La tarantola dal ventre nero

Velmi nadstandardní kousek , který diváka udrží v pozoru především díky skvělým vraždám krásných žen a tentokrát velmi zlověstné Morriconeho muzice. Zápletka není nijak geniální a rozuzlení mohlo být nápaditější ale dobová atmosféra a giallo trademarky fungují na jedničku tak není důvod tarantuly nedoporučit a nepokochat se další kvalitní Italskou záležitostí. (30.01.2011)

Vkusné typické giallo se silnou vizuální stránkou, luxusní stylizovanou kamerou, s překvapivým množstvím akčních sekvencí a jemným mistrovým hudebním doprovodem (dirigent Bruno Nicolai). Navíc byl tento film opravdu perfektně obsazen, samá známá eurobabes (dokonce tři "Bond Girl" pohromadě!), co jméno, to ve svém žánru už nějaký pojem (Bouchet, Auger, Bach, Incontrera, Sandrelli, Falk nebo Giorgi), tolik hereckých es pohromadě v jiném filmu jen tak nenajdete. K mému zklamání si zde moje oblíbená kráska Barbara Bouchet zahrála jen v úvodních cca 10 minutách (mimochodem první pětiminutovka je opravdu parádní pamětihodná sekvence), ale snad jako jediná se zde pořádně odhalila, škoda, počítal jsem s hlavní rolí, ale co by měla říkat taková Barbara Bach v jednom ze svých prvních filmů, musela si holt ještě na tu svou první pořádnou roli počkat. První polovina je vážně silná, pak spiknutí trochu ztrácí na rychlosti a spíše se přesune do rutinní záležitosti, konec je ale opět překvapivý a myslím, že i dobrý. Mnoho výtek bych k této obrazové lahůdce neměl, snad jen podobně jako píše Koly k hlavní roli nejistého a na první pohled i poněkud znuděného inspektora Telliniho, jehož postava mě moc neoslovila, a pak ke krvavým efektům. Ten kečup se vážně moc nepovedl, v mnoha jiných filmech poté tuto rekvizitu uměli tvůrci napodobit daleko věrohodněji, ale už jen ta představa celkem vynalézavého a nápaditého provedení oněch sadistických vražd vyvolá v člověku více nevolnosti než ohromné kaluže krve. Cavara natočil vkusný film, který je opravdu podobný "Sei donne per l'assassino" od Bavy nebo Argentově prvotině "Bird with the Crystal Plumage", která sklidila světový úspěch a ohlas, ale rozhodně ho nelze vinit z nějakého kopírování jako spíše z toho trochu profitovat. Canavara, spíše druhořadý a nedoceněný režisér, lepší film už poté nikdy nenatočil. (01.10.2010)

Slušné, ale nevybočující giallo. A už mi připadají všechny docela na jedno brdo. Alespoň ty tradičně pojaté. Záhadný vrah ze kterého vidíme vždy jenom rukavice a bodnou zbraň plus zezadu kabát s čepicí/kloboukem, krvavá vražda, vyšetřování, další rukavice a vražda, další vyšetřování, postupné ohrožení detektiva a jeho blízkých, vyvrcholení se snahou je v poslední minutě zachránit a vraha odhalit. Pokaždé podobná atmosféra a zvláštní matoucí vlastnosti vraha. Jen vizuál občas vybočí, že je vytříbenější jako třeba u Argenta. V tomto opusu je navíc akorat více nahoty a krásné ženy. Především tedy ze začátku. Úvodní titulková scéna s masáží za tónů svůdné Morriconeho hudby je jeho nejlepším momentem. (08.06.2020)

Pozor, komentář obsahuje spoilery. Black Belly of the Tarantula je ukázkové, perfektně zpracované sedmdesátkové giallo, které dělá čest svému žánru. Režisér Cavara velice obratně využil Bavovo klasické schéma (Sei donne per l'assassino), takže vrah zabíjí mladé a krásné ženy, které mají tentokrát spojitost s lázeňským salónem. Snímek je navíc vybaven notnou dávkou krve, takže vrah se opravdu při zabíjení vyžívá, nejprve totiž své oběti paralyzuje akupunkturní jehlicí a pak kuchá nožem. Hlavním hrdinou Tarantule je inspektor Tellini, který se snaží vraha dopadnout, ale díky krizi v jeho osobním životě, mu vrah neustále uniká...... Co bych na snímku vyloženě vyzdvihnul, tak to je parádní atmosféra. Ta je tvořena především delikátními vraždami, klasickými giallo postupy a také díky geniálnímu Morriconeho hudebnímu doprovodu. No prostě pro horrorového a hlavně pak giallo fanouška jasná volba! Pokud bych někomu chtěl doporučit nějaký giallo snímek, aby si udělal představu o tomto žánru, byl by to právě tento. (17.04.2009)

Průměrné giallo s pěknou kamerou, jako vždy kvalitní Morriconeho hudbou, chytlavým úvodním erotickým songem a Barbarou Bach, co se ale snímkem jen míhá. Samotný název mě nalákal na něco hodně temného, což se nakonec nekonalo. Místo černých rukavic gumové, jehla, nůž...červené šaty, červené auto, červená držátka u vozíků, červená poštovní schránka a ....a samozřejmě krev. Vraždy jsou rozkošné, leč napínavé scény příliš krátké. Proč udělali tvůrci z inspektora neschopnýho moulu, těžko říci...ale naběhal se s ostatními, to se musí nechat. Co mi však vadilo nejvíce, byl souboj pavouka s hrabalkou! Hrabalkou, jo? Hm, tak to byla obyčejná včela! Hlavně že měli jako poradce odborníka na hmyz... (11.08.2015)