Żywot Mateusza
Život Matúšov
Matthew's Days
Obsahy(1)
Hrdinou filmu je Matouš (vynikající Franciszek Pieczka) – „prosťáček boží“, který společně se svou sestrou Olgou žije daleko od lidí, v přímém kontaktu s přírodou, uzavřen do vlastního světa představ. Když se však jeho sestra zamiluje, Matouš s hrůzou zjišťuje, že se ocitá v citové samotě, kterou není schopen unést. Výjimečný film o vztahu člověka a přírody. (Letní filmová škola)
(více)Recenze (8)
Bez ohledu na to, že se mi fim líbil, jsem neodolal pokušení a pokoušel se Matouše porovnávat s některými lidmi, kteří žijí kolem mě. Mysel jsem si, že v hledání "totožnosti" jsem blízko, ale vždycky chybělo něco, a to se ukázalo jako zásadní. A tak jsem se trochu rozmáchl, a pod ruku mi přišli i jiní, třeba také Edward Stachura; ale ani on se do Matoušovy životní role nehodí pro stejný důvod nehodí (zde je to nejspíš intelekt). Ale co třeba Peer Gynt?... Ano Matouš žije v kontaktu s přírodou, ale hlavně proto, že je líný. A pro lenost také nemůže nikde zakotvit. Vazba na sestru se tak pro něj stává fatální. Bez ní už není schopen ani dýchat. ()
Hlavní role se skvělým způsobem zhostil Franciszek Pieczka v postavě prostého člověka, který je ponořen do přírody a naivně prožívá něco mezi snem nebo reálným světem. Určitě to není ani téma o návratu člověka k přírodě, ač se to tak zprvu zdálo. Samotný děj mě velmi zaujal a na konci pohltil. Je to jedinečný až téměř básnicky hluboce procítěný příběh. Co říci závěrem? Skvělé dílo s důrazem na vizuální zpracování stylu poeticko smutné atmosféry, která by se doslova dala krájet. ()
Krasne zobrazeni prosteho cloveka uprostred prirody. Hrdina chce a presto nechce byt sam. Film ma misty mozna i nechteny sexualni naboj. Vyborna kamera. I pres vcelku kratkou stopaz se mi ale film misty zdal rozvlacny. ()
Natočit to se součastnými možnostmi a technikou určitě by to z trochou nadsázky získalo nějakého Oskara. Námět - Tarjei Vesaas. Kamera - Andrzej Kostenko. ()
Velmi čisté kino. Než jsem se zorientoval, vyděsilo mě, že to bude předchůdce devadesátkových podobenství od Kolského. Snímáním to připomíná padesátkové Bergmany. Ale metaforičnost jde jinudy. Rozechvívající a vždy příjemně zahlazené byly střety hlavního hrdiny se světem práce, světem cizího vztahu atd. V téhle době v Polsce to muselo být hodně jiné. Žádný morání neklid, žádné halucinace, žádné velké dějiny. Neznám tam nic takového. ()
ocenenia : MFF Cannes 1968 - Nominácia na 1. cenu (festival bol predčasne ukončený kvôli masovým protestom mládeže) ()
Kombinace milého severského motivu a polské kinematografie přináší takové rozpracování motivu muže, který zdůrazňuje neukotvenost postavy v tradičních společenských vazbách a její zmítání se mezi pokušeními snového i reálného světa. Lehce peer-gyntovské téma, aktuální neméně pro současnou dobu, pro mě však zpracované způsobem, který nepřesvědčuje o tvůrčí jistotě při stylizaci divadelního hereckého projevu a vůbec ne při zvládnutí využití zvolených technických prostředků, ani neupoutává osobní naléhavostí sdělení. Krásné a přesvědčivé ženské postavy. 2-3* ()
Minimalistické, jednoduché, čisté..., a krásné. ()