Un autre homme, une autre chance
Another Man, Another Chance
Iný muž, iná šanca
Another Man, Another Woman
Režie:
Claude LelouchScénář:
Claude LelouchKamera:
Stanley CortezHudba:
Francis LaiHrají:
James Caan, Geneviève Bujold, Francis Huster, Jennifer Warren, Susan Tyrrell, Rossie Harris, Diana Douglas, Richard Farnsworth, Walter Barnes (více)Obsahy(2)
Čerstvý vdovec David hledá nový život a nachází nádhernou francouzskou imigrantku Jeanne. Zdařilý snímek Clauda Lelouche Jiný muž, jiná šance, jenž balancuje na hranici westernu, rodinné ságy a dramatu, se odehrává převážně v retrospektivě roku 1870. Jeanne (Genevieve Bujold) a její manžel, fotograf Francis (Francis Huster) unikají před prusko-francouzskou válkou na americký Západ. Jejich útěk ovšem neprobíhá hladce a přestože si na malém městě otevřou vlastní fotografický ateliér, Jeanne brzy zůstává se svým dítětem sama. V nelehké situaci se mezitím ocitá také veterinář David Williams (James Caan), kterému zločinci znásilnili a zavraždili ženu, se kterou žil osamělý život na své farmě. David a Jeanne se nakonec potkávají a vzniká mezi nimi milostný vztah. Sama Jeanne si smrt manžela již odtrpěla, a proto se nyní snaží pomoci Davidovi jeho touhu po pomstě překonat. Jejich konflikt postojů také určuje závěrečné vyústění filmu. Western Jiný muž, jiná šance distribuovala ve Spojených státech společnost United Artists. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Originální western se skvělou atmosférou a kamerou, Lelouch...!! ()
Je to niečo úžasné. Som rád že som konečne po dlhej dobre objavil starý film, ktorý sa môže rovnať s dnešnými skvelými filmami. Musím však upozorniť na dôležitý fakt. Skoro vôbec sa tu nestrieľa a nie je tu ani veľa "zlých chlapíkov". Takže aby ste neboli sklamaní, ak čakáte poriadnu strieľačku ako v 7 statočných. Sú tu rozprávané 2 príbehy na preskáčku odohrávané v roku 1870, ktoré sa neskôr pekne spoja. Skvelá hudba doprevádza film počas celého diania. To najlepšie na filme sú asi závody (bežcov, jazdcov a koní s ľahkým a ťažkým záprahom). Ten závod netrvá dlho, ale je to skvelé pozeranie. Snímok je aj vtipný, hlavne momenty, kedy otec učí syna strieľať. Ak ste milovníkmi koní, uvidíte množstvo krásnych kúskov, aj vďaka tomu, že hlavný hrdina je veterinár. Niečo také je asi tiež ojedinelé vidieť vo westernoch. Proste tento film veľmi odporúčam, je smutné že je tak málo známy a keby v ňom hrali väčšie hviezdy, určite by bol veľmi populárny a úspešný. ()
Zcela netypický western. Spíše rodinná sága a drama z konce devatenáctého století se širokým záběrem od prusko-francouzské války až po dnešní romantizující pohled na divoký západ. Velmi všemu napomáhá krásná G. Bujold a zejména umírněné jako by utlumené herectví J. Caana. ()
Romantické drama podle Lelouche je přesně dle mého gusta. Když si pan režisér sám napíše scénář, je to vždy poznat, film je mnohem citlivější a poutavější, než dle scénářů kolegů. A opět se Lelouche nespokojil s jedním autorem hudby a doplnil Laie Beethovenem. Lelouchova fascinace hudbou je zřejmá a možná právě proto získávají jeho filmy ten neuvěřitelný šmrnc daný dalším, hudebním, rozměrem. ()
Pozerateľný film, ktorý je podľa vonkajších znakov westernom a podľa všetkých ostatných filmom, ktorý Clauda Leloucha určite nepreslávi. Viacero vzájomne prepletených motívov vytvára guláš, ktorý síce zasýti, ale stravník si na ňom nepochutná. Zaujímalo by ma, aká doba uplynie, než budem tvrdiť, že som tento film nevidel. ()
Pomalý a neobvyklý western, který se sice v mnoha ohledech nepříjemně vleče ale přesto má co nabídnout. ()
Vcelku originální nápad, když western začíná ve Francii, spojený s tradičním motivem msty, je zabitý nesmyslnými dialogy a častým střídáním místa i času, které nedovolí vytvořit žádnou atmosféru. Příběh je příliš roztříštěný, kamera často zobrazující dlouhé záběry.Takže výsledek: nuda. /3. 3. 12./ ()
