Pán velryb

Prťata mají aktuálně ve škole projekt “Nový Zéland”. Pustil jsem jim tento film, vydržela u něj až do konce a místy svorně kritizovala dědečka (bylo to o holčičce skoro stejně staré, jako jsou ony). Už v pátek jsem jim ukazoval haku, teď vědí, že to je: “Sním tvé maso, vydloubnu ti oči a tvoji hlavu narazím na klacek.” (16.03.2019)

Hrozně moc mě mrzí, že musím dát tak nízké hodnocení. Ty postavy mi přišly zajímavé, hlavně v hlavní roli malá Keisha byla naprosto okouzlující. Jenže ta hrozná hudba, kamera, pomalé tempo, celkově zpracování katastrofální. Celý příběh šel tak mimo mě, film jsem musel natřikrát dokoukávat, protože to byla prostě nuda. Je to škoda, ten potenciál herecký i příběhový tam je a mohl být ještě větší, jenže film sám o sobě je špatný. :( (21.06.2015)

Krásné rodinné drama, které se akorát hodí pro zpříjemnění odpoledne. Malá dívčina se snaží celý život získat uznání svého dědy, který však k ní chová opravdu mrazivý vztah - no, mně to přišlo jako ze života (teda, ne mého, ale tam kdesi v Oceánii). Chudák holčina! Hudba a kamera je skvělá, ale co si opravdu zaslouží pozornost je malá Paikea, která do své role dala všechno. Film má stabilní děj a (ne)čekané rozuzlení. Zkrátka pořádný film, jak má být. (03.07.2010)

To se tak občas přihodí, že si člověk za pár šupů koupí časák s dvd a pak je velmi mile překvapen, jak dobře investoval. Moc pěkný oddechový film, který opravdu zaujme hlavně kvůli mladičké představitelce hlavní role. Ke konci dojme a zanechá ve vás příjemný pocit krásně stráveného času. (11.04.2006)

Krásný film o tradicích. (28.11.2008)

Mám rád novozélandskou kulturu,mám rád velryby,mám rád rodinná dramata a mám rád tento film. (19.09.2008)

Film mi uběhl neskutečně rychle. Nenudila jsem se ani minutu, jak mě film vtáhl do děje. Do děje o novozélandské dívce, kterou v jejím rozvoji brzdí tvrdohlavý děda, jenž je přesvědčen o tom, že ženy patří domů za plotnu a nejsou schopny se samy rozhodovat. Nezmění názor, ani když Pai ukáže, že v sobě něco má. Bude se muset rozhodnout, zda jsou pro něj důležitější tradice nebo blízcí. Výborný, poutavý, zajímavý a emotivní film, zobrazující tradice souostroví v Pacifiku, o němž jsem do této doby téměř nic nevěděla, což byla jistě škoda. (27.11.2009)

Tento film u mě stoupl vysoko. Dotkl se mě po všech stranách: nádherný příběh, zajímaví lidé a kultura, hlubiny moře i lidské duše.. krásná kamera a o hudbě Lisy Gerrard netřeba se zmiňovat. KRÁSA. (23.07.2007)

Skutečně jedinečný zážitek, který snad nenechá nikoho chladným. Opravdu klidný film, který nemá jediné slabé místo. Snímek vypráví velmi pěkný příběh o vztahu k tradicím a způsobu života, který se vlastně odehrává v každé kultuře na každém místě světa, a jeho obsah je zcela jistě hoden zamyšlení. Je to krásně natočené, podkreslené úžasnou hudbou a ozdobené skvělými hereckými výkony. 95 % (27.12.2007)

Možná jsem povrchní šmejd, ale mě to prostě většinu času strašně nudilo. (28.06.2009)

Ten krásný a dojemný konec nemůže zachránit celkový dojem, který je spíše rozpačitý. Dlouho jsem se nudil a prokousat se ke konci bylo trochu krkolomné. Ale určitě překvapivý herecký objev v podobě Keishy Castle-Hughes a krásná Novozélanská krajina dělají tento film velice zajímavým. (06.12.2006)

Veľmi dobre spracovaný príbeh o tom, aké je (i v súčasnosti) dôležité poznať tradície svojho národa- pretože tým môžme spoznať alebo aspoň lepšie pochopiť sami seba, o priateľstve, spolunažívaní a bratstve. Audiálna a vizuálna stránka robia prenádhernú atmosféru. Spolu s prejavom Keishy Castle- Hughes spustili u mňa viackrát nečakané gejzíry sĺz... Cítim to na 4*, ale nič markantné, čo by bolo na škodu, nenachádzam. (06.04.2008)

