Šťastně až na věky

To téma je bezesporu zajímavé, jenom si ale říkám, zdali nešlo vybrat zástupce různých typů vztahů tak, aby nenaplňovali úplně ta největší klišé, které vůči nim zastánci vztahů jiných mohou mít. Volný vztah se odehrává v post-hippie new age komunitě, polyamorní vztah spolu mají muž, gamerka a nebinární osoba, padesátiletá čerstvě rozvedená žena si chodí pro rady ke kartářce, osamělá stárnoucí milenka je obklopena kočkami a heteronormativní pár jsou katolíci a patrně nejnudnější lidi na světě. Většinu z nich pak spojuje akorát to, že interiéry jejich domovů vypadají "jak něčí vzpomínka na byt, která pomalu odchází". Přičemž málokdy ony byty opouštíme, jakoby to pojivo mezi různými typy vztahů mělo být automaticky hnízdění. Počtová to asi tak dělá naschvál, protože v tom dokumentu se fakt permanentně připravuje nějaké jídlo nebo žere. Otázkou je, zdali na klasické zadání pro subjekty "dělejte něco, co takhle děláváte normálně" všechny začaly automaticky tahat hrnce z police, nebo zdali je k tomu nabádá autorka, kterou vlastně zajímají ony vztahy pouze povrchně a snaží se je zasadit do mešťáckých mantinelů. Vzhledem k tomu, jak si nijak nedává práci s tím dostat se pod povrch alternativních vztahů, kde se například nabízí, že jeden z velkých problémů jejich definice je pro ně limitovaný romantický jazyk, tak budu vůči její práci spíš rezervovaný. Dokument se namá dělat s automatickým předpokladem, že po něm bude následovat beseda. (17.05.2023)

Jedna hvězda za to, že je dobře toto občas shlédnout, aby se člověk utvrdil v tom, že to, co se mu dnes předkládá jako normál a vzor toho, co je vlastně běžné a mělo by se bez výhrad přijmout, je jen nesmysl a rozklad hodnot dnešní společnosti. A ne, nejsem věřící. Jen si myslím, že lidský život má mít nějaká pravidla a člověk by měl v nich být nějak zakotvený, jinak vzniká zmatek a zmar. A teď nereaguji na osudy té milenky, opuštěné manželky nebo té katolické dvojice, i když to je také síla. Mám na mysli hlavně tu skupinu v mlejně a tu podivnou trojku, která pravděpodobně přes své komplexy a divnosti není schopná vnímat podstatu života a jejich děti v tom musí vyrůstat. Ne, opravdu si nemyslím, že toto je lepší než rozvedené manželství. (14.02.2024)

Jednotliví aktéři dokážou otevřeně vypovídat o svých pocitech a činit nad nimi reflexi. Film si nečiní nárok na žádné závěry, předkládá divákovi k vlastnímu posouzení, aby si učinil závěr. Být sám je těžké, monogamní vztah si také může projít krizemi, u sdíleného si kladu otázku, zda se jen nejedná o přechodné řešení či jakési útěk před sebou samým. Režisérka dodržuje odstup, dává nahlédnout do prožívání, aniž by diváka ovlivňovala, komu má fandit. (22.02.2023)

