Das Millionenspiel
The Millions Game
Režie:
Tom ToelleScénář:
Wolfgang MengeKamera:
Jan KališHudba:
Irmin SchmidtHrají:
Dieter Hallervorden, Suzanne Roquette, Ralf Gregan, Elisabeth Wiedemann, Dieter Thomas Heck, Peter Schulze-Rohr, Friedrich Schütter, Gisela Marx (více)Obsahy(1)
Proroctví z roku 1970. Dávno před existencí moderních reality show a devalvace televizní zábavy do podoby bezskrupulózní honby za sledovaností se podařilo tento neveselý vývoj předjímat a až dokumentárně čistým stylem i znepokojivě zachytit. (Letní filmová škola)
Recenze (10)
"Hra o milion" je jeden z celé řady dokladů, že zprofanovaná formulace "quality TV" představuje sice vynikající marketingový konstrukt, který se podařilo podsunout divákům i kritikům, ale současně také zlovolný nástroj k odvádění pozornosti od historie televizní produkce. Termín totiž implicitně vyjadřuje, že až s novým tisíciletím se televize stala něčím ambiciózním či dokonce průkopnickým a že doposud zaostávala kvalitou za kinematografií, kterou až s nultými roky dohnala, potažmo následně předehnala (jak se nám snaží namluvit PR oddělení vysilatelů a streamerů). Tom Toelle, jeden z řady ambiciózních tvůrců, kteří cíleně pracovali s formáty a možnostmi média malé obrazovky zde ve spolupráci se scenáristou Wolfgangem Mengem přetvořil knižní předlohu Roberta Sheckleyho do obrazoborecké provokace, která ještě dnes vybízí k mnohým otázkám, které by televize nejradši nepokládala, neboť podrývají samotnou její povahu fikce vydávané za realitu. "Hra o milion" vnikla o několik let dříve, než začal televizi reflektovat střední proud kinematografie ve snímcích jako "Televizní společnost" (1976) či "Čínský syndrom" (1979), ale také paralelně s obrazoboreckou tvorbou Petera Watkinse, byť před jeho vrcholným experimentem "Punishment Park" (1971), a to nemluvě o "Běžícím muži" (1987) i jeho knižní předloze, s nimiž bývá nejčastěji porovnávána. Genialita Tolleho experimentu se ukazuje nejen v tom, jak zapadá do linie běžného televizního vysílání svým přeskakováním z formátu reportáže do studiové estrády a hyperestetizovaných reklam. "Hra o milion" využívá žánrové konvence thrillerů, ale také střídáním hledisek a nahlížením za kulisy je podvrací nenaplňuje a podvrací. Subverze tohoto televizního projektu mimo jiné spočívá v tom, že zpřítomňuje přetržitost, nahodilost a umělé vytváření napětí v maškarně inscenovaném duchu coby esenciální vlastnosti televizní zábavy. Navíc ale zatímco Stephen King i jeho adaptace bezzubě ukazovali distopickou budoucnost, kde televizní zábava je jedním z vedlejších produktů či paralelních nástrojů kontroly, Tolle se svými spolupracovníky viděli samotný formát realty show jako distopii budoucnosti. Dnes víme, že měli pravdu. ()
Rád objevuji zajímavé snímky sci-fi žánru z různých období i krajin. Co mi však často nesedne (čest výjimkám!), bývá míchání sci-fi s některými jinými populárními žánry, např. s hororem, crazy komedií nebo akčním žánrem. Jsou asi dva filmy spadající do kombinace Akční + Sci-Fi, které mě dokázaly skutečně nadchnout (Rollerball a Temné slunce) a v obou případech jsem zůstal v šoku, když jsem uviděl, do jak podprůměrného hodnocení hodila tyto snímky zdejší komunita, proti jejíž davu jsem se svým velkým nadšením musel kráčet. Tak a dnes jsem konsternován z filmu v oblasti akčního sci-fi již potřetí a už mě ani nepřekvapí, že tentokrát pro změnu jde o titul, který zdejší komunitě