Ocenění: Oscar '03 - nominace: hlavní herečka (K. Castle-Hughes)........... BAFTA Children's Award - film........... Broadcast Film Critics Association Awards - mladý herec/herečka (K. Castle-Hughes)........... Chicago Film Critics Association Awards - nejnadějnější výkon (K. Castle-Hughes).......... Independent Spirit Awards - zahraniční film (Nový Zéland)............ Novozélandské filmové a televizní ceny - herečka (K. Castle-Hughes), kostýmy, režie, film, hudba, scénář, vedlejší herec (C. Curtis), vedlejší herečka (V. Haugton).......... MFF Rotterdam - cena diváků.......... MFF San Francisco - cena diváků........... MFF Seattle - režie, film............ FF Sundance - cena diváků..........MFF Sao Paulo - cena mezinárodní poroty. Režie: Niki Caro Scénář: Niki Caro (podle románu Sira Witi Ihimaera). Kamera: Leon Narbey. Hudba: Lisa Gerrard. (24.04.2011)

Zprvu jsem byla lehce skeptická, děj mě nezaujal, feminismus Niki mi mírně vadil (zvláště když někdo viděl i Její případ), ale srdceryvný projev Pai mne naprosto odrovnal. Poté jsem začala oceňovat její snahu o zrovnoprávnění a neutuchající lásku k zatvrzelému dědovi. Trpělivá Pai navíc přinesla velrybám největší oběť. (06.04.2008)

Sice se mi maorská kultura líbí a tento film byl právě o ní, ale nezapůsobil na mě asi tak silně jako na ostatní. Malá Keisha je sice výborná, závěr s velrybami taktéž, ale jde prostě poznat, že na tom spolupracovali Němci, jejichž "rodinné filmy" nesnáším... (04.02.2008)

No, je to pohádka a doják, ale díky dobrým a neokoukaným hercům příjemná pohádka a snesitelný doják. (20.05.2004)

krása (10.01.2010)

Nebýt Pána velryb, možná by mě ani nenapadlo jestli vlastně vůbec vím, jak vypadá krajina Nového Zélandu (což by byla věčná škoda!) a nezačnu se zajímat blíže o Polynésany, Maory, o jejich tradice a kulturu. Pai (Keisha Castle-Hughes) je sladká a roztomilá v té svojí sukýnce, stále neprávem odvrhovaná svým vlastním dědečkem. Poučný, zajímavý, dojemný film o věčném boji za vlastní pravdu. Vygůglila jsem tu i pár zajímavých větiček :) Maori Language --- Aotearoa - Maori name for NZ, Kia ora - Hello, thank you, Kei te pahea koe - How are you, Kei te pai ahau - I am fine, Haere mai - Welcome, Haere ra - Goodbye, Haka - Posture dance, Hoa - Friend, Kai - Food, Moana - Sea, Lake, Ora - Life, Waka - Canoe, Wharenui - Meeting house, Ka mate koe i te kai hikareti ... :). (08.07.2009)

Whale Rider zobrazuje život súčasných Maorov na Novom Zélande a približuje domorodú kultúru lepšie ako dokumentárny film. Tento niekoľkovrstvový príbeh ukazuje na troch generáciách vzťah komunity domorodých obyvateľov k tradíciám. Hoci najstaršia generácia (Koro) ich dodržiava, ďalšia generácia zostáva vlažná. Režisérka Niki Caro veľmi citlivo pristupuje k filmu. Rozbieha viacero paralelných línií deja. Mnohé z nich akoby len rozohrala a napokon nepoužila. Ale práve nimi naznačuje rodinné vzťahy a vzťah k tradíciám. (Vzťah otca a syna Hemiho, starého Koroa, Porourangiho a Paikei, život Maora v Európe, ako aj vzťah maorského muža a ženy). Nádherné prírodné scenérie a vynikajúce herectvo mladučkej Keishe Castle-Hughes a jej dospelých kolegov podkresľuje ladná hudba. Poznámka na záver: Keď distribútor napíše, že ide o "dojímavý príbeh o priateľstve 10-ročného dievčatka a stáda veľrýb", dosiahne dve veci. 1) Na film neprídu tí, ktorí by si film vychutnali (ako ja) a 2) prídu naň milovníci "Zachráňte Williho", ktorí môžu byť dosť sklamaní. Je to divné počínanie. (04.05.2005)

Tento film je především o mizení starých tradic a nástupu něčeho nového. Místo starých rodových vazeb nastupuje síla lidské duše, která dokáže překonat určený osud. Něco končí, něco začíná. Tento film je toho připomínkou a zároveň připomínkou, že i v dnešní době vznikají filmy, které mají duši. (07.09.2007)