Sledujeme tři lidi, co tvoří jedno (tahle "trilogie", kdy žena (co paří wowko), nemaskulinní muž Matějíček a trans ženská Flo fungují, dokud si Matějíček s wowkařkou neudělají děcko a Flo se pak cítí "o nás bez nás" jaksi vytlačena, Flo se oslovuje v mužském rodě a tahle trojka byla asi nejdivnější, i co do dynamiky, zároveň asi nejvíc hodna studie... protože Flo si pak najde další podobný kmen, kde je s Italem a jeho buchtičkou, aby mohla básnit o tom, že takhle se rozvíjí)... pak tu máme ženu, kterou podvedl a opustil muž a ona je po čtrnácti letech sama, snaží se seznámit přes net, zatímco si hospodaří a je to taková pracovitá krev a mlíko Mařka (otužování v ledové vodě, její energie), co robí okolo baráku... vychovává dceru, ale nechce být sama a chce se posouvat, tahle část se mi líbila asi nejvíc, protože byla o tom, posouvat se, nějak, někam, i když nevíte, jaký krok je ten správný, taky jsem spaloval vzpomínky... pak je tu pár, který je v otevřeném vztahu a trápí je ne jejich úlety, které jsou v rámci jejich komunity jaksi hippie aproved, ale když přerůstají emocionálně v něco jiného stylem, "já se starám o děti a ona si vedle v pokoji píchá a začíná se z toho klubat něco víc" (ale tahle část má takový přirozený nenásilný vývoj, co sklouzne tam, kde začal s tím, že "možná už jsme se vyblbnuli dost")... pak tu máme ženu, která je osamělou milenkou zadaného muže, zatímco mrhá časem, vychovává sama i dceru, má kočku, cvičí, ale není mentálně v nejlepším stavu, takové bezvýchodné něco, co jí ale do jisté míry vyhovuje, dokud jí nedojde, že jí to nevyhovuje a že dissrespektu bylo příliš... asi nejvíc meh část byla o dvou křesťanech, kdy buchta konvertovala k takovýmu dutýmu Ivanovi a jejich vztah je vlastně úplně normální udělání děcek a "je toho na nás teď moc", jen je držen tou vírou, která jim dává potřebné zatnutí zubů... sledovat je ve mně vyvolalo nechuť k tomu mít děti, popravdě, realita jejich života je, že i když se ke konci dostali opět na pozitivní spin a ženská je šťastná, připadali mi děsně nudní, bezrozměrní, udělej, jak je ti řečeno, protože tak to říkám já... ale nikdo už se neptá na to, proč mám skákat tak, jak ty pískáš? Každému dává ale smysl něco jiného. Smíšené pocity, ve výsledku takový průměr. Ale plus za WWW Neurobeat song v závěru, už jsem si od nich nic dlouho nepustil a měli je přímo live v dokumentu. (16.02.2024)

Spíš než sonda do "novodobých" partnerských vztahů (zní to tak angažovaně a aktuálně, jakoby to bylo nějaký globální téma..) je to sonda mezi vzorek otravných, nezajímavých a emocionálně nevyrovnaných individuí (jejichž životy se topí a točí ve vztazích, protože jednoduše nedokážou být sami nebo mají nějakej problém sexuálního charakteru). Kromě paní, kterou podvedl manžel (to se ale stane spoustě lidí) a od tý doby jde od jednoho rande k druhýmu (její problém/rozhodnutí) a slečny "milenky", která spí s idiotem, kterej ji jen využívá (její problém, asi by to vyřešil rozchod?) jsou to povětšinou pokrytci, který žijou ve zvláštních, prý "novodobých" svazcích (jakkoli nevím,co je na nich novodobýho, polygamie, nevěra, milenecký vztahy jsou tu tisíce let) ve kterých se někteří očividně necítí komfortně i když se tak tvářej (až na tu rozháranou "umělkyni" se sklonem k nymfomanii, kterou schovává za jakousi osudovost a alternativní přístup a proto žije ve volným vztahu a toho, nejspíš bisexuálního, šulina, co má dítě s jednou + klátí a ve spol.domácnosti žije s druhou, která o sobě mluví v mužsķým rodě, jako kluk i vypadá a fňuká, že hraje druhý housle..). Žádná hloubka, nic čím by jejich "vztahy" byly unikátní nebo aspoň trochu zajímavý a mělo smysl to zdokumentovat, jsou nudný jako jejich protagonisti. Dokument o hemeroidech a alternativním přístupu k jejich léčbě by měl asi stejnou vypovídající hodnotu, taky trápí spoustu lidí. Ale existuje na to krém, proto není třeba o nich točit podobný dokumenty. Šťastně až na wc. (14.02.2024)