již téměř úplně uniká. Konečně je to opět nářez. :) Velmi zajímavý nápad pojat hraný snímek, prorocky předpovídající s léty rostoucí mediální marasmus na poli televizní zábavy, z velké části jako finální díl televizní reality-show s brutální soutěží, v níž odvážný mladík bojuje a utíká před nástrahami smrti za velkou cenou, je originální. Celé zpracování se opravdu soustředí jen na samotný průběh soutěže a děj se z velké části nese na vlnách jednou svěžího, jindy víc depresivního akčního thrilleru, přičemž film si neklade vůbec žádné filosofické otázky, nemoralizuje, ale přesto již samotným rozehráním brutálního dění dokáže v divákovi to děsivé kritické poselství plně vyvolávat a to včetně onoho „optimistického“ závěru... Viděl jsem před časem i ten francouzský remake z 80. let, který zašel právě ve směru těchto otázek dál, ale formálně mi přesto připomínal spíše dobové akční béčko a ač tam hráli herecké hvězdy jako Michel Piccoli nebo Bruno Cremer, celkově na mě neudělal zdaleka tak silný dojem, jako tento původní západoněmecký TV film. Pravda, trochu mi zde chyběl ten trapně vtipný moderátor úrovně Piccoliho nebo Mondyho, zvláště oproti tomu zdejšímu chladnému průvodci, ale o humor v žádném případě nešlo a kdyžtak ten zde přesně v tomto duchu zaobstarávaly pravidelné šílené reklamy. To byl určitě výborný nápad, stejně jako dokrutky v podobě příběhu, který nám během filmu více představil postavu a akční kariéru hlavního soutěžícího, nebo i v podobě rozhovorů se zabijáckými protivníky, jejíž usmátý odlehčený výraz nad rozmluvou o jejich úkolech teprve onen děsivý dojem z této televizní vize zesilňuje. [90%] ()
Prorocký film, řeklo by se, ale samotný princip extrémních reality shows přinesly spíše sci-fi knihy, z nichž ostatně tenhle kousek vychází. Hra o miliony se mi ale i tak líbila - bavila mě svou bizarností a přepáleností. Už jen ty šílené reklamy, které předělují příběh, mě nutily do křečí smíchu... Přesto mám ale dojem, že potenciál snímku zůstal trochu nevytěžen. Rušila mě především nekonzistence fikčního světa. Přestože je celý film rámovaný jako metafikce, kde rovinu aktuálního dění zosobňuje živý přenos ze studia a rovina hlavního napínavého příběhu o honu na člověka je nám předkládaná pomocí vsuvek do živého přenosu, je v mnoha pasážích jasné, že kamera, která hon snímá, často není diegetická (tj. nepatří televiznímu štábu). Nemluvě o tom, že stejně tak nejsou součástí fikční televizní relace záběry z televizního ústředí, kde se tvůrci pořadu hádají, jak vyřešit tu či onu krizovou situaci. Stejně tak by mě divácky potěšilo, kdyby tvůrci použili ruční kameru, aby navodili alespoň pocit, že jde o "reálné" vysílání z terénu. To jsou celkem zásadní chyby, ale myslím si, že Hru o miliony si dokážete divácky užít i tak. Je vlastně neuvěřitelné, že jde o televizní film, natočený v roce 1970, a ještě k tomu v SRN! ()
Na svou dobu vyjímečně prorocké dílo. Oceňuji ten dobově skoro dokumentární civilní styl. Není to jen o manipulaci lidmi, ale i tom, že lidé se dobrovolně stávají jejím dílem, že se jí sami účastní. To, co v roce 1970 mohla být jen mrazivá a nepravděpodobná vize, je dnes již téměř skutečností. ()
Aneb jemnější nadčasová verze Running mana po německu. LFŠ UH 2022. ()
