Režie:
Bohdan SlámaScénář:
Bohdan SlámaKamera:
Diviš MarekHudba:
Jakub KudláčHrají:
Dorota Šlajerová, Tomas Sean Pšenička, Magdaléna Borová, Martin Pechlát, Marek Daniel, Judit Pecháček, Bolek Polívka, Gabriela Míčová, Julian Gutmann (více)Obsahy(1)
Dva sousedské klany a dva různé přístupy k životu. Co se stane, když do napjatých vztahů dvou dominantních otců zasáhne láska vlastních dětí? Zatímco Josef nutí svou rodinu ke svéráznému způsobu života na ostrůvku vegetace mezi monokulturními Viktorovými lány, Míra je zamilovaný do Josefovy dcery Žofky. Aby získal její sympatie, musí s otcem bojovat. Synova revolta staví Viktora do nové situace. I Josef zklamaný důsledky vlastních životních postojů má možnost leccos přehodnotit. Naději na uzdravení na poli mezilidských vztahů i vyprahlé krajiny přinese do života několika hrdinů až mezní událost. (Bontonfilm)
(více)Recenze (45)
Koncentrovaná nezředěná deprese se Bohdanu Slámovi ještě nikdy nezvrtla v černobílou (eko) agitku. V jeho novém filmu je všechno tak polopatické a návodné, že divákovi nedává prostor k nějaké objektivnější reflexi. Nejzřejmější to je, jak se mu kdysi živé figury z předešlých snímků najednou v Suchu změnily v pouhé karikatury - protože třeba Polívkův misantropický patriarcha na invalidním vozíku není ničím jiným. Z pokusu o mezigenerační drama zbyl jen silně schematický popis a umělecká floskule. Jednoznačně nejslabší Slámův film. ()
Pokud jste fanoušky typicky českého filmového žánru "všichni jsou v hajzlu", tak si skutečně pošmáknete. Takhle kvalitního zástupce jsme tu dlouho neměli. ()
Sucho je Modelář téhle sezóny. Film jako od mimozemšťana, který se pokouší pochopit lidstvo. Ale vlastně to respektuju. Má to v sobě zranitelnost a upřímnost. Snahu člověka pochopit věci, kterým nerozumí. Některé se týkají lidské smrtelnosti, některé společenské odpovědnosti a některé toho, kam postavit kameru, aby to dávalo smysl. Nejhorší druh filmu je ten kompetentně bezpečný. A tuhle nekompetentní nebezpečnost je třeba cenit. Sucho je typ filmu, nad kterým sedíte dvě hodiny v hospodě a propadáte se králičí norou ve snaze pochopit, co se Slámovi honilo hlavou. ()
Zestručňuji zdejší stručný, trefný a sžíravý komentář od Stegman: Film o osobní statečnosti každého z nás, bohužel se zbabělým a zavádějícím promem. *** Slámův film je jednoduchá, ale nebanální črta o základních přístupech člověka k životu a vztahům, včetně primárního a všeurčujícího vztahu k půdě, k vlastnímu životnímu prostoru a ke všemu v něm, a o schopnosti v různém věku překročit svůj stín. Je to zároveň esej, elegie i venkovský obrázek, a navíc je svým monitorováním výbušných, společnost rozdělujících témat a dogmatických přístupů břitce aktuální, pročež dovedu pochopit, že v divácích vzbuzuje alergické reakce jak formou, tak obsahem, byť dle mého zcela neprávem. *** (V Lib.) *~ ()
Rozklížený film, který neustále mate diváka v očekávání, o čem vlastně nakonec bude. O zemědělství ani o dnešních lidech toho moc smysluplného neřekne. Logické lapsy nemá smysl vypočítávat. ()
Slámův návrat na vrchol se úplně nekoná, přesto je jeho první film této dekády mnohem sympatičtější podívanou, než tomu bylo u jeho filmů za uplynou dekádu. Filmy málokterého lokálního tvůrce vypadají tak dobře, jak se tomu dá říct u Bohdana Slámy, potěší také zajímavé prostředí, které netěží pouze z moravské variace na italské Toskánsko a navzdory očekáváním nesází pouze na prvoplánovou moravskou variaci na Romea a Julii. Sláma nenatočil další Štěstí nebo Venkovského učitele, přeci jen ovšem ve formě Sucha dokazuje, že jde pořád o tvůrce, který by mohl v budoucích letech nadále minimálně příjemně překvapovat.... ()
Mně se to líbilo dost. Vesničanka se ve mně prostě nezapře. ()
