Mluv se mnou

Spojení originální duchařina se v poslední době stalo spíš oxymóronem,  poněvadž pokud chce dnes někdo natočit horor,  dost často vypustí do světa  nějakou tu kačenku z Wany, kde se tříská, řve a dělá bububu.  Australští bratři v triku pak tedy nejsou žádnou výjimkou, ale nebo spíš ALE!  Ona se jim totiž povedla nebývalá kulišárna a skutečně natočili výše zmíněný protimluv.  Sice se trochu bojím, že tenhle jejich prvotní kříženec Insidious a Ouiji se v chystaném sequelu rozplizne přesně do toho homogenního slizu, kterým je tenhle subžánr prakticky nenávratně prosycen, ale nebudeme předbíhat.   Tady jsem si užil krvavě šťavňatou a vůbec ne dojemně pitomou šou s čvachtavě děsivými řádně uleželými návštěvníky z tohoto a jiných světů možná i novodobých bří Grimmů. (09.11.2023)

Stačí ruka čarodějnice a komunikace s duchy může začít. Co by asi tak dokázala čarodějnice celá? Mia je rozporuplnou postavou, postupně se ale stává naprosto tragickou. Když sleduje svůj vlastní cíl, a nelze se jí až tak divit, nebere ohledy, čímž se do smrtelného nebezpečí dostávají všichni její blízcí. Scény posednutí jsou velmi intenzivní a já kvituji, že místo trapných lekaček se stupňuje napětí až k děsivému vrcholu. Duchařský horor s malým přesahem do čarodějnického staví na atmosféře a konfliktech postav. Skvělé masky, gore výborné - jistě, není až tak šokující, ale dostačující a věrohodné je. Prolínání světa duchů s naším, vidiny, halucinace a zlověstné větve stromu ohýbané větrem, zatím co Duckettova ruka klidně odpočívá na okně a čeká. Mia při kontaktu vypadá jako Michael Jackson v Thrilleru..., ale jinak dobrá. Škoda, že víc prostoru nedostala Miranda Otto, ale chápu, že omladina byla na prvním místě. Pro mne překvapení, páč duchařiny mě většinou nijak neděsí, co hravě strčí démony posledních let do kapsy. (20.09.2023)

Bratry Dannyho a Michaela ještě znám z jejich počátků na YT, ten jejich střelený obsah měl něco do sebe. O to více mě překvapuje, že si sedli na režisérskou stoličku a natočili plnokrevný celovečerní film, za který by se lecjaký renomovanější autor z branže vůbec nemusel stydět. Velmi se mi zalíbil samotný nápad. Ty seance nabídly neskutečně vygradovanou podívanou (škoda, že jsme se jich nedočkali více). Jinak herecky asi OK, ale nikdo mě vyloženě neuchvátil. A ten závěr zajímavě uchopený, tu myšlenkovou paralelu s užíváním drog jsem reálně nečekal. Za to palec hore. Povedený snímek po všech stránkách. Uvidíme, co si na nás bratrské duo připraví příště. Za mě dávám 7/10 (13.02.2024)

„Na pracku mrtvolnou šmátrala, po mámě v záhrobí pátrala.“ Svěží záhrobní vánek. Když na seanci se svíčkami a duchy, tak jedině k protinožcům! Vylekají vás zjevení umrlci i fakt, že australští adolescenti si seance vlastně užívají, hlavně však strašidelný casting. Většina teenagerů se očividně narodila v klokaní kapse a ti zbylí v doupěti psa Dingo. Na druhou stranu, pořád lepší než botoxové barbíny a hezounci se slámou v hlavě made in USA. Protože nehezcí australští chlapci a opuchlá aboriginská děvčata byli šik, víc ze života, a tak jsem jim rád držel palce. Záviděl jsem jim tu záhrobní pracku, chuť experimentovat a radost, s jakou se „sjížděli“ další a další dávkou vyvolaných duchů. RUKA ZA OKÉNKEM: [][] Jaké další „ruky s osobností“ znám? ◘ Má nejoblíbenější, ruka - komorník, Addams Family. ◘ Smrtelně zlá ruka, Evil Dead. ◘ Černohumorně zlá, Ruka zabiják. ◘ Omylem přišitá náckova ruka, Mrtvý sníh 2. ◘ Nápomocná zombická ruka, Chata v lesích. [][] Originální i sugestivní film, zkrátka pevný stisk. Mia stokrát jinak. Traumatizovaná, sobecká, zoufale toužící i Mia obětující se. Chcete do filmu jít? „Dovoluji vám vstoupit.“  Ruku na to. (24.09.2023)

Velmi originální a svěží horor. Myslel jsem si, že po Wanovi už nikdy nedorazí nikdo, kdo by udělal nějakou originální duchařinu. A hle. Dvojice australanů tvoří velmi pestrý a nový horor. S jednoduchou zápletkou, skvělou atmosférou od začátku do konce a s napětím správného hororu. Ve výsledku mi jen vadí ta absence goru. Respektive jsem po všech recenzích zde na ČSFD očekával nějakou skutečnou gore nechutnou scénu a kde nic tu nic. Jistě, jedna scéna je krvavá a nepříjemná, ale nic co by mi hnulo žaludkem. Naopak se Talk to Me drží příjemně na hraně krve, únosnosti a děsivých momentů. Ani se nedivím, že to mělo úspěch a hned se kuchtí dvojka. Rozumím tomu a o to víc tleskám, když se jedná o tvůrčí prvotinu. Takže za mě překvapení roku a doufám v další solidní duchařiny. (78 %) (04.03.2024)