Srovnám tu oba dva filmy, kterým byla předlohou povídka Roberta Sheckleyho "The Prize of Peril". Hlavní hrdina, pokud chce vyhrát velkou peněžní sumu, musí nějakou dobu přežít ve městě, přičemž po něm jdou nájemní zabijáci. Celé je to reality show jedné TV, která soutěž vymyslela kvůli zvýšení sledovanosti. Lidé jsou ochotní za slušný balík riskovat v soutěži svůj život, případně se stát zabijákem; za zabití soutěžícího totiž také shrábnou pěkný balík. A sledovanost roste… Das Millionenspiel a Le Prix du danger od sebe dělí 13 let, což je samozřejmě znát, ale svým způsobem už zestárly oba dva, i když na zábavě to neubírá. Podstatný rozdíl je v tom, že v Das Millionenspiel sledujeme především samotnou show a občasnými retrospektivními sestřihy (které sledují i diváci ve studiu TV) se dozvíme něco o životě hlavní postavy. Oproti tomu v Le Prix du danger je nabízena také otázka práva nechat zemřít člověka v přímém televizním přenosu, kdy jedna z hlavních postav začne pochybovat o správnosti této soutěže. A také příběh samotný se poměrně liší. Jak oba dva filmy dopadnou nelze ani naznačit, protože by vás to připravilo o možné překvapení. Jak jsem už napsal, filmy od sebe dělí 13 let, Le Prix du danger je určitě akčnější a brutálnější, jenže těmhle věcem už 80. léta přála, takže z tohoto pohledu nelze Das Millionenspiel nic vyčítat. ()
Tu dost slabou čtvrtou hvězdičku dávám jen za naprosto skvělých závěrečných 10 minut, které se mi vlastně líbily z celého filmu nejvíc ať už silným napětím v poslední disciplíně, tak i úplným koncem, ve kterém SPOILER zraněnému Lotzovi, který je navíc v dost silném šoku, strkají do rukou výherní šek, zabírají ho všechny kamery, otravuje ho moderátor a další lidé, všichni slaví jeho výhru a on ani nemůže rozdýchat, že to všechno vůbec přežil... a kdoví, jestli se z toho šoku pak dostal. To by mu pak ta výhra k ničemu moc nebyla. KONEC SPOILERU Zbytek filmů je sice povedený, má dost do sebe a má i dost povedených scén (třeba tu, kde Lotz mluví se svojí matkou a ta je úplně nadšená, že v té soutěži je, i když mu jde doslova o život), líbí se mi i ta forma, že drtivá většina filmu je natočená takovým způsobem, jako bychom sledovali jenom finální díl oné reality show - což je mimochodem velmi dobrý nápad jak takový námět co nejlíp pojmout v televizním filmu - jenže jinak si mě ten film moc nezískal. I když je slušně natočený a dobře zahraný (na televizní film), i tak si mě nedokázal moc získat a hlavně mě nedokázal moc pohltit. Tudíž mi to v určitých místech utíkalo docela pomalu a navíc mám pocit, že už to znova vidět nepotřebuji. I tak ale v Das Millionenspiel vidím víc kladů než záporů a nakonec tomu ty slabé čtyři dám rád, i když to na ně z mého pohledu je jen tak tak. Nečekal jsem od toho žádné brutální nebo vysokorozpočtové scény, ani jsem je v tom nechtěl, fungovalo to i bez nich, jen to finále té brutální reality show vypadá až příliš "běžně" na její formát a já od toho asi čekal aspoň nějaký ten zvrat, který by to celé oživil a ukázal, proč zrovna tenhle díl demonstruje to co demonstrovat má. Slabé 4* ()
Überfilmkunstwerk. ()
Prorocký obraz TV soutěží, kde vražední stíhání je střídáno stupidní TV reklamou a rozhovory, je stále aktuální.(70%) ()
LFS 2022. Podobne jako loni s Televizni spolecnosti mi letosni filmovka predstavila starsi "dobove pecky", o kterych jsem nemela ani poneti... Vubec jsem tohoto predchudce Hunger games neznala, ale je to super a v mnohem i lepsi nez modernejsi nasledovnici (BM, HG). Ale cemu se divim, gladiatorske hry jsou tu uz od staroveku a porad to fascinuje ve vsech generacich... ()