Sláma nechce súdiť, chce len nastoliť tému rozdelenej spoločnosti, ktorá začína už v najmenších bunkách, niekde doma, v rodine. Do istej miery to funguje, do značnej miery sú ale niektoré postavy neznesiteľné, hlavne tá mladá, ktorej neustála nasranosť vzbudzovala chuť pozmeniť jej zubnú kartu. Tam, kde film rieši tému smrti, ktorá je akoby spoločnosťou tabuizovaná, hoci je prítomná všade okolo nás, tam je film citlivý a pravdivý. Možno nie tak silný, ako by mohol byť, ale osobná režisérova skúsenosť bola pretavená zrejme podľa jeho predstáv. Tam, kde a riešia klimatickí blázni, hoci Sláma povedal, že "tým mladým fandí", tam to je už také ideologické, hoci cítiť pokus o nestrannosť, ale je jasné, kam Sláma mieri. Pritom na tých aktivistoch nie je sympatické zhola nič, chudák asfalt, na ktorý sa furt lepia. Tam treba na to radikálne metódy a rovno vyplniť psychiatrické ústavy. ()
Jsem rád, že se Bohdan Sláma po Krajině ve stínu znovu vrátil k domovským sociálním dramatům. Méně jsem rád, že jde asi o nejslabší Slámův film, jaký jsem viděl. Venkovský učitel to fakt není. Je fajn, že se Sláma zase vrátil ke psaní vlastních scénářů. Jenže už si asi naplno žije ve svém vlastním světe. To je tak to hlavní, co se dá ke Suchu říct. Je zkrátka takové uvízlé samo v sobě. Vaše příjetí filmu ale může být úspěšnější. Pokud se dokážete s aktuálním Slámovým vesmírem ztotožnit nebo vám bude blízké téma filmu. Hrstka skvělých univerzálních scén tam je (hlavně u stolu.) Příběh je lidský. Taky se mi líbilo, že žádná postava (až na jednu vyjimku) z něj nevýjde černobílé. Měl ale zůstat komorní, bez těch výjezdů za hraniceni. . Bohužel zamrzí hned několik logických lapsů a určitá absence emotivnosti. Mladí herci nic moc, Polívka tam vůbec neměl být, ale Marek Daniel baví jako vždy. Uvažoval jsem o nižším hodnocení, ale na konec to nechám tak. ()
Bohdan Sláma pravděpodobně dosáhl dna své režie ()
Celkem snesitelnej, ale notně depresivní snímek, kterej bych si podruhý nepustil ani ze nic. Perfektní Martin Pechlát. 50%. ()
1941. hodnocený film: ()
Z nějakého podivného důvodu se nový Slámův film řadě lidí nelíbí, dle hodnocení a komentářů. Bohužel, když komentáře pročítám, budí to ve mně soucit a lítost na touto databází, která už není "rájem cinefilů", ale pouhopouhým odkladištěm něčích komplexů z toho, že když si zajde do kina na vpravdě současný film, který navíc zdaleka není doslovný, tápe a tápe a tápe... Proč je Sucho současný film? Na to snad netřeba odpovídat nijak detailně – jde o žalozpěv nad současným úpadkem vztahu mezi námi a půdou, jež nás živí a po níž kráčíme. Jak by řekl přírodovědec, ta půda tady je, něco z ní roste, mnohé závisí na správné péči o ní. Z takového pohledu se ovšem kompletně vytrácí perspektiva, kterou nabízí třebas vědy humanitní (a umění, v tomto případě umění filmové) – ona to není prdel žít v současném světě, protože sice všechno můžeme dát pod mikroskop a dát do laboratoře na rozbor, ale co pro koho příroda znamená a jak ovlivňuje něčí myšlení (a následné zacházení s ní), na to jsou třeba jiné dovednosti: empatie, soudnost, rozvážnost a taky altruismus (neexistuje pilulka, co by ve vás probudila soudnost). Sucho zcela podmanivě ukazuje, že současný svět je v rozporu, ten rozpor ale netvoří svět sám (v tom přírodovědném smyslu), nýbrž lidé (navíc lidé v tom humanitním, a bohužel i nehumanitním smyslu slova). Na jedné straně jsou tací, jimž osud místa (a půdy), kde žijí, není lhostejný, a na druhé straně jsou tací, kteří té empatie a soudnosti nejsou schopni. A pak je tu strana třetí, prostor pro možnost přecházet od jednoho k druhému, zažije-li impuls k tomu, aby dosáhl nějaké sebereflexe a našel v sobě lítost. V případě Sucha je tímto impulsem bohužel zbytečná a nespravedlivá smrt. S "poselstvím" filmu nemusíme souhlasit všichni, rozhodně ale není fér jej torpédovat nálepkami "agitka" nebo "nefungující". ()
Nejdřív tomu leze sláma až z uší a nedokážu se do těch postav dostat, aby mě to v druhý půlce vtáhlo a začalo bavit. ()
100x škoda toho vadného proma. Daleko větší téma než napjaté vztahy mezi rodinami je tu SUCHO, vztah k půdě a s tím související etické problémy. Sláma v diskuzi přiznal, že neměl (a nechce mít) vůbec vliv na to, jakou kampaň jeho filmy mají. Chyba. Tady se evidentně producent lekl, že by Sucho bylo označeno za film, který moc tlačí ekologii a že by to třeba spustilo hejty... tak se ten film prodává jako film o lásce a vztazích mezi otci a syny, kde je "jen tak mimochodem" vyprahlá krajina. - Vzhledem k tomu, že je ten film v podstatě o osobní statečnosti každého z nás, považuju zbabělý přístup producenta za přímo absurdní. ()
