Režie:
Ladislao VajdaKamera:
Heinrich GärtnerHudba:
Bruno CanforaHrají:
Heinz Rühmann, Siegfried Lowitz, Michel Simon, Gert Fröbe, Ewald Balser, Emil Hegetschweiler, Margrit Winter, Max Haufler, Heinrich Gretler, Traute Carlsen (více)Obsahy(1)
Ve švýcarském kantonu bylo nalezeno tělo zavražděné malé holčičky. Pátrání se ujme (Heinz Rühmann) v roli policejního komisaře, který zvolí k vypátrání bestiálního vraha riskantní experiment. (tahit)
Recenze (72)
Hodnocením nemyslím, že by byl film špatný. Možná z dnešního pohledu není tak dramatický a hlavně mně přišel trochu naivní. Myslím, že ve skutečnosti by k dopadení vraha takováto lest nestačila. Jako alternetivu rozhodně doporučím spíše film M od Fritze Langa s podobnou pointou, ale kvalitnější zápletkou. ()
Prostě kdo umí, ten umí. Sympatický velikán německého filmu výrazného talentu herec Heinz Rühmann postavu komisaře Mathäe zajímavě vykreslil. Mimo jiné možná, že se někomu bude zdát film již zastaralý, ale ve své době šlo o velice rutinované a napínavé kriminální drama, které i dnes představuje solidní kvalitu, podloženou zajímavou atmosférou napětí. ()
Dnes, po všech těch Mlčeních Jehňátek, Sedm nebo Americkém Psychu, a řadě televizních sezón ve společnosti Myšlenek Zločince nebo Law & Order: Special Victims Unit, už Vajdův krimithriller na diváka působí dílem naivně, dílem povrchně a zkratkovitě, ale ve své době byl rovnocennou náhradou zmíněných "úchyláckých" detektivek naší doby. I přes výhrady k dějové konstrukci, která by se dala označit téměř za úsměvnou, zůstává Bílému Dni vynikající herectví Heinze Rühmanna (kterému výborně jdou jak analytické policejní postupy, tak interakce s dětskou hrdinkou), a především dokonale se proměňující Gert Fröbe - kterého uvidíme až ve druhé polovině filmu. Na svém omezeném prostoru předvádí precizní studii psychicky nemocného muže, z něhož jeho porucha udělala sériového vraha malých děvčátek. Z každého obrazu cítíte jak nepředstavitelně odporný zločin tenkrát vražda dítěte představovala. My jsme už otupěli, společnost se posunula... A taky proto bychom si měli tenhle - byť jenom v určitých segmentech - vynikající filmařský počin připomínat. 80% ()
Určite vynikajúca práca, pri ktorej sa dajú len z dnešného pohľadu vytknúť nedostatky, ktoré vtedy nevadili. Strašne hlučná hudba fakt prebudí aj Schwarzenberga v parlamente. Temnejší záver, ktorý dopísal neskôr Dürrenmatt mohol byť ešte silnejší, než koniec tu, ale zase netreba všetko len temné. No a farba, hej, tá chýbala, ale vtedy to bol normál a možno vzhľadom na pedofilnú tému aj vhodný formát. Ako kriminálka, napriek chýbajúcemu napätiu z nervy drásajúcich scén (ktoré absentujú) a napriek skorému poznaniu vraha, je to však viac než obstojné dielo. ()
Kriminální thriller ze Švýcarska, k tomu rok 1958? To zní... no minimálně zvláštně, ale ve skutečnosti je to parádní ukázka kriminálních filmů, kdy při finálním odhalení vraha, respektive při scéně, kdy se o sám odhalí, jsem jen zíral na to, jak je to dobré. Je to trochu delší, než by muselo, ale lze to omluvit budováním atmosféry a napětí. ()
Galerie (22)
Photo © Deutsche Film Hansa
Zajímavosti (7)
- Když v samotném závěru filmu bývalý policista ukáže holčičce maňáska, je maňásek potřísněný krví. Ve druhém záběru policista sedí a maňásek na sobě již žádnou krev nemá. V dalších záběrech je potřísnění krví zpět. (Muffino)
- Hlavní hrdina ve filmu jezdí na tehdejší dobu luxusním vozem Opel Kapitän vyráběným v letech 1953–1958. (Muffino)
- Natáčanie prebiehalo od 22. februára do apríla 1958 neďaleko Zürichu a Churu. Interiéry boli natočené v Praesens-Film Atelier a Spandau Studios v Berlíne. (Arsenal83)
Reklama