Nádherná historická sonda let 1870-1878 se otevírá v Paříži, kde zuří válka Francie vs. Prusko, lidé hladovějí a z tohoto utrpení uniká sympatický mladý pár (Geneviève Bujold a Francis Huster) cestou lodí do Ameriky, poté je čeká úmorně dlouhé cestování na Divoký západ (vlakem, potom vozem), plni nadějí na nový život však trpělivě snášejí veškeré nepohodlí... V tu dobu zároveň sledujeme osud obětavého zvěrolékaře (James Caan) a jeho ženy, kteří žijí osaměle na vzdálené farmě a očekávají narození svého prvního potomka... Strhující příběh těchto dvou manželských párů je lemován překrásnou hudbou a obohacen o úchvatnou výpravu, kterou jsem snad v žádném jiném westernu neviděla, prostě a jednoduše skvostná záležitost, bezvýhradná spokojenost. ()
Hudba, ta kulisa děje, stále mi zní v uších, a Beethoven, se svým důrazným, alarmující motivem, to vše v harmonickém celku, kterým projdete se smutkem, strastí, láskou a nadějí. Nebyl to typický western, jen životní příběh francouzského páru, kdy on, sympatický fotograf, se svoji nalezenou láskou odcestuje ze zbídačelé Francie a otevře si v městečku na americkém Západě malý fotoateliér. A pak veterinář, trochu samorostlý Američan, jehož žena se sama doma s čerstvě narozeným synkem tak trochu bojí, neboť verbež se mezi lidmi hemžila co svět světem stojí. A má proč....O hudbě jsem se již zmínila, moc hezká kamera a nakonec vynikající režie Claudeho Leloucha, který nás tím vším životem provedl způsobem sobě vlastním, plus sympatické herecké obsazení, to vše dělá z tohoto filmu skvělý zážitek. ()
Jiny muz, jina zena, stejna pisnicka ()
Zvláštní film nostalgicky depresivní. Film je velmi působivý a skvěle zahraný. Celou dobu jsem si nemohl zvyknout na otravnou vážnou symfonickou hudbu v předělech a dramatických momentech a odtažitou kameru, která celou dobu snímá jakoby z povzdálí, celé scény s minimem detailů, až jakoby teleobjektivem. ()
Čekal jsem trošku víc než obyčejné setkání dvou lidí. Film se námětem nadechuje do velkofilmu, ale ničeho takového se nedočkáme. Je to jen příběh dvou lidí, kteří ztratili partnery a chtějí žít dál. Osud je svede dohromady a oni se tomu nebrání. To, že se to stane na americkém Západě je vlastně jen kulisa děje. 60% ()
western naprosto o ničem. Nuda a zase jen nuda. ()
Jak dopadl western natočený v Americe s americkými herci, ovšem francouzským režisérem? Zvláštně. Film je bezesporu originální - snad v žádném westernu jsem neviděl že by začínal válkou v Evropě, odkud utíkají uprchlíci, jejich strastiplnou pouť, bojování s jazykem i novým prostředím. Je to i veskrze realistické - většina lidí nenosí kolty, střelba zazní jen výjimečně, jeden z hrdinů je veterinář, další fotografové. Problém je, že je to tak originální, realistické a civilní, že to v podstatě ani není western. Jen příběh dvou lidí, co ztratí partnery a hledají k sobě cestu a divoký západ slouží jen jako kulisa. A díky té civilnosti to sice nespadá do melodramatu či kýče, ale zároveň to i přes sympatické herce snad ani jednou nevezme za srdce, nestrhne. 3*, možná i objektivně více, ale já si takhle western nepředstavuji. ()
Příjemně utahané dílko se spoustou zajímavých dobových nástinů z 19. století. Působí to jako natočené podle hodně obsáhlé předlohy. I jako tupý laik ocením skvělou filmařinu, zejména kameru a hudbu. ()
Muj názor je, že se nejedná o western, ale o historický film z Ameriky druhé poloviny 19. století. Text distributora je úplně mimo mísu a zápletku, o které píše, film neobsahuje. Jsem rád, že jsem o ději nic nevěděl a nechal jsem se překvapit, příběh je totiž krásný, moc se mi líbilo, jak je obsáhlý a pomalu vyprávěný. Celou dobu jsem si užíval kameru, hudbu, i dvě hlavní postavy, které mi hodně přirostly k srdci. Moc se mi líbilo i vyobrazení doby (ne „westernově“), a to i ve Francii, na lodi, při dobývání amerického západu, a také cela škála vedlejších postav. Bylo mi líto, a snad ještě to, že film končí, dokázal bych ho sledovat hodiny. ()
Takhle to dopadne, když se tématu westernu ujme Francouz - překvapivě dobře! Ale Divoký Západ je jen kulisa, klidně by se to mohlo odehrávat kdekoliv jinde, takže bych to westernem úplně nenazýval. Každopádně mně příběh dvou rodin, kde každou potkala nějaká tragická událost a který vyústil v celkem předpokládaný konec hodně bavil, i díky klidnému herectví Jamese Caana a roztomilé Genevieve Bujold. ()
