poster

Oněgin

  • Velká Británie

    Onegin

Drama / Romantický

Velká Británie / USA, 1999, 106 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • mirkaaa
    ****

    Americký pokus ztvárnit ruskou klasiku nedopadl vůbec špatně. Knižní předlohu jsem sice nečetla, ale s filmem jsem byla spokojena. Líbily se mi výkony hlavních představitelů Ralfa Fiennese a Liv Tylerové. Je to emotivní příběh lásky lehkomyslného a zhýralého Evžena Oněgina ke krásné a zamilované Taťáně. Ve filmu se navíc podařilo navodit atmosféru daného prostředí. Vytkla bych pouze, že Taťána, ač je Ruska, píše svému Oněginovi dopis anglicky.(2.7.2009)

  • Bart
    *****

    Rodina Fiennesů se pustila do amerického zpracování ruské klasiky. Když jsem se tohle dozvěděl, jímala mě hrůza už dopředu. Režírovala Martha Fiennes, sestra hlavního představitele. Hudbu měl Magnus Fiennes a ještě je pod filmem podepsaná nějaká Sophie Fiennes. Ale když jsem film viděl, dlouho jsem nemohl vydechnout. Tak vynikající zpracování jsem opravdu nečekal. Tvůrcům se podařilo zachytit přesně tu poetiku a atmosféru Puškinova díla a ruské literatury vůbec. Skvělé herecké výkony, hudba i kamera. Ani jsem nedýchal. Vřele doporučuji!(22.7.2005)

  • M.E.K.Y
    ***

    Podle námětu se může zdát, že je to romance jako zvon... ano, mohla by být. Ale není! Dalo se z toho vytřískat daleko daleko více, ale místo toho mi děj připadá, jako chození kolem horké kaše. Nic moc se neděje, jen pozorujeme snobský život tehdejší šlechty, který je mimo jiné celkem nudný a nezáživný. Sem tam se sice něco semele, ale vesměs mi to připadalo jako duševní boj (což určitě byl) obou hlavních aktérů. Ale chtělo to vnější obraz jejich lásky - emoce, city, bolest, zklamání. Vyjímaje konce mi to tam chybělo, takže to beru jako výtku. Obsazení obou hlavní rolí je dobré, Ralph Fiennes ujde a Liv Tyler se na ty oduševnělé krásky skvěle hodí. Závěr? Oněgin mě příliš nezaujal, protože nedokázal silněji zapůsobit a strhnout. Jako by mezi divákem a filmem byla nějaká imaginární bariéra, přes kterou nedokázali vzplanout emoce a celé to pak působilo nemastně neslaně.(28.4.2010)

  • k212
    ****

    Zejména herecký výkon Ralpha Fiennese dělá z toho -trochu neprávem u nás opomíjeného- dílka zajímavou adaptaci literární předlohy. Sice se nejedná o věrnou adaptaci, ale základní dějová kostra mu odpovídá. Co však je zdaleka nejdůležitější a bez čeho bych film poslala do .... to je základní myšlenka. Ta je čistě a křišťálově zachována a naopak je ještě filmově vytříbena, dokonce nabídla Fiennesovi další prostor pro hereckou improvizaci. Je prostě Oněginem se vším všudy. Film je vynikající i po stránce režijní, kameramanské a hudební. Stylizace postav a tváří je velmi náladotvorná a slova ta sice jsou důležitá, ale v tomto díle hraje především výraz hlavních hrdinů, hudba, kamera ale to už se opakuji. Tak trochu evropský, tak trochu ... A báječný.(18.12.2004)

  • Gemini
    ****

    Fiennesovic rodinný podnik dal vzniknout Oněginovi polomagickému, zasněnému, s kouzelnými záběry, a naštěstí tak výpravnému jak si jen může tahle výkladní skříň světové literatury zasloužit. Mně osobně to ale příliš nesedlo, knihu jsem prožíval poněkud jinak a o opeře raději ani nemluvím;) Navíc mi příliš nevyhovovala ani Liv Tyler, které jinak mladé naivky nemám problém věřit. Faktem nicméně je, že Fiennesův Oněgin sklánějící se nad Lenským byl zdrcující, a kontrast té emocionální hloubky s následným vlečením mrtvého těla na kabátu svědčí o tom, že Ralphova drahá sestřička věděla velmi dobře, co chce s Puškinovou předlohou provádět. Vzato kolem a kolem je to fascinující, ale zkrátka mi to moc nevyhovovalo. Červenou vlajku ale rozhodně vyvěsit musím. 70%(14.7.2013)

  • - Spoiler: Stejně jako postava Lenského, i autor knižní předlohy Alexandr Puškin byl zabit v souboji poté, co jej vyzval jeden muž za to, že sváděl jeho manželku Natálii. Puškinův domov v Sant Peterburgu můžete vidět v pozadí, když v závěrečné scéně sedí Oněgin na balkóně. (HappySmile)

  • - Poté, co Evžen (Ralph Fiennes) dostane dopis od Taťány (Liv Tyler) a hodí jej do krbu, prohoří v dopise díra. Když jej však později vyndá, papír je v pořádku. (Davidman)

  • - Píseň, která je zahrána na oslavě Tatianiných jmenin, je "On the Hills of Manchuria", kterou roku 1906 napsal po tragických událostech rusko-japonské války Ilya Shatrov, kapelník pěšího pluku 214 Mokshansky. (HappySmile)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace