Vlad postaral aj o vylepšenie hospodárskej i politickej situácie Valašska. Scénar k filmu napísal Mircea Mohor a do hlavnej úlohy obsadil režisér Doru Nastase Stefana Sileanu. (ČSFD)
(více)Recenze (21)
Zatímco v roce 1897, kdy vydal Bram Stoker svůj slavný román Dracula, mladé médium filmu pomalu, ale jistě zapustilo své kořeny. Stokerův román byl inspirovaný zejména kombinací osobnosti jeho zaměstnavatele, herce Sira Johna Irvinga (1838-1905), a mýtu o Vladu Tepesovi (1431-1476), valašském knížeti. Cesta románu byla poměrně přímočarou cestou k úspěchu a brzy zastínila jakékoli historické vazby s reálným Draculou. Počínaje neoficiálními adaptacemi ve Výmaru, kde F. W. Murnau natočil svého Upíra Nosferatu (Nosferatu, eine Symphonie des Grauens, 1922), se draculovské téma stalo velmi oblíbeným a společně s přechodem do Hollywoodu se Dracula (Dracula, 1931) stal ikonickým filmovým monstrem. Dracula se takto více a více vzdaloval svému původu a po vyčerpání nápadů studia Universal přinesla další generace například linii hororů pod značkou studia Hammer. Takže moment, kdy v Rumunsku natočili nacionálně orientovaný film o Draculovi, který nebyl upírem, byl zásadním obratem v dosavadní interpretaci Vlada Napichovače či Naražeče. Film Doru Nastase je až lyrickým obrazem o snílkovi, který svůj život dal za boj proti Turkům a ochranu své vlasti. Film mapuje šest klíčových let jeho vlády, kdy se věnoval vymýcení korupce ve vlastních řadách a snaze o udržení složitých vztahů v zahraniční politice. Snad jediným nedostatkem je absolutní absence jakýchkoli ženských postav, protože je jen těžko uvěřitelné, že ať už na valašském nebo tureckém dvoře by nebyly vůbec žádné ženy. Závěrečná bilance shrnuje faktum, že po této éře byl Vlad opět zrazen a znovu prožil dlouhá léta v zajetí. Nakonec se naposledy vrátil na trůn v roce 1476, ale to ho už čekaly jen dva měsíce na trůnu před definitivním koncem. Doru Nastaseovi se podařilo zaplnit mezeru v existujícím fenoménu a bylo by jen záslužné, pokud by se pomalu vyrovnávaly řady obou pohledů na historickou i mýtickou osobu Draculy. Nicméně to zřejmě není možné a pokud je srovnatelné téma, na kterém je si toto možné doložit, je tu případ hraběnky Alžběty Bathory, která se filmovým monstrem stala sice později, než Dracula, ale ani ona sama zřejmě nedosáhne nikdy rovnováhy mezi pohledem na historickou osobu a bestii z hororové literatury. ()
Dracula bez pochyb patří na piedestal bojovníků proti islámské invazi, vedle Jana III. Sobieského (a chronologicky před ním) bil Turka, jak jen mohl. Byl krutý, bez pochyb, ukažme si na něj prstem na saďoura. Pak ukažme prstem do vlastních řad, kdy v prakticky stejné době u nás byli spoluobčané páleni v sudech za kázání se špatnou kulturou pojídání oplatek a popíjení vína, a to všechno ve jménu či proti jménu toho, který byl upálen za to, že vyprávěl nevhodné pravdy o životě v bázni boží. Každá země potřebuje své hrdiny a Rumunsko svého hrdinu má. Navíc hrdinu, o kterém aspoň základní informaci z duté hlavinky vykřeše i malý oligofrenik vychovaný hamburgerovou kulturou, který měl coca-colu nejspíš už v nutrilonu. Odmítám se zaobírat tím, zda si vzhledem k době přes Vlada Tepese budoval