Nejhorší film co jsem viděl minimálně za poslední tři roky. Od začátku do konce nekompromisní levičácká agitka za kterou by se nestyděli v padesátých letech. Takhle si představuji film jaký natočí režisér, který nikdy nevytáhl paty z města a myslí si že maso vzniká v Kauflandu. Úplně stejná je pak zřejmě i cílová skupina, pro kterou je film určen. Slámova představa venkova a zemědělských podniků vychází nejspíš z trilogie Slunce seno, což je mimo jiné oproti tomuhle absolutní masterpiece. Šílená hudba, šílené herecké výkony a absolutně bizarní scénář. ()
Bohdan Sláma je technicky precizní režisér. Diviš Marek má zase neuvěřitelné oko na to, aby scény vypadaly poutavě a zároveň "něco říkaly". Sucho je skvělý film. Dlouho, opravdu dlouho jsem nebyl po českém filmu tak vyřízený. Ano, látka to není atraktivní, a kdo chce jít do kina si odpočinout, tak Sucho není správný adept. Sledujeme tu sestavu postav, která něco řeší v sobě i vně sebe a většinou se všechno docela podělá. Za postavy trpíte a bolí vás to, neboť nejde o nesympatické osoby, ale reálně černobílé charaktery s dobrý i špatným viděním světa. Kromě asi tří scén (z toho dvou finálových) vedl Sláma svůj film výtečně a srozumitelně. Ve finále sklouzl bohužel k lehké zkratkovitosti zejména u jedné z postav. A úplně se mu také nepovedlo vybalancovat oba pohledy, které film nabízí a jedné straně zkrátka nadržuje, což filmu lehce škodí. Ale jako jednoduchá prezentace toho, co představuje současný třídní boj ohledně Green Deal, zemědělského přístupu, dotací atd. je Sucho docela obstojná látka. ()
Za mě výborný film, který mě okouzlil mnoha výraznými charaktery, extrémně upřímná, drzá puberťačka, ta by zasloužila chytit za cop a naplácat, Polívka drsný jako polévka z bizona a pan mačo otec, který si ochočil manželku, jako kdyby pocházela z bavlníkových plantáží, nakopal bych ho do xichtu s rozběhem, jako když Roberto Carlos zakroutil přímák proti Francii, Pechlát hrál toho debila tak dobře, že mi zase jednou u filmu cukala kladiva.. Takovéto české filmy můžu, moje alergie na české alkoholičky dávačky, o čemž většina českých filmů jest, na krátko ustoupila... ()
Bohdan Sláma se vrací na vesnici, aby podal další zprávu z tamního života, jenže to se mu tentokrát daří tak z poloviny. Sucho je příliš obsáhlé, věnuje se velkému množství postav, přitom těmi nejzajímavějšími zůstávají otcové (a matka) rodin. Aktivismus dětí samozřejmě dává smysl, má jasné opodstatnění v tom, v čem vyrůstají, přesto mu nemuselo být věnováno tolik prostoru, vůbec když se právě postavy dětí nijak zásadně nevyvíjí, což hlavně v případě Míry zamrzí. Děda je tu pouze jako symbol doby, v pozadí dění zůstávají i Viktorovi ženy. Jinak je tomu u Josefa, Magdaléna Borová nejen že podává vůbec nejlepší výkon, ale je i tou nejzásadnější ve filmu, tou, se kterou je možné soucítit, rozumět jí. Podobně silnou roli má i Martin Pechlát, ale tam už ty motivace nejsou tak zřejmé, vůbec když chybí důvod zásadní změny jeho životního stylu... proč žije, jak žije. Klasicky výborná je kamera Diviše Marka, jízdy po vlnách Moravského Toskánska mají poetiku, zatímco tam, kde se řeší život, dokáže i kamera přitvrdit. 65% ()
Aneb česká vesnice roku 2024 pohledem Bohdana Slámy jeho osobitým filmařským stylem, který není pro masového diváka. Mne tam prosvítají dvě zajímavé myšlenky: 1) o tom jak člověk svým průmyslovým chemickým zemědělstvím bez respektu k přírodě jde proti přírodě a tím pádem proti sobě 2) že je na vesnici nuda, kterou mimoměšťané zahánějí způsobem, kterému se autor jemně ironicky vysmívá. Ale jelikož nenávidím filmy o umírání, tak jsem si posledních 60 minut v tý beznadějný depresi protrpěl. Dorota Šlajerová výborná, zajímavý typ pro česku kinematografii. ()
Reklama