Nastala chyba při přehrávání videa.
  • igi B.
    *****

    "Chceš-li pochopit druhého člověka, projdi se v jeho kůži..." Citát z filmu coby promluv otce Atticuse Fincha (G. Peck) k dceři, snažící se přijít na kloub onomu podivnému světu dospělých, by mohl být mottem k pochopení celé této skvěle zpracované filmové adaptace novely "To Kill a Mockingbird" Nelle Harper Leeové (za kterou dostala Pulitzerovu cenu za rok 1961), ve které vzpomíná na příběhy svého dětství, kdy žila jako dcera >advokáta chudých< na malém městě v Alabamě. V období tvrdých třicátých let, v prostředí chudoby, nevzdělanosti, předsudků a rasizmu, neřestí ducha, podpořených navíc hospodářskou krizí, která tvrdě postihla právě zemědělské oblasti >starého< Jihu. Dětský pohled na svět dospělých a zejména na práci otce dostává nový rozměr ve chvíli, kdy otec se ujímá obhajoby "negra", nespravedlivě obviněného z napadení a znásilnění bílé dívky, typické představitelky jižanské spodiny, která svůj pocit viny ze svádění černého muže řeší právě jeho obviněním. Přestože advokát soudní při (v porotě sedí samozřejmě oněch 12 >rozhněvaných< BÍLÝCH mužů) prohraje, v očích svých dětí (a nakonec i celé černé komunity, která zde je prezentovaná tak trošku tendenčně také téměř jako děti) potvrzuje svou roli vzoru lidství, moudrosti a cti. Film, natočený téměř v duchu ateliérových filmů čtyřicátých let, vyniká již od výtvarně velmi působivých úvodních titulků zvláštní estetikou tajemna, podpořenou černobílým obrazem a výbornými, velmi uměřenými hereckými (obzvláště v dětských rolích) výkony. Jeho příběh a nazírání na problém rasizmu je dosti ovlivněn dobou vzniku, kdy v USA začínaly vrcholit snahy o skutečnou rasovou i občanskou rovnoprávnost, zejména je však nádherným a (chvílemi i drsně) poetickým pohledem na život v komunitě, na dětský svět ve vztahu k realitě a v neposlední řadě i o lidských vztazích vůbec, o rodině, důvěře, přátelství - a nakonec i o jakési Boží vůli, která ve svých mlýnech rozdrtí nespravedlivého a spravedlivým dá rozřešení...(31.1.2007)

  • Radek99
    ****

    Výborná, dnes už klasická, filmová adaptace vynikající, rovněž klasické, literární předlohy. Kombinace obvyklého filmového subžánru soudního dramatu s autorčiným v literatuře tak oblíbeným přístupem vyprávění z pohledu dítěte dělá ze snímku Jako zabít ptáčka zajímavý filmový mix. Tvrdá realita amerického jihu 30. let minulého století (apartheid, sociální nerovnost uvnitř společnosti, role žen atd.) se tak potkává s ryze lyrickým pohledem a poetikou, která dává knize (to především), ale i filmu silný přesah. Posun k filmovému vidění (a chápání) věcí, tedy k zvolenému subžánru soudnímu dramatu, je logický, ve výsledku ale celkovému vyznění ubírá na síle, kniha má mnohem větší emocionální (i racionální) dopad. Prostý příběh, silná symbolika (zabití drozda x sojky, ale i používání jmen - Atticus, tedy člověk z antiky, základů západní kultury, nedostižného ideálu x nomen omen Bob Ewell, čti Evil, tedy Zlo), vytěsnění některých dalších důležitých postav, motivů a dějových linií a vynikající herecké výkony, to je Mulliganův film. ,,Chceš-li pochopit svět z pohledu jiného člověka, obuj si jeho boty."(12.9.2013)

  • JohnnyD
    *****

    Brilantný film z prostredia americkej spoločnosti 30. rokov 20. storočia. Hlavne si treba uvedomiť, že film nie je súdna dráma, ale iba nostalgický pohľad rozprávačky na svoje detstvo. Famózny Gregory Peck stvárňuje kultovú rolu sympaťáka Atticusa Fincha, "obhájcu negrú!". Film na jednej strane hovorí o vtedajšej rasistickej dobe, ale zároveň aj o hospodárskej kríze, či detských zážitkov. Film vrcholí v dokonalom a silnom konci s hororovou atmosférou (keby bola hororovo nakrútená len ta jedna scéna ;)). Detský herci hrajú veľmi dobre, scenár je vynikajúci a počas filmu nám hraje čarokrásna hudba. Navyše réžia je originálna a často pracuje s tieňmi a osvetlením. Čiernobielosť filmu pridáva na sile. To Kill Mockingbird je filmový skvost, ktorý si zaslúži byť uctievaný - a to nielen za vynikajúceho Gregoryho Pecka.(13.7.2006)

  • jojinecko
    ****

    Gregory Peck bol herec par excellance, o tom niet pochýb..okrem toho vždy sympaťák! Táto klasika ma dlho obchádzala a keď sme sa konečne "našli" tak moje očakávania boli veľké. Podarilo sa ich splniť do bodky, kým film pre mňa nestratil svoju silu- príchodom Roberta Duvalla na scénu...Možno toto vyústenie fungovalo v literárnej predlohe, ale tu to pôsobilo "trochu" kŕčovito. Myšlienka bola skvostná a silná, ale jej prevedenie také nemastné- neslané. Okrem tejto poslednej časti si film zasluhuje byť klasikou, či už sa jedná o vykreslenie doby, ktorá nepriala etnickej rovnosti alebo vďaka nádherne a pútavo natočenému súdnemu procesu, kde spravodlivosť býva často slepá (doslova)...To všetko podporené hereckými výkonmi všetkých zúčastnených (aj tí malí krpci zahrali impozantne)...(18.1.2009)

  • Chrustyn
    ****

    Opravdu moc pěkný film kombinující rodinné, sociálně kritické a soudní drama. Popravdě jsem čekal, že se film více zaměří na soudní část a docela mě překvapilo, že první půlka se tímto vůbec nezabývá. Avšak rozhodně nenudí a i přes pomalejší tempo určitě zaujme vynikající atmosférou a výbornými herci v čele s Gregory Peckem. Velice zajímavý film.(20.11.2009)

  • - Mary Badham zbytečně zkazila spoustu záběrů, ve kterých byla rodina u stolu a jedla. Phillip Alford neměl rád jezení stejného jídla nesčetněkrát a tak vymyslel pomstu. Když válí Mary Bedham v pneumatice, namířil ji na nákladní auto a snažil se ji poranit. (Kulmon)

  • - Robert Duvall, známý např. jako Tom Hagen z trilogie Kmotr, se v tomto snímku objevil před kamerou vůbec poprvé. (Kulmon)

  • - Phillip Alford řekl své matce, že nechce dělat konkurs na roli Jema Finche, ovšem, když mu řekla, že zmešká polovinu školy, byl ihned rozhodnut, že se konkursu zúčastní. (Kulmon)