Jeden z výborných filmů Lelouche a jeden z nejlepších westernů. Dokonalá kamera, scénář a hudba. Je s podivem, že film nebyl nominován ani na jednoho Oskara. I přes volnější způsob vyprávění, je film ztrhující a nenudíte se ani chvíli. Nejedná se vlastně o klasický western, ale spíš o značně realistiskou sondu do života v druhé polovině 19. století na venkově v USA a to z velmi netradičního úhlu profese, jakým v té době byl fotograf, navíc v sukních v konfrontaci s vetrinářem. ()
Precizně odvyprávěný a velmi uvěřitelný příběh z "Wild West" prostředí. Fílm upřednostňuje zajímavě podané posouvání dějové roviny před detailnějším vykreslením charakterů hlavních postav. Vysoká autentičnost dává tomuto snímku palec nahoru, naopak rušivým momentem je zde je poměrně nešťastné opakované zařazování motivu Beethovenovy Osudové. ()
Jiný muž, jiná šance je lyrické okouzlení životem. Claude Lelouch i nadále zůstával romantickým nadšencem a zpíval o velikosti niterných potřeb. Každé zastavení osudu se stává zásadním okamžikem bytí, formuje své pokusné objekty do potřebného stavu a vysílá je k dovršení svého svatého poslání. Z tohoto pohledu ani bolest nepředstavuje trauma, které nelze překonat, ale stává se jedinečnou zkušeností k dosažení niterného pocitu štěstí. Ztráty nejsou absolutní a vnitřní světy nepřestávají doufat ve znovuzrození. Lelouch je v mechu lyričnosti rozverný, jízlivý, vzdělaný, zlomyslný, zásadový a romantický. S citem poodhalí nitro, pohladí, utěší a povzbudí. Jiný muž, jiná šance je žízeň po životě a štěstí i přes nejbolestivější ztráty vlastní integrity. Aneb historie amerického osidlování s malou francouzskou stopou a naplněným osudem je psána ve verších. Hlavní mužskou záležitostí romantismu je David Williams (příjemný James Caan, též v roli svého potomka současnosti), příkladný zvěrolékař a milovník volných prostorů, kde pojem svoboda rezonuje v širokém rozměru. Je oblíbeným salónním společníkem a odmítá vůni velkoměstského přepychu. Svoboda nových horizontů má i své negativní vodní víry, kde id vraždí superego a neúprosně przní ego. Ženským objektem lyrického romantismu je Jeanne Leroy, rozená Perriere (velmi zajímavá Geneviève Bujold), francouzská emigrantka po prusko-francouzské válce. Nevinné setkání s mužem se stává rozhodujícím životním mezníkem a obrysy příjemné a zajištěné budoucnosti mění za nejistotu a temperament hlasu srdce. A básník obdivuje romantiku lásky. Nutnou obětí lyrického zpěvníku je Francis Leroy (sympatický Francis Huster), nadšený fotograf, dychtivě očekávající nové obzory života. Spálená vůně porážky je příležitostí ke změně, morální zásady věří v lidskost a nepřipouštějí pochyby. Upřímná náruč ženy je jedinečným hnacím motorem vpřed. Výraznou postavou je Mary Williams (příjemná Jennifer Warren), Davidova manželka s frustrujícím pocitem osobního nepohodlí z osamělosti volných prostorů. Přesto je láska dominující. K výraznějším postavám patří také Alice (sympatická Susan Tyrrell), bývalá bezdětná prostitutka a natěšená provozovatelka internátní školy pro malé děti. Naplnění života si užívá své okamžiky učení. Z dalších rolí: malý Davidův a Maryin synek Simon (Rossie Harris), malá Francisova a Jeannina dcerka Sarah (Linda Lee Lyons), zaskočený zájemce o Francisův pařížský fotografický ateliér (Jacques Villeret), starostliví Maryiny rodiče (Fred Stuthman a Diana Douglas), hlavní bandita Davidovy životní bolesti (Michael Berryman), dobrácký kočí pravidelného dostavníku (Richard Farnsworth), vydavatel místních novin Springfield (Bernard Behrens), jeho nejschopnější a koktající reportér Evans (Oliver Clark), či Jeannin otec a za války závratně bohatnoucí pekař (Jean-François Rémi). Jiný muž, jiná šance je jistou formou psychoanalytické terapie. Lyrické vedení nechává nahlédnout do vnitřních pocitů pnutí, oslavuje se život, viděný očima romantického snílka, který zpívá, maluje a nepřestává věřit v naplňující schopnost lásky a svazku. Vzletné a snivé. () (méně) (více)