svůj kult osobnosti Ceaușescu.Tohle je historický film o úplně jiném strejcovi, nehledala bych propagandu úplně nezbytně za vším a všude (na koho by pak byla agitka Ferda Mravenec, práce všeho druhu?). Souhlasím s uživatelkou NinadeL, že ženské postavy tam chyběly, byť pár samiček se zahlédnout dá, v SPOILER jedné ze závěrečných scén u poprav, na začátku, kdy se plení osady a ženy tam jsou naháněny k hromadnému znásilnění (jak já tyhle scény nenávidím, vždycky znovu si u toho uvědomuju, že jsem zastánce kastrace jako trestu) a pak je nejméně jedna samička na poli, domnívám se, že ten stařec s šátkem je ve skutečnosti ženská. Ženy v daném místě a době neměly zrovna ústřední roli, proto to tam taky vypadalo, jak to tam vypadalo, ale aspoň okrajově se zjevit mohly, konec konců, Vlad byl ženatý několikrát a dokonce se rozmnožil. Speciálně Vlad, tedy jeho představitel, je luxusní exemplář. Vybrali skutečně dobře, je podobný dobovým portrétům a navíc je tak charismatický, jako Vlad nepochybně musel být. ()
Výpravný film o krvavém knížeti má velkolepé bitevní scény s obřím komparsem. Vedle toho se zaměřuje na to, jak těžké je dostat se k moci a ještě těžší si ji udržet. Intriky, převlékání kabátů, nepřítel z přítele, zrada, pomsta. Samozřejmě je z toho cítit národní obdiv k vojevůdci, co se nezalekl ani děsivých Turků a naopak byl ještě děsivější než oni. Cesta lesem kůlů s nabodnutými hnijícími těly je vše vypovídající. Stefan Sileanu byl skvělá volba, charisma a jakási temnota z něj přímo čiší. Kdysi v našem kině to musel být zážitek... dnes především pro příznivce starších historických filmů. ()
Velkolepé, Poláci měli svého pána Wolodowskeho, Rumuni třeba právě Drákulu.. sedmdesáté roky přály těmto historizujícím podobiznám. ()
Still better love story than Dracula Untold. Škoda, že tak utahaná. A natočená poněkud tendenčně, takže Vlad je fskutčnosti moudrý a spravedlivý vládce, rád by vymýtil bojary (což není ovšem zas tak zvláštní, pokud jste byli v Transylvánii a měli vazaly, byli tito věrolomní tak nějak z principu), byl antiklerikál, šlo mu o blaho lidu a rád se nad ránem obdivoval bukolické idyle Tyto kladné vlastnosti v hlavním hrdinovi a jeho pár věrných jsou ovšem vyváženy již dříve zmíněnými věrolomnými vazaly (strašné lopaty btw.), Turky, zákeřnými Maďary a zlými kapitalisty v podobě německých kupců. Bohužel to tady natočili jako pohyblivou ilustraci k učebnici dějepisu a ne jako dramatický krvák, který by se dle Vladova životopisu krásně nabízel. Ovšem film má drobný bod za to, že teprve tady mi došlo, že výraz machometán dotáhli do Čech Valaši, když se sem přistěhovali z Rumunska. ()
...Každý pastýř má své dudy... Neprávem opomíjenej film(jen 129hodnocení) se skvělým Stefanem Sileanuem. Historickej snímek kde nechybí bitvy a všemožný zrady a intriky. Za tento tip o5 děkuji filmovýmu kolegovi darkrobyk. 4hvězdy. ()
Rumunské historické filmy boli v dobe vzniku aj u nás populárne, tvorcovia dokázali vhodne zmiešať dobrodružstvo, históriu a romantiku. Historické udalosti okolo kniežaťa Vlada sa síce vcelku dobre prezentovali, horšie je to s filmárskou tvorivosťou okolo neho. Látka by si zaslúžila väčší priestor, väčšiu údernosť a atraktivitu. Očakával som to aj vzhľadom k legendárnym povestiam, ktoré sa okolo historickej postavy niesli a stále nesú. ()
