Cześć, Tereska
Hi, Tereska
Ahoj, Terezka
Režie:
Robert GlińskiKamera:
Petro AleksowskiHudba:
Jacek KuśmierczykHrají:
Aleksandra Gietner, Karolina Sobczak, Zbigniew Zamachowski, Małgorzata Rożniatowska, Krzysztof Kiersznowski, Violetta Arlak, Andrzej Chudy (více)Obsahy(1)
Päťnásťročná Terezka sa učí za krajčírku. Chudobná paneláková štvrť jej nedáva nádej na šťastnú budúcnosť, no ona aj tak sníva o kariére módnej návrhárky. Doma však pre svoje sny veľa podpory nenachádza. Otec sa len málokedy odtrhne od fľašky a matka sama len ťažko zvláda prácu, starostlivosť o rodinu a domácnosť. Terezka sa preto upne na skúsenejšiu spolužiačku Renatu. Spoločne si poza školu užívajú cigarety, alkohol, i prvé erotické kontakty s dospievajúcimi chlapcami. V panelákovej džungli sa Terezkin detský a naivný pohľad na svet rýchlo mení. Pochopí, že jedinou obranou pred krutosťou môže byť tiež len krutosť. Film režiséra Roberta Glińskeho poskytuje takmer dokumentaristický pohľad na životné šance detí dospievajúcich v neradostnom prostredí postsocialistickej mestskej periférie. (RTVS)
(více)Recenze (60)
Dost otřesné. Po pravdě řečeno, bych něco takového zrovna od polského filmu nečekal. Vynikající jako kvalitní, značně objektivní dokument vysoké vypovídací kvality. Především při zachování naprosté absence přislizlostí všeho druhu a byť jen náznaků "populismu" (I tomu invalidnímu příběhu jsem uvěřil do písmene.) ()
Křišťálový glóbus - výběr ()
Realistický, čb kamerou snímaný pád dívky Terezky vyrůstajicí v bezútěšném prostředí sociálně slabé rodiny na jednom Varšavském sídlišti. Při přechodu na nové učiliště se dostane pod špatný vliv kamarádky Renaty a zažívá první zkušenosti s alkoholem, cigaretama, krádežema, sexem a násilím. Doma taky velkou oporu nemá otec je nezaměstnaný alkoholik, matka otročí za pár šupů v místní továrně. Nebýt finále zůstane to jedním z mnoha snímků o dospívání, kterému ale schází silnější náboj. Ovšem závěr a hlavně výkon Aleksandry Gietner v roli Terezy stojí za pozornost. ()
(asi první art, který jsem kdysi viděla zpod peřin s koníčkama na "zakázané" ČT2) ()
Ahoj Terezko je jeden z mnoha smutných a depresivních filmů se sociální tématikou. Rodina, škola a kamarádi dokáží mít velký vliv a v tomhle případě to byl spíš ten negativní. Vzhledem k tomu, že Terezka zřejmě ve své nevinnosti připustila, aby na ní působil, dostala se do situace, kdy se z mladého člověka stane postupně psychicky velmi labilní jedinec. Nicméně jsem viděla s podobně laděnou tématikou emotivně silnější filmy, např. Somers Town, Malí kriminálníci, nebo Sviňky. A taky se přiznám, že roli Terezky zahrála Alexandra Gietner sice velmi dobře, ale mně nějak vizuálně nesedla. ()
Intimní naturalismus ve své čisté, realistické podobě. Obžaloba? Ne, dokument. Robert Glinski se neptá, neřeší, nehledá východisko. Jen zaznamenává... surově, pravdivě, bolestivě. ()
Smutně realistický portrét ze života mládeže na typicky hnusném varšavsém sídlišti. Uvěřitelnější než poněkud kašírované Clarkovy "Kids". Za zmínku stojí, že obě hlavní herečky jsou samy bývalými chovankyněmi nápravného ústavu. ()
Nemůžu si pomoct, ale tenhle film mě dostal. Velmi aktuální výpověď o odcizující šedi sídliště (tato šeď byla ještě umocněna tím, že film je černobílý) a dospívání v něm. Polská sídliště se jistě zas tak neliší od těch českých. Terezka v podání Aleksandry Gietner je komplikovaná živoucí postava a její přerod z nevinné malé holčičky ve zmatenou puberťačku, která se má stát dospělou ženou je fantasticky ztvárněn. Nedokážu přesně popsat čím, ale všechno v tomhle snímku je působivé a krutě pravdivé. Pro mě jeden z nejzajímavějších filmů za poslední rok. ()
Tempo příběhu je situováno do sociálně slabšího prostředí polského sídliště, které stejně jako jiná skrývají potencionální nástrahy. Hlavní hrdinkou je obyčejná dívka Terezka se svými touhami a sny o módní návrhářce. Zůstává ale především u snů. Neutišené prostředí (otec alkoholik, vliv nových kamarádů, vzpurnost sebe sama) volí pro Terezku jinou cestu. Impuls přichází s příchodem na místní učiliště, kde poznává novou kamarádku. První cigarety, krádeže i sexuální "zkušenosti" na sebe nenechávají dlouho čekat. Vyhrocenost situací se stupňuje, což je podtrženo ještě "syrově" černobílými barvami. Filmů o podobném tématu bylo natočeno spousty, nevýhodou tohoto zůstává absence hlubší myšlenky. Režisér udělal sice poměrně zajímavý (leč strohý) příběh o dívce, která se až příliš brzo stala "dospělou". Nic víc, nic míň. ()
