Režie:
Alex van WarmerdamScénář:
Alex van WarmerdamKamera:
Marc FelperlaanHudba:
Alex van WarmerdamHrají:
Alex van Warmerdam, Annet Malherbe, Ariane Schluter, Sebastiaan te Wierik, Beppe Costa, Marc van Warmerdam, Hanneke Riemer, Maike Meijer, Aat CeelenObsahy(1)
Ve svém čtvrtém filmu se Warmerdam vrací k tématu absurdního rodinného pekla, v němž si pod kotel vzájemně přikládají samotní rodinní příslušníci. Hlavní postavou je negramotný farmář Brand, kterého hraje samotný režisér. Jeho manželka Keet už má dost toho, že mu musí předčítat všechny titulky v televizi, a tak pro něj najme domácí učitelku. Brand se ale do mladé a krásné Leny, která mu dává hodiny, zamiluje, což v Keet vzbudí žárlivost. V zamotaném příběhu dojde ke smrti jedné z postav, což Warmerdam okomentoval slovy: „Zbytek byl hotový, ale stále jsem nevěděl, kdo to schytá. Požádal jsem herce, aby postupně zabíjeli jeden druhého násadou od smetáku, dokud jsem neviděl verzi, která pro mě byla věrohodná.“ (oficiální text distributora)
(více)Recenze (9)
Malý Tony je druhý Warmerdamův film, co jsem viděl. Znovu si vybral zvláštní prostředí a také dějem je hodně netradiční. Zúčastněné postavy jako by hráli hru bez jasných pravidel, ale bohužel asi ani režisér nevěděl, co chce říct a jen vrství trošku nesourodě zajímavé scénky. Díky tomu se mi příběh pod kůži tak nedostal a bavil jsem se jen průměrně. Na slabší 3* hvězdičky to má za své netradiční pojetí. [ PŘÍBĚH: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Nevím kam to Axel chodí, ale je to neuvěřitelně skvělý. Tři postavy rozehravjí někdy až perverzní situace, dvoje dveře co se otvírají proti sobě a hajzl dveře s kukátkem a dům v pozadí to je základ, který Axelovi stačí na další filmovou neotřelost. ()
Jsem moc rád, že mám v Alexovi neochvějnou jistotu, že nebude točit "normální" filmy! ()
Opět strašně dobrá psycho sranda. ()
Taková malá předehra k Borgmanovi. Stejně šílená, s naprosto totožným rukopisem. Uvidíme, co nám Alex nabídne dál. Vím zcela přesně, že toho bude víc.. A ještě díky Bigrambovi, díky nemuž jsem na tenhle film přišel. Máš to u mě! ()
Musíme zůstat normální .. no isteže. Príbeh o Brandovi, Lene a Keet je ale kus nenormálny, lebo Alex len také príbehy točí. Vďakabohu. ()
Po "Borgmanovi" jsem byl na Alexe van Warmerdama poměrně dobře vyzbrojen; a vyplatilo se to. Navíc mě něco nutilo téma filmu nějak zobecnit, dát mu nějakou definici. Nakonec se mi ustálilo: Společnost, ve které jsou všichni psychopatičtí, se zevnitř jeví jako normální. Proto také řešení/vyústění příběhu je nejisté a obtížně předvídatelné (viz citace z oficiálního textu distributora). Symbolem normality, která se tu jako kontrast musí objevit, zde už není žádný člověk, ale "jen" zvíře: holubi a především koza (vyjma Toníčka, příslib na lepší časy). Tak i divák tu má na vybranou, do jako společnosti by se chtěl zařadit: do lidské či kozí. Atmosféru příběhu výtečně doplňují reálie: pustá a rovná holandská krajina, osamělý dům patrně s přestavěným větrným mlýnem, pokoj s neustálým otevírání a zavíráním dveří a přiléhajícím WC se špehýrkou. ()
ocenenia : MFF Cannes 1998 - uvedené v sekcii "Un certain regard" ()
Režisér a Annet Malherbe tady nemuseli nic hrát, protože manželé jsou i ve skutečnosti. I když o to pikantnější pak mohlo být to předstírání sourozenectví a Brandova oddanost Leně. Ta ho zprvu učí psát a číst, ale pak mu ukáže prso a odtud už k dítěti není daleko, zvlášť když je to všechno důkladně naplánováno Brandovou manželkou. Film, který zabírá nečekaně dlouhé období (určitě tak pět let), je prodchnut nizozemskými reáliemi (na záchodě mají narozeninový kalendář, pochutnávají si na vla, u diktátu se odkazuje na mnemotechnickou pomůcku 't kofschip) a graduje do takřka hororových scén a já ho považuju za Van Warmerdamův nejzdařilejší. ()