Dekigokoro

Ještě stále němý film...Ozu se pořád ještě hledal. (01.01.2022)

Kihachi žije v chudinské čtvrti sám se svým synem, s přítelem Jirem vyráží každé ráno do fabriky a svůj životní stereotyp rád utápí v saké. Jednoho večera potkají mladičkou Harue, jenž nemá kam jít. Pomohou jí, zařídí ubytování a práci. Kihachi nezůstane chladný a rád by ji viděl po svém boku jako maminku pro Tomia, terčem jejích citů je naopak mladší Jiro. Kihachiho žal se projeví nezřízenou konzumaci saké a postupujícím sociálním rozkladem, což vyvrcholí konfliktem se synem (pro YO velmi typický motiv). Situace se dá do pohybu až když malý Tomio onemocní, otec si musí půjčit peníze a rozhodne se odjet za prací. Konec je velmi půvabný, vtipný a na svou dobu i mimořádně originální a uvolněný. Na poměry němého filmu je tento nesmírně bohatý na dialogy. Již zde je patrné, že určující význam pro režisérovu optiku hrál vztah k otci (oproti Mizoguchimu, kde je zas velmi zjevný klíčový vliv životního příběhu starší sestry). (16.02.2011)