Neveselá mladosť filmovej Terezky sa zaujímavo stretla so životnou realitou jej hereckej predstaviteľky. Osudy Aleksandry Gietnerovej akoby boli paralelou a zároveň pokračovaním vo filme nedopovedaného Terezkinho života. Nájdená režisérom vo výchovnom ústave, zažiarila vo filme. Získaná sláva nenaštartovala kariéru herečky, pomerne rýchlo ju nahradila séria odsúdení za krádeže, účasť na ozbrojenej lúpeži a držanie drôg, pričom vďaka pobytu vo väzení si nemohla ísť ani prevziať cenu na chicagský filmový festival. ()
Terezka je mladé dievča, ktoré žije na jednom z veľkých varšavských sídlisk. Po skončení základnej školy sa začne učiť za krajčírku. Spoznáva smutnú realitu života v post-komunistickej krajine, nefunkčnej rodine a v spoločnosti, ktorá jej neposkytuje žiadne vyhliadky na lepšiu budúcnosť. Stráca svoje sny a stáva sa z nej zlomený, vzdorovitý, prázdny človek. Poľský film "Ahoj, Terezka" (Cześć, Tereska) je silná, naturalistická, sociálno-psychologická dráma. No future! (Nie ma przyszłości!) ***** ()
Hnusně depresivní černobílou kamerou snímaný film o likvidaci dětské duše a jejím přerodu v okoralou duši dospělce. ()
Námet, ako stvorený pre našich, alebo českých tvorcov. Prostredie sídliska v Poľsku a na Slovensku je v podstate rovnaké, takže prečo si od Glinskeho nezobrať príklad a nenatočiť podobne realisticky podanú výpoveď o dnešnej mládeži. Videl som dávnejšie v rámci filmového klubu na STV 2, ktorá prezentovala súčasnú poľskú kinematografiu. Zaujímajú sa aj oni o tú našu? ()
Film o bezútěšném dospívání na městském sídlišti působí autenticky a téměř dokumentárně věrohodným dojmem. Zapomeňte na americké filmy o teenagerech, které se odehrávají nejspíš v nějakém paralelním vesmíru, tohle je realita. Černobílý obraz ještě zdůraznil drsnost a syrovost příběhu. ()
36. LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 2010 - VISEGRÁDSKÝ HORIZONT - Retrospektiva: Robert Gliński (Cześć Tereska / HI, TERESKA / Ahoj, Terezko) - 31. 7. 2010 - kino Slovácké divadlo - Uherské Hradiště - 30% ()
Čiernobiele, komorné a smutné. Ale v podobnom žánri sme už videli viacero a lepších filmov. Foter alkoholik, zlé rodinné zázemie, neblahý prístup okolia k dievčaťu, ktorý vyzerá na všetko iné, len nie na 15. Chýbalo mi viac emocionality, niečo prečo by som sa viac nahneval a ani tá záverečná scéna nebola až takou úľavou, dokonca mnou ani nepohla. Nebola zahraná až tak verne. ()
Krásná ukázka toho, na jak rozdílné úrovni je porevoluční kinematgorafie u nás a v Polsku. Nechci být skeptičtější než je nutné, ale obávám se, že v dohlednu se žádný současný český filmař syrovostí, věrohodností ani silou aktuálního tématu takovýmto dílkům nemá šanci přiblížit...neumíme to, asi jsme na to vnitřně moc pohodlní. ()
Hodně silný filmový zážitek s ještě silnějším zakončením. Černobílé snímání udělalo své, depresivní atmosféra života na sídlištích byla vykreslená tak dokonale, že byl v tu chvíli člověk rád, že je tam, kde je. Chvilkama mi to sice připomínalo Děti ze stanice ZOO, ale nijak to celkový pocit z filmu nepokazilo. Celý příběh byl natočen tak realisticky, že mi doslova tekly slzy zároveň s Terezkou. ()
LFŠ 2010 ... Kvalitní tečka letošní sice krátké, zato kvalitní LFŠ. Možná ne úplně originální, přesto však působivé zpracování jedné zmršené puberty. Ať už si z filmu vezmete cokoliv, ať už se v něm najdete nebo ne, rozhodně vás nenechá chladným. Žánr psychologické drama byl naplněný do poslední kapky. ()
Nemůžu si pomoct, ale viděla jsem mnohem lepší filmy s podobnou tématikou. Ať už jde o Swinki, Galerianki nebo Gardens of the Night (částečně podobné téma). Terezka byla celá nějaká umaštěná, amatérsky natočená, zkrátka nedostala mě ani závěrem :-( ()