Vlad Tepes je v Rumunsku národním hrdinou a právem mu náleží místo mezi proslulými turkobijci jako byli Skanderbeg, Jan Sobieski nebo Karel Lotrinský. Samotní Rumuni jsou na jednu stranu rádi, že Stokerův román neustále živí zájem o jejich zem a zhusta toho využívají, na druhou stranu je štve, že Vladova postava oproti historické skutečnosti zcela zdegenerovala. Na konci 70tých let se rumunským filmařům podařilo vyrazit Draculovi upírské zuby a snažili se valašského knížete podat takového, jakým opravdu byl. To znamená tvrdého, krutého, ale spravedlivého. Samozřejmě film hraje na nacionalistickou notu, ale to mi nevadilo, protože vzdor době to nebylo tak okaté. Tvůrci se neobtěžovali s nějakým příběhem, který by se odehrával na pozadí historických událostí, ale snažili se Vladovu relativně krátkou dobu vládnutí podat tak, jak se ve skutečnosti odehrála. To znamená intriky, zrady, krocení neposlušných bojarů a podobně. Kolikrát mi připadalo, že ten důraz na historické skutečnosti je až příliš úzkostlivý, což bych jindy kvitoval s povděkem. Věrnosti všemu dodala i volba herce do role hlavního hrdiny. Stefan Sileanu jakoby Tepesovu nejznámějšímu zobrazení z oka vypadl. Až jsem si říkal, jestli neměl Stoker přeci jen pravdu. :D Škoda, že je tahle záležitost skoro zapomenuta, protože kdyby vešla do širšího povědomí, chopila by se téhle tématiky větší produkce a vznikl by snad konečně velkofilm, který si Vlad Tepes určitě zaslouží. 75% ()
Film se mi líbil. Je jasné, že všichni se snaží své hrdiny (i "hrdiny") idealizovat. Nejen Rumuni, i my máme své kulty osobnosti, staré i novodobé. Draculovo jednání ve filmu mělo logiku, vystupuje jako velmi moudrý a uvážlivý státník. Tresty nabodávání na kůl nebyly samoúčelné, měly smysl. Stačilo zabít mnohem méně zločinců, ostatní si ze strachu další rozmysleli. Líbila se mi taktika, politika i zobrazení intrik kupců a lichvářů, kteří zasahovaly do politiky. Do země vstupujícím Turkům otrávil Vlad všechnu vodu v okolí, napadal jejich tábory v noci. Turci neměli šanci. Zničila ho až zrada, koho jiného než kupců, kterým přitom poskytl ve své zemi dobré podmínky. Závěrem chci dodat, že ženy ve filmu jsou. Pracují na poli a velký Vlad se na ně chodí po rozbřesku kochat jako tatíček Masaryk. Aby nedošlo k omylu, Dracula není hanlivé označení, ale dědictví po otci, jež byl členem Dračího řádu uherského krále Zikmunda (syna Karla IV.). ()
Jasná snaha udělat z Vlada Tepese Otce Vlasti a možná, bereme-li v úvahu rok vzniku, i předchůdce N. Ceaușesca. Bohužel je to zpracování velmi neumělé (zlatý Vávra s husitskou trilogií). Hodně se mluví (ať už vznešeně a státototvorně, či zrádně a podle při piklí kutí), majestátně se sedí, popochází se, popojíždí se s vlajícími praporci, ale akce pomálu. Bitvy jsou dost naivně a neuměle vyvedené, herecké výkony v nejlepších případech průměrné, občas nechtěně směšné (Turci kapající po požití otrávené vody ze studně). Klady filmu, to jest barvité kostýmy, celkem velký kompars a pěkné exteriéry, byly v tomto filmu takto zbůhdarma promrhány. Celkově dost nudné. Škoda. ()
