Sluneční jas

Generační výpověď rozvrstvená do monstrózního filmu s kvalitní výpravou, skvělými hereckými výkony a jemnou ironií mezi řádky. V první části filmu prožíváme vzestup Ignatze Sonnenscheina za Rakousko-Uherska. Po té přichází atentát ve 14. roce a spolu s ním odloučení rodiny Sonnenscheinů, tehdy už Sorsů. Po válce je tu mladý Adam, později přichází Ivan. Cesty mužů této rodiny jsou lemovány vztahy s nádhernými ženami. První z nich, Valérii, hraje rezavá Jennifer Ehle, čerpající veškeré pomůcky ke svému výkonu ze secesní stylizace. V pokročilém věku má tvář jemné Rosemary Harris. Na ní navazuje mladá garsonka Greta v podání Rachel Weisz. 2. světová válka je samozřejmě velkým rozčarováním. Exemplární zvěrstva jsou odměnou za vítězství na Olympijských hrách. A nový život je jen pokračováním válečného pekla. A než i toto je pokořeno, přichází na řadu chladná a prázdná Deborah Kara Unger. Ralph Fiennes se během korpusu těchto událostí mění v trojici reprezentující celou hlavní mužskou linii rodiny a pokaždé dává novou naději pro budoucnost. Být Sonnenscheinem není ostuda. Být židem je otázka bytí. (03.01.2012)

Narvat tolik zásadních témat do tří hodin - očekávám povážlivý skřípot. Naložit tolik herecké odpovědnosti na jedna herecká záda, z toho bude ale rozbitých pověstí! A navíc příběh, jenž se odhodlal dost primitivním způsobem demaskovat všeobecný antisemitismus ve všech vrstvách maďarské společnosti a k tomu si přibalil plná ústa protisoudružské údernosti? Má to kupu chyb, stále se mi to však líbí, a to i na podruhé! (22.04.2005)

Zmapovat ve filmu sto let, aniž by to bylo zkratkovité, je prostě nemožné. Tudíž film působí hodně nevýrazně, utahaně a tak nějak ploše. Szabó se sice snažil, ale o moc lepší to logicky být nemohlo. Navíc jsem se příliš nemohl do příběhu vcítit a sžít se s některou z postav, protože skoro všichni byli docela nesympatičtí kariéristi. (16.11.2010)

Už z bežného náčrtu deja je jasné, že ide o látku vhodnejšiu viac pre seriál, než celovečerný film. Ide zrejme o najhviezdnejšie obsadený maďarský film (i keď ide o koprodukciu), aký bol kedy nakrútený a ide skutočne o veľkofilm s veľkým V. Okrem skratkovitosti má ale problém s tempom, čo znie trochu paradoxne, každopádne stihlo sa vyrozprávať viac menej všetko. Len niekde by ste chceli ostať dlhšie a niektoré udalosti vás zase nemusia zaujímať vôbec. Osobne som si tak najviac užil športové vsuvky, predovšetkým boj o zlatú medailu na olympiáde v Berlíne som si užil do sýtosti. Škoda, že materiál nebol nakoniec prestrihaný aj do seriálu, určite bolo nakrúteného viac materiálu a išlo by tak o ucelenejší obrázok jednej rodiny, aký Szabó ponúkol v tejto trojhodinovej verzii. (31.10.2020)

Se Szabóovým dramatem jsem měl ten samý problém jako s Lelouchovým snímkem Jedni a druzí. Je to podobně dlouhé a megalomanské. S celou řadou motivů, které by si zasloužily podstatně hlubší pohled. Na jednu stranu je stopáž 180 minut na jeden film únavná, na druhou stranu se tam objevuje hned několik generací a obrovské množství postav, které nemají dost prostoru. A vypořádat se v jediném filmu s habsburskou monarchií, maďarským nacionalismem, fašismem a komunismem je nad síly i tak dobrého režiséra, jako je István Szabó. Na čtyři hvězdičky to pořád ještě stačí, protože režisér shromáždil kvalitní herecký ansámbl a Ralph Fiennes v hlavní trojroli je tak dobrý, že film utáhne. Jen to chtělo čtyřdílný seriál, kde by každý jednotlivý díl měl stopáž celovečerního filmu. Celkový dojem: 75 %. Největší dynamiku a diváckou atraktivitu má pochopitelně prostřední část díky postavě Adama Sorse jako olympijského vítěze a nejlepšího šermíře země. Osudy první a třetí generace nejsou v kontextu dějinných událostí nijak výjimečné a jejich peripetie jsou celkem předvídatelné. (11.07.2010)