Vlad Tepes,vo svete známy skôr ako Dracula.Ale to z neho spravil Bram Stoker.Vo svojej vlasti,v Rumunsku je to veľký národný hrdina.Pravda o tejto historický doloženej osobe je skôr v tomto filme.Bol to síce krutý a bezohľadný panovník,ale počas jeho vlády vyčistil svoju krajinu od Turkov a vlastizrádcov dal kruto popraviť.Vzoprel sa aj katolíckej cirkvi.Ale veľmi kruto trestal aj zlodejov.Naozaj slušný film a jeden z prvých,ktorý ukazujú tzv.Dracula aký asi bol v skutočnosti.A je pravda aj to,že pre svoju vlasť obetoval takmer všetko. ()
Film zachycuje šest let Vladovy vlády, od usednutí na trůn až po jeho uvěznění, které je jen v epilogu. Bohužel, celé to šestileté období je vyvedené velmi nezáživně a suše. O dětství v tureckém zajetí, o tom, jak se Vladův bratr dostal do služeb Turka, o tom není ani zmínka. A rovněž Vladovu konci by prospělo nacpat ho přímo do filmu, než ho jen krátce na konci zmínit. Stačilo by jen zkrátit tu povětšinu času nudnou blamáž středu. Takhle to člověku znalému událostí nic neřekne a tomu neznalému to udělá pořádný, z kontextu vytržený, nepořádek v hlavě. ()
Velice by mě zajímalo, jak by vypadaly evropské dějiny, kdyby Vlad III. vládl Uhrám a ne vnitřně rozvrácenému Valašsku - v každém případě by asi v povědomí pozdějších generací zůstal zapsnán jako jeden z největších, ne-li vůbec největší, z protitureckých bojovníků své doby. Geopolitické rozložení sil mu však vůbec nepřálo, jelikož jeho nepřátelé bohužel nedleli jen za Dunajem, ale i severně od jeho země a zejména přímo v ní. Proto nakonec tento rumunský a bulharský národní hrdina dopadl, jak dopadl (přičemž zejména uherský král Matyáš Korvín měl na jeho pádu a následném očernění značný vliv). Film docela věrně popisuje období druhé Vladovi vlády ve Valašsku, a byť je zde kníže pochopitelně silně zidealizován, stále je tento jeho obraz dle mého názoru daleko bližší pravdě, než obecně šířeji přijímaná představa o krvelačném šílenci. A v tomto ohledu určitě není náhoda, že historické dokumenty popisující Vlada jako šíleného tyrana jsou převážně německého a maďarského původu, zatímco prameny ruské či dokonce některé italské ho popisují jako schopného vladaře. Vlad III. byl nepochybně mužem nesmírně silné vůle s nepopiratelnými státnickými a zejména vojevůdcovskými schopnostmi (ve vojenském myšlení se dle mého soudu nemálo podobal našemu Janu Žižkovi). O tom ostatně svědčí nejlépe to, že se ve zuboženém Valašsku ovládaném nespolehlivými a zrádnými bojary v době, kdy se do roka na zemském trůně dokázalo vystřídat i několik knížat, dokázal udržet u moci šest let, zemi alespoň částečně vnitřně pozvednout, posílit obranu jižní hranice a v neposlední řadě i omezit moc bojarů, které pokládal za hlavní viníky úpadku země. V posledním roce své vlády (1462) se mu pak bez jakékoliv vnější pomoci podařilo zabránit, byť za cenu velkých ztrát, silné turecké invazi vedené samotným Mehmedem II., při čemž prokázal i velkou osobní odvahu (noční útok na turecký tábor se prý udál téměř přesně tak, jak je popsán ve filmu). Bohužel na diváky, kteří nejsou seznámeni s osudy valašského knížete (s jeho výchovou na dvoře tureckého sultána, složitým vztahem k otci a bratrům, nenávistí k bojarům a Mehmedovi II., problematickým vztahem k Janu Hunyadimu a zejména jeho synovi Matyáši Korvínovi, bojem proti rumunským Němcům, atd.), bude film působit poněkud útržkovitě a zmateně, nicméně stále jde podle mně o historický film na velice dobré úrovni a každému, kdo má zájem proslulého valašského knížete poznat z jiné stránky, než jako předlohu Stokerova Draculy, jej lze vřele doporučit. ()
Velmi dobre udelanej historickej film. Pokud vas zajima ta doba a deni v te oblasti, budete spokojeni. PS: neni to horor o Drakulovi. :) ()
Tyhle staré historické filmy prostě miluju, kam se na ně hrabou dnešní vyumělkované srajdy plné digi hnusu. ()
SPOILERY. Film zobrazuje obdobie druhej (najdlhšej) vlády Vlada Ţepeşa vo Valašsku od začiatku až po koniec bez toho, aby ukázal jeho predošlý život, s tým, že jeho posledné roky sú iba skrátene popísané na konci a vtedajšia zahraničná politická situácia je predstavená iba okrajovo. Film má dosť slabín, medzi ktoré patria kostýmy a zbrane, ktoré sú vyslovene od ruky, slabé technické spracovanie a najmä propagandistické idealizovanie hlavnej postavy (keďže v Rumunsku je národným hrdinom a jednak lebo film zaštítila vláda Ceausesca, ktorý Ţepeşa považoval za svoj vzor - podobne ako Stalin videl Ivana Hrozného) a fakt, že film je jeho poctou a zobrazuje ho ako schopného vládcu, ktorý v krajine nastolil poriadok a zbavil sa všetkých rozvracačov pokoja od vzpurných bojarov a nemeckých kupcov až po zločincov a žobráckych simulantov. Tu sa ale treba pozastaviť, lebo film nezmetie jeho krutosti zo stola a nezobrazuje ho ako osvietenca a vysmiateho ľudomila, ale zobrazuje väčšinu známych a nekompromisných faktov či legiend o Vladovi - od hromadného narážania na koly, cez zbavenie sa žobrákov a zlodejov (ktorí sú tu ale zobrazení fakt propagandisticky debilne ako simulanti, pričom praví chromí žobráci sú v poslednej chvíli zachránení....) až po nabitie turbanov tureckým vyslancom klincami na hlavy, pričom všetka tá krutosť je zachovaná, ale zároveň je propagandisticky spracovaná ako zaslúžená a opodstatnená kontextom doby - čo je jednak po historickej stránke nie nutne nepresné (drvivá väčšina - ak nie všetci - spomedzi európskych panovníkov sa chovala ako tyrani a páchala zverstvá, na ktoré sa dnes na rozdiel od tých Ţepeşových zabúda, bol teda Ţepeş vo svojej dobe skutočne až takým tyranom?) ale zároveň samo o sebe veľmi ideologicky desivé. Hoci je teda knieža stále prezentovaný ako krutý nekompromisný vládca, jediný rozdiel oproti zaužívaným názorom je ten, že nie je sadistom a že sa v popravách nevyžíva (čo je samozrejme diskutabilné, ale pravda je aj tak stratená v histórii). Bojové scény sú miestami síce počtom komparzistov veľké, ale bez kvalitnejších súbojov a po technickej stránke sú veľmi slabé, herecké výkony sú dostačujúce (herec v hlavnej úlohe je až desivo podobný historickým podobizniam) a scenár sa zameriava najmä na politické pletky a intrigy, čiže sa tu neustále niečo deje. Zobrazuje ich samozrejme typicky pre svoju dobu vzniku ako domáce i zahraničné spiknutia proti Vladovi s cieľom pošpiniť jeho povesť, čo je samozrejme propaganda ako vyšitá. Film si aj preto zaslúži maximálne 3*, hoci ako propagandistická báchorka určite funguje veľmi lákavo a pri sledovaní diváka buď pobaví svojou šťavnatou a nekompromisnou politickou nekorektnosťou (ako mňa, keď som mal 19) alebo vydesí všetkou tou propagandou (ako mňa, keď som sa po rokoch nad tým všetkým zamyslel). Či film funguje ako zobrazenie života tejto kontroverznej osobnosti je ale sporné až nepravdepodobné. (UPDATE 2019 a 17/10/2020). ()
Epos, óda, idealizace… paralela se současnosti, jednostranný výklad dějin, aureola vůdcovství. Takto by se po ideologické stránce dal popsat film Doru Nastase, který se snad jako jediný pokusil natočit historický odraz postavy, jenž se v dějinách kinematografie zrcadlila již nesčetněkrát, valašského knížete Vlada III. zvaného “Tepes” – “napichovač” či “Drakula”. Z formálního a stylistického hlediska, by se tento rumunský historický film dal brát jakožto zážitek plný profesionálního střihu a kamery, doprovázený stylovou hudbou a podrthnutý uhrančivým hercem v hlavní roli Stefanem Sileanu. Rozpočet filmu, který zahrnoval např. neuvěřitelné, extémně přeplněné davové scény, nám ukazuje ambicióznost rumunské kinematografie. ()
je to stare a trochu slabe - takovy vycpely Vinnetou hrajici si na spasitele naroda. Nicmene porad lepsi, nez holywoodske sagy o demonickych upirech ... o hrabeti Kaculovi uz uplne pomlcim. Hvezda navic za slusne zvladnute filmarske remeslo a scenar, ktery nemel prazdna mista, i kdyz se snazil vyporadat se se vsemi historickymi realiemi a poverami o Drakulovi ... a hlavne tam nebyly prsate polonahe bloncky s kulometem v kazde ruce hrajici si na Ramba, coz povazuju za plus. Bohuzel herecke vykony komparsu jsou jen prumer az podprumer - metoda nazeneme tisic lidi a ono to nejak dopadne uplne dobre nefunguje. Obcas to zamrzi i u vedlejsich postav, ktere hraji prilis prkenne a nenapadite a jejich charaktery jsou casto necitelne a ploche. ()
"Lidi nepřivádí do kostela boží láska, nýbrž strach z pekelného chřtánu." Nebýt místy nesmyslně chaotického střihu a ošizených bitev, které, jak víme z filmu Dákové, Rumuni uměli natočit, dal bych filmu plný počet. Co mu však nelze upřít, je poměrně zdařilý popis Naražečovy povahy i politiky a já si tak říkám, že básnička jednoho rumunského básníka, který volal po Vladově návratu má s ohledem na dnešní poměry své opodstatnění. ()
Kdyby jste se mne zeptali, jaký rumunský film jsem doposud viděl, až donedávna bych mohl říci jen že film Veronika znovu přichází (1973). :-) A to jen kvůli dětem.Teď už mohu prohlásit, že jsem viděl dva. Tím druhým je film o ,,Draculovi'' Vladu Tepesovi, který si svou nehynoucí slávu získal v podobě krvelačné příšery sající krev díky románu britského spisovatele Brama Stokera. Svůj skutečný otisk do dějin ale udělal jako tehdejší vládce Sedmihradska, který turkům zle zatápěl. Pořád se tu řeší jeho krutost a zejména ono slavné nabodávání na kůl. Jak takový proces probíhá? Přiostřený kůl, rozumného průměru je do oběti vpraven řitním otvorem a prostrčen tělní dutinou. Posléze je oběť vztyčena kolmo do výšky a kůl vahou těla projde ven někdy v úrovni ramen, úst atd.. Oběť umírá při krutých bolestech a někdy i velice dlouho. Utrpení dotyčného šlo zvýšit zaoblením hrotu kůlu a jeho pomazání lojem přičemž zkušený kat prý uměl kůl ,,aplikovat'' s minimálním poškozením důležitých tělních orgánů. Takový ubožák měl pak jistotu, že oproti těm s vnitním krvácením ,,vydrží'' na kůlu mnohem déle. Tento způsob poprav byl v oblasti Balkánu, Orientu a východu Evropy celkem rozšířený a dosti odstrašující protože sama poprava je ponižující a popravený na kůlu resp. jeho ostatky vydržely opravdu dlouho. Jak to vím? Ne nejsem úchyl, ale když jsem se věnoval archeologii občas jsem v zemi narazil na jedince u nichž jsme si nebyli jisti jak z tohoto světa odešli (např díky zářezům na krčních obratlích) a tak jsem si přečtl knihu Dějiny trestu smrti, kde Martin Monestier popsal snad všechny možné i nemožné způsoby poprav, které lidé během věků na sebe vymysleli.... Napichování na kůl bylo kruté. Ale bavíme se o polovině patnáctého století. Tedy době kdy se i u nás běžně čtvrtilo, lámalo kolem a upalovalo... Mimochodem upalování nepřátel v chalupách byla oblíbená záležitost našich! husitů a jak víme husitství skončilo jen krátce před nástupem Vlada Tepese k vládě. V kontextu doby se tedy jedná svým provedením spíše exotický trest smrti, protože kruté byly všechny a když už vás ,,jen'' věšeli, nechali vás se celé minuty škrtit, žádné zlomení vazu jak to známe dnes... Proč to celé rozepisuji. Chci jen říci, že Vlad možná kruťák byl, ale nijak se nevyjímal z vládců té doby. V zemi měl velký binec, (který je v Rumunsku dodnes) a tehdy to fungovalo jen a jen silou. Chceš-li mír, chystej válku. Kdesi jsem četl, že měl zálibu v napichování snad proto, že byl na tureckém dvoře za mlada zneužíván (čemuž lze možná i věřit) a tak se za toto ponížení mstil... Těžko říci. Já si myslím, že ty známé rytiny, kterak hoduje u čtvrcení s lesem kůlů za zády jsou německé báchorky pro senzacechtivé Evropany. Je to stejné jako bulvár dnes. Film se snaží Tepese od tohoto očistit a mně to ani nijak nevadilo. Je otázkou zda byl takový filozof a měl takové charisma jako má ve filmu Stefan Sileanu. Film byl velmi výpravný - to jsem od Rumunů vážně nečekal. Nedávno jsme v novém dvoudílném seriálu ČT viděli jak o mnoho, mnoho let později to měla složité Marie Terezie a to měla za sousedy ,,civilizované'' národy. Vlad Tepes to měl v tomto ohledu myslím mnohem složitější a v této zkoušce ustál. Co kdyby Osmany opravdu pustil do Uher? Takto si Mehmed II. nemohl nárokovat Sedmihradsko a Valašsko, ale i další území Evropy... Já jsem rád, že jsem film viděl a můj pohled je díky tomu na Draculu krapet rozšířen. Mimochodem scéna jak sami Turci prochází s šokem a ohromením kolem lesu kůlů s práchnivějícícmi mrtvolami byla z filmového hleiska opravdu nezapomenutelná ! Zajímavá je u filmu i absence žen! Nezbývá než v kontextu dnešní doby si povzdechnout, že Evropa má dnes takových Tepesů zatraceně málo. Muslimové už nemusí válčit o nová území a šířit korán mečem, Evropa si je sama zve, do svých zemí vozí a do dlaších chce násilím rozdělovat! Co by tomuto počínání dnešních politiků asi tito vládcové, obránci kříže a křesťanské Evropy řekli dnes? Myslím, že Vlad Tepes by to vyřešil rychle a Juncker, Merkelová a spol. by ty své kůly, pěkně zaoblené měli jisté ! Dávám za 3 kříže